Zhruba padesátileté ženě před časem zemřela sestra, která spáchala sebevraždu. Život jí po ztrátě blízké přestal dávat smysl. Vrátily se jí problémy, které měla už před 25 lety. Přestala jíst, a když už něco pozřela, tak jídlo vyzvracela.
"To není její rozhodnutí, že nejí nebo že jídlo vyzvrací. Ovládá ji nemoc - a to natolik, že ji nutí dělat věci, které by normálně nedělala," popisuje její lékařka Miroslava Navrátilová z psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Podobné případy přitom řeší často.
Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazují, že roste počet lidí, kteří bojují s anorexií, bulimií, záchvatovitým přejídáním nebo jinou poruchou příjmu potravy. Loni se jich s tímto onemocněním léčilo celkem přes 6600, což je o 1400 více než v roce 2020.
Nemocných ale může být ve skutečnosti ještě výrazně více, protože část lidí problém řeší bez lékařů a statistiky je neevidují. Anebo si problém vůbec nepřipouští.
Veřejnost si pod pacienty s poruchou příjmu nejčastěji představí dospívající ženy. Třetinu všech případů v Česku skutečně tvoří dívky mezi 15 až 19 lety. Odborníci ale varují, že s nemocí se potýkají také muži, senioři nebo předškolní děti. Každý desátý pacient je muž, pomoc lékařů loni vyhledalo i přes 350 lidí starších 70 let nebo 260 dětí mladších devíti let.
"Je potřeba zdůraznit, že poruchy příjmu potravy nejsou jen o jídle," upozorňuje lékařka Navrátilová. Nemoc spouští hlavně náročná životní situace, například když pacienty opustí partner, umře jim někdo blízký nebo si prochází jiným traumatickým zážitkem.
Pacient může nemoci často úspěšně čelit i několik let. Stresová situace pak způsobí, že opět začnou nedostatečně jíst. "Devítiletá, třicetiletá nebo padesátiletá anorektička pak dělá totožné věci. Brzo ráno vstávají a cvičí. Mají nízké sebevědomí, poruchy nálad, výbuchy agresivity a uzavírají se do sebe," popisuje Navrátilová. Nemocní si pak stále dokola kontrolují svou váhu a hledají kondiční cvičení.
I starší lidé se chtějí líbit sami sobě
Psycholog František Krch z pražské Všeobecné fakultní nemocnice upozorňuje, že za nemocí vždy stojí několik různých příčin. Porucha příjmu potravy se podle něj může u pacientů spustit v jakémkoliv věku. Většina jeho starších pacientů už ale měla nějaké problémy v dospívání, kdy se nemoc objevuje nejčastěji. "U seniorů jde většinou o to, že si už někdy v minulosti vytvořili určitou stopu, do které se potom snadno vrací," vysvětluje Krch.
Senioři, stejně jako mladší pacienti, mohou být nespokojeni se svým tělem. "Chtějí se cítit lépe, být zdravější a pohyblivější. Někde ale překročí bezpečnou hranici a striktně dodržují nastavený režim. Jedí méně tuků a mají nižší energetický příjem, přitom nachodí víc kilometrů. I starší pacienti se chtějí líbit sami sobě a stále více si připadat fit a mladší," říká Krch.
U mužů si psycholog zase všímá toho, že mezi pacienty bývá více aktivních sportovců. Oproti ženám, které zpravidla začínají redukcí energetického příjmu, často začínají s pohybem. Začnou víc a víc cvičit nebo běhat. "Nebezpečné jsou v tomto směru posilovny a hodně výkonově orientované rodiny," dodává Krch.
Lékařka Navrátilová říká, že u mladých mužů za poruchami příjmů potravy často stojí vysoké nároky jejich rodičů, kteří jim neprojevují lásku jiným způsobem než hmotným. Mají kvůli tomu nízké sebevědomí, což si kompenzují přehnanou kontrolou přijmu potravin a cvičením.
"Rodičům se to pak těžko vysvětluje, protože například otec, úspěšný podnikatel, má pocit, že synovi dává přece všechno, když mu koupil auto a dal mu spoustu dárků a peněz," říká Navrátilová.
Nemoc celé rodiny
Ačkoliv může mít nemoc závažné důsledky, může ji vyvolat i zdánlivě nevinná nevhodná poznámka, třeba od rodiny nebo spolužáků. "Tatínek mé pacientky s anorexií její nemoc bagatelizoval. Popisoval, jak jeho holka tloustne a že jí teda řekl, že je oplácaná," říká lékařka. Varuje, že v období dospívání jsou tyto poznámky nebezpečné. To, že jsou děti ve vývoji a přibírají, je přitom přirozené.
U nejmenších pacientů s poruchou příjmu potraviny za nemocí může stát vzor v rodině. "Například když maminka drží celý život přísné diety, je nespokojená s vlastním tělem a stále na tento fakt poukazuje před svými dětmi," vysvětluje Marie Novotná z centra Anabell, které pomáhá lidem s poruchami příjmu potravy.
Navrátilová proto upozorňuje, že jde o nemoc celé rodiny. "S mými pacienty samozřejmě mluvíme o samotě, ale pak si pozvu i jejich rodiny a dohromady řešíme, jestli tam není něco, co mohlo způsobit vznik nemoci," říká Navrátilová. Předpokladem úspěšné léčby je totiž nalezení příčiny, která nemoc odstartovala.
