Vyplývá to ze závěrů odborného semináře v Darové u Plzně, kterého se zúčastnili také zástupci Evropské komise či ministerstva životního prostředí.

"Ano, je to tak, budeme muset seznam naturových území rozšířit," potvrdila Karolína Šůlová, mluvčí ministerstva životního prostředí. Vláda zatím schválila zhruba devět set oblastí v rámci evropské soustavy Natura. Z větší části tyto lokality zasahují do již chráněných oblastí, jako jsou národní parky nebo chráněná krajinná území.

Ochránci si stěžovali v Bruselu

Na to, že seznam není úplný, upozorňují ekologické organizace už delší dobu. Dokonce kvůli tomu podaly několik stížností k Evropské komisi. Nejznámějším je spor o oblast v Dolní Lutyni na Ostravsku, kde vláda odmítla vyhlásit ptačí území kvůli plánované stavbě průmyslové zóny.

Evropská komise už požádala ministerstvo životního prostředí o vysvětlení, proč Dolní Lutyně na seznamu předloženém do Bruselu není. Ministerstvo proto chce, aby kabinet přijal kompromisní variantu s menší rozlohou tohoto ptačího území.

Nevládní organizace si v Bruselu stěžovaly i na to, že na seznamu není kaňon Labe, Horní Opava nebo Slavíkovy ostrovy u Přelouče. Na všech místech se přitom chystá nějaká stavba - na Labi v Děčíně a u Přelouče zdymadla, na Horní Opavě dokonce přehrada.

"Evropská směrnice říká, že ptačí oblasti je nezbytné vyhlásit výhradně na základě odborných ornitologických kritérií. Hospodářské požadavky nesmějí být brány v potaz," řekl už před časem Martin Skalský ze sdružení Arnika.

Seminář dal sdružením za pravdu

Připomínky nevládních organizací se probíraly i na právě skončeném expertním semináři.

"Například kaňon Labe se svou zcela unikátní přírodou byl navržen ve velmi omezené podobě," řekla Kateřina Hlavatá ze sdružení Arnika.

Mojmír Vlašín, zástupce nevládních organizací na semináři, uvedl, že většina výtek byla Evropskou komisí přijata. "S výsledky semináře jsme spokojeni," řekl Vlašín. "K současným devíti procentům jsme navrhovali doplnit další lokality o celkové rozloze dvou procent území republiky."

Eva Chvojková z občanského sdružení Ametyst dodala, že nových oblastí by měly být desítky až stovky.

Evropská komise podle mluvčí ministerstva životního prostředí Šůlové zatím nesdělila, dokdy má být český seznam naturových oblastí doplněn. Ministerstvo teď musí připravit návrh na vyhlášení nových území, projednat ho s vlastníky či obcemi, nechat ho posoudit i ostatními resorty a pak předložit vládě.

Hejtman: Neustupujme EU

Už teď je ovšem zřejmé, že to nepůjde nijak hladce, i když stát slibuje, že finančně odškodní majitele pozemků, pakliže je ochrana přírody omezení při jejich hospodaření v lesích či rybnících.

"V žádném případě by se v jižních Čechách neměla vyhlašovat žádná další chráněná území, takové plány považuji za naprosto absurdní," prohlásil rezolutně jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS). V jeho kraji by měly být vyhlášeny minimálně dvě naturové oblasti - Jihočeské rybníky a rybník Dehtář.

"Nová chráněná území výrazně omezují možnost tam cokoli dělat či podnikat," řekl Zahradník, podle něhož Natura 2000 například výrazně omezuje rybářství. "Rybníky jsou technické dílo, hospodářská soustava, a tak s nimi také musí nakládat," tvrdí Zahradník.

"Evropské unii bychom neměli ustupovat," dodal Zahradník.

Nesplníte? Půjdete před soud!

Pokud by ovšem vláda některou z oblastí, kterou navrhnou odborníci, nevyhlásila jako součást evropské soustavy Natura, mohlo by Česko v krajním případě skončit až u Evropského soudního dvora.

O tom se například přesvědčila Itálie, které soud vytknul, že opomenula zahrnout do soustavy Natura třicet šet ptačích oblastí. Španělsko zase porušilo evropskou směrnici tím, že na území vhodném pro vyhlášení ptačí oblasti nechalo postavit dálnici. Kvůli stavbě silnice se k soudu dostalo rovněž Rakousko.

Česko zatím při přípravě a vyhlašování naturových území patří i přes výtky nevládních organizací mezi evropské premianty. "Jsme jedna z nejlepších zemí v Evropě, v Česku se Natura dělá dobře," uznala i Eva Chvojková ze sdružení Ametyst.