V jihočeské Zadní Stříteži žije 29 obyvatel starších 16 let. Pouze dva z nich neměli k minulému pondělí za sebou alespoň první dávku vakcíny, což z malé vesnice mezi Táborem a Pelhřimovem dělá s 93 procenty vůbec nejproočkovanější obec v republice.
"Dali jsme se všichni naočkovat, protože bydlíme blízko svých babiček a dědečků, a chceme se s nimi stýkat. Poměrně dlouze a často jsme o očkování s lidmi diskutovali, cítíme všichni jeho důležitost. Je to těžká doba a myslím, že ještě bude," popisuje starostka Jana Ivasčenková.
Dodává, že místní jsou navíc velmi ukáznění a zodpovědní a přistupovali tak i k epidemii koronaviru. "Přestože jsme tu měli ojedinělé případy covidu, lidé dodržovali vzorně opatření a hygienu," zdůrazňuje starostka.
K tomu, že je její obec vůbec nejlepší v Česku, přispěl podle ní hlavně vyšší věkový průměr místních, protože obecně platí, že starší lidé projevují větší ochotu se naočkovat. "Zestárli jsme, průměrný věk v obci je kolem 53 let. Myslím, že u starší populace není takový problém se zájmem o očkování jako u mladých," uvažuje Ivasčenková.
Druhá nejmenší obec je druhá nejlepší
Vysoký počet lidí v důchodovém věku stojí za vysokým podílem naočkovaných i v obci Čilá na Plzeňsku. "Riziková skupina je u nás o očkování dobře informovaná, jak médii, tak rodinnými příslušníky," říká místostarostka Eva Chmelová.
V obci u řeky Berounky žije šestnáct lidí starších šestnácti let, a alespoň první dávky zatím využilo čtrnáct z nich. Místostarostka si pochvaluje i pospolitost místní komunity, jejíž fungování se projevuje i typicky velmi vysokou volební účastí.
Čilá je se svými osmnácti obyvateli druhou nejmenší obcí v Česku a právě odlehlá lokalita je podle místostarostky dalším důvodem, proč se lidé nechali naočkovat. "Obec je totiž velmi izolovaná, prakticky zde nejsou služby. O to je pro nás důležitější sousedská pospolitost. Jsme zvyklí se tu napříč generacemi se sousedy potkávat. Očkování je tedy pro nás bezesporu i možností, jak se dále bezpečně vídat," doplňuje Chmelová.
Nutnost vydávat se za hranice odlehlé obce je motivací k očkování i pro mladší ročníky. Mladým lidem, kteří cestují za prací, do školy nebo do zahraničí podle ní očkování zjednodušuje každodenní život.
| Nejvíce proočkované obce | ||||
|---|---|---|---|---|
| Obec | Kraj | Počet obyvatel 16+ | Počet očkovaných 16+ | Podíl očkovaných |
| Zadní Střítež | Jihočeský kraj | 29 | 27 | 93,1 % |
| Čilá | Plzeňský kraj | 16 | 14 | 87,5 % |
| Zvíkovec | Plzeňský kraj | 174 | 141 | 81,0 % |
| Katov | Jihočeský kraj | 63 | 51 | 81,0 % |
| Rybníček | Kraj Vysočina | 57 | 45 | 78,9 % |
| Nejméně proočkované obce | ||||
| Obec | Kraj | Počet obyvatel 16+ | Počet očkovaných 16+ | Podíl očkovaných |
| Vyškovec | Zlínský kraj | 119 | 13 | 10,9 % |
| Bělá | Kraj Vysočina | 47 | 9 | 19,1 % |
| Selmice | Pardubický kraj | 169 | 36 | 21,3 % |
| Chlumy | Plzeňský kraj | 185 | 41 | 22,2 % |
| Měkynec | Jihočeský kraj | 36 | 9 | 25,0 % |
Necelých šest kilometrů od Čilé se nachází třetí nejproočkovanější obec, o trošku větší Zvíkovec. Žije v něm přes dvě stě lidí a 141 z nich má za sebou alespoň první dávku vakcíny. "U nás v obci máme domov pro osoby se zdravotním postižením a všech jeho 64 klientů je očkovaných, proto máme tak dobrý průměr," objasňuje starosta Zvíkovce Petr Uher.
"S covidem jsme se tady téměř nesetkali, lidem stačí testování"
Naopak nejméně naočkovaných je v malé obci Vyškovec ve Zlínském kraji. Ze 119 obyvatel se tam alespoň první dávkou vakcíny nechalo očkovat pouze třináct lidí. Podle starosty Bohumila Hodulíka to v obci nepovažují za nutné. "Za celý rok jsme tady měli jen tři pozitivní případy nakažených, a to ještě ani nebyli naši občané, byli z Brna a z Prahy. S covidem jsme se tedy téměř vůbec nesetkali, a proto se lidé nechtějí očkovat. Lidé jsou zatím spokojeni s tím, že jim stačí testování, pokud někam jdou," říká.
Podobně je tomu v obci Bělá na Vysočině, kde dostalo alespoň první dávku pouhých devatenáct procent obyvatel. Její starosta Miroslav Koch říká, že lidé nemají motivaci se očkovat, protože se spoustě z nich virus úplně vyhnul. "Nikdy jsme tady neměli žádnou masovou vlnu, pouze pozitivní jednotlivce. Všichni tady veškerá opatření poctivě dodržují," vysvětluje.
Třetí obcí s nejmenším počtem naočkovaných jsou Selmice v Pardubickém kraji. Alespoň první dávku vakcíny tam má pouze 36 obyvatel ze 169. Starostka Marie Kesnerová říká, že v obci žijí výhradně mladí lidé, kteří tam sice mají trvalé bydliště, ale málo se v ní zdržují. "Ostatní lidé jsou tady dost uzavření, moc se nestýkají. Nemáme tady ani hospodu. Jezdí hlavně do práce a pak domů. Je tady klid a nikdo moc nikam necestuje, takže očkování moc neřeší," vysvětluje.
V Litovli od očkování odrazují dezinformace i prvotní nedostatek vakcín
Mezi nejukázněnější co do míry proočkovanosti zatím nepatří ty obce, které se v minulosti setkali s vysokým počtem případů. Například Litovel byla na jaře minulého roku jednou z několika obcí na Olomoucku, která si prošla dvoutýdenní karanténou, protože se místo tehdy stalo epicentrem nákazy v Česku. Na bezmála desetitisícovou Litovel tenkrát připadala většina případů v celém Olomouckém kraji. "Byl to hrozný šok, viděli jsme virus v Číně a najednou byl u nás v obci," vzpomíná starosta Litovle Viktor Kohout.
Vlivem loňské uzávěry podle něj v obci propukl velký strach z nemoci a přetrvával i do začátku letošního roku, když se začalo očkovat. Zprvu byl dle starosty o vakcínu velký zájem, to se však změnilo s přibývajícími dezinformacemi na internetu, které u místních prý vzbudily nedůvěru a apatii.
"Na začátku se chtěli všichni očkovat, ale praktici měli málo vakcín, tak to nešlo. Časem se do médií dostaly různé dezinformace i zpochybňování. Lidé diskutují, zda vakcína funguje, a zájem kvůli tomu začal opadat. Měli jsme tu přitom lidi s vážným průběhem covidu, někteří z mých přátel i zemřeli," říká starosta.
Nezávisle na podílu očkovaných ve své obci se oslovení starostové většinou rozhodli, že očkování nebudou nijak propagovat, i když s ním sami souhlasí. Věří totiž, že by se měl každý rozhodnout sám za sebe.
