Praha - Ministerstvo financí definitivně potvrdilo, že seznam lichtenštejnských tajných kont, který odkryl stovky jmen bohatých lidí a firem z celé Evropy, kteří šidili stát na daních, byl Česku na nic.
Čtyři Češi, kteří jsou na obávaném seznamu, zákon neporušili. Peníze si do banky LGT uložili již zdaněné, zřejmě kvůli obavě před konkurencí.
Kvůli takzvanému lichtenštejnskému seznamu, který německá rozvědka koupila od bývalého zaměstnance banky, byl loni v Česku velký rozruch. Očekávalo se, že data odkryjí bohaté lidi, kteří banku využívali k zakrytí svých skutečných příjmů.
Místo toho ale ministerstvo financí dostalo v září 2009 pouze papírovou složku se jmény čtyř podnikatelů. A česká daňová správa už tehdy oznámila, že je má již několik měsíců v oku.
Jejich šetření však podle zjištění Aktuálně.cz nic nepřineslo.
"V rámci akce zaměřené na daňové ráje jsme ta jména prověřovali. Ukázalo se, že peníze, které si tam ty subjekty uložily, byly již zdaněné," řekl Aktuálně.cz ředitel České daňové správy Jan Knížek.
Čtyři "nešťastníci"
Kdo na seznamu je, ale říct nechtěl. Pouze naznačil, že se nejedná o žádná známá jména.
"Jsou tam čtyři 'nešťastníci', kteří nejsou z Prahy. Když ta konta sečtete, tak se jedná o částku v řádech set tisíc eur," řekl Knížek.
"Nejde tedy o peníze, které by byly předpokladem pro masivní daňové úniky," tvrdí.
Podnikatelé podle něj peníze v daňovém ráji zřejmě měli kvůli konkurenci.
"Proč tomu tak je, říct nemohu. Nicméně se mohu domnívat, že podnikali v oboru, kde je velmi zvláštní konkurence, a byli rádi, když v Česku ty peníze neměli," míní ředitel České daňové správy.
Velké ryby uplavaly?
Původně se očekávalo, že Česko obdrží disk s daty přibližně 4 500 držitelů lichtenštejnských účtů. Po seznamu volali jak úředníci, tak politici.
"V ten moment se zdálo, že jde o velmi třaskavý materiál. Když jsme pro data měli loni v září jet, uvažovalo o se o tom, že budeme mít dokonce ochranku," vzpomíná Knížek.
Nakonec byl "seznam" velkým zklamáním. Jak si to vysvětlit? Zbývají jen v této chvíli neověřitelné hypotézy.
Lidé obeznámení s problematikou se domnívají, že jednou z variant je tiché "zametení pod koberec". Na listu je podle této verze ve skutečnosti více jmen, mezi nimi i velké ryby českého byznysu. Za dobu vyjednávání mezi Českem a Německem se ale stačili postarat, aby se citlivé údaje nedostaly ven.
"Na tohle neumím odpovědět," krčí rameny Knížek.
Druhou možností logicky je, že německý seznam je skutečně úplný a konečný.
Pak by to znamenalo, že české podnikatelské návyky se dramaticky liší například od situace v Itálii či Německu, které data získaly dřív než Česko a dozvěděly se násobně více zajímavých informací.
Podle dostupných informací jen v březnu v roce 2008 italská justice začala vyšetřovat 388 fyzických osob a dvě společnosti ze seznamu majitelů účtů v Lichtenštejnsku.
V Německu byl zase na základě seznamu odsouzen k podmínečnému dvouletému trestu a pokutě milion eur bývalý šéf poštovní a logistické skupiny Deutsche Post Klaus Zumwinkel. Za mříže měl jít za to, že v letech 2002 až 2006 přes lichtenštejnský nadační fond před německými úřady zatajil téměř 966 000 eur, jež měl odvést jako daň z uloženého kapitálu.
Kdy skončí mlžení
Informace o účtech v lichtenštejnské bance LGT koupila před lety německá rozvědka od bývalého zaměstnance této banky. Na jaře 2008 je Německo nabídlo zdarma několika zemím. O data požádal i tehdejší český ministr financí Miroslav Kalousek.
Faktem je, že LGT je jen jedním z mnoha alpských peněžních ústavů, kde - za oponou bankovního tajemství - mají desítky dosud neidentifikovaných právnických i fyzických osoby uloženy své peníze.
Česko už proto s lichtenštejnským Vaduzem začíná připravovat smlouvu o zamezení dvojího zdanění, což by ve svém důsledku mohlo skrytým finančním únikům zamezit.
"Dosud tu bylo smluvní vakuum. Ledy se ale prolomily," prohlásil pro E15 náměstek ministra financí Peter Chrenko.
