"Hlavním bodem oficiálního přijetí byla diskuze o potřebě na evropské úrovni jmenovat zmocněnce pro otázky okupovaného Tibetu," uvedl místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), na jehož pozvání předseda Ústřední tibetské správy do horní komory přišel.
"Komunistická Čína se snaží vymazat tibetskou kulturu, tibetský jazyk i jejich historii, zmocnila se Tibetu a jeho bohatství, ale nepodaří se jí zmocnit duší Tibeťanů. Demokratický svět musí Tibeťanům pomoci ve svém vlastním zájmu," dodal Oberfalzer.
Zástupci horní parlamentní komory s tibetskou delegací hovořili mimo jiné o plánované konferenci o Tibetu v rámci nynějšího českého předsednictví v Radě EU. S předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) pak jednal Cchering například o lidských právech nebo o přímějších kontaktech.
Předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová jednala s předsedou tibetské exilové vlády mimo jiné o tom, jak může Česko přispět k uvědomění si rizik, která Čína přináší. "Není to jenom Tchaj-wan, není to jenom Tibet a nejsou to jenom třeba Ujguři, ale je to řada dalších, kteří jsou tím ohroženi, včetně nás," řekla novinářům.
Poznamenala, že Číně se hodí nynější agrese Ruska vůči Ukrajině, protože se na ni tolik nesoustředí pozornost. S tibetským politikem hovořila i o vhodnosti přímějších kontaktů. Chce proto podporovat vznik českého koordinátora, který by měl tyto přímé kontakty s Tibetem na starosti.
"S Tibetem nás pojí zkušenost s komunismem, okupací a také silné přátelství, opřené o respekt k lidským právům, které mezi sebou měli pan prezident Václav Havel a Jeho svatost Dalajlama," napsala Pekarová na Twitteru.
Proti setkání českých politiků s předsedou tibetské exilové vlády se ohradilo čínské velvyslanectví v Česku. "Čínská strana zaznamenala příslušné setkání a vyjadřuje silnou nespokojenost a rozhodně protestuje proti takovému jednání příslušných českých politiků, kteří ignorovali vážný postoj Číny a učinili hrubé vměšování se do vnitřních záležitostí Číny," uvedl mluvčí ambasády v prohlášení. Penpu Ccehringa označil za protičínského separatistu.
Jednání v českém Senátu navázalo na společné setkání v rámci Oberfalzerovy cesty do sídla tibetské exilové vlády v indické Dharamsale letos na jaře a na přijetí ženevské zástupkyně tibetského duchovního vůdce dalajlámy letos v srpnu.
Tibet usiluje o autonomii
Ccehring přijel do Česka na pozvání Nadace Forum 2000 k příležitosti její výroční konference. V Praze se mimo jiné zúčastnil také prezentace tibetského naučného slovníku v Národní knihovně.
Čína vojensky obsadila Tibet v roce 1950 a o rok později tibetské území anektovala s tím, že je to čínská provincie. Dalajláma po neúspěšném protičínském povstání v roce 1959 uprchl do Indie, kam se od té doby uchýlilo na sto tisíc Tibeťanů.
Tibet byl do roku 1951 formálně nezávislý stát. V tomto roce byl ale ministr tibetské vlády Ngapo Ngavang Džigme v Pekingu nucen podepsat takzvanou sedmnáctibodovou dohodu, v Číně nazývanou smlouva o mírovém osvobození Tibetu, jejíž text poprvé výslovně konstatuje, že Tibet tvoří součást Číny.
Smlouva upravovala práva Tibetu v rámci Čínské lidové republiky, zaručovala mu národní a územní autonomii, náboženskou svobodu a společenské reformy. V rozporu se smlouvou ale čínské vedení vytrvale potlačovalo a potlačuje tibetské kulturní tradice, zejména náboženské.
Dalajlama proto usiluje o skutečnou autonomii Tibetu, která by měla Tibeťanům přinést svobodné rozhodování v oblasti školství, kultury, náboženství a ekonomiky, zatímco otázky zahraniční politiky a obrany by zůstaly v kompetenci Číny.
