reklama
 
 

Konec chátrání? Oprava komunistické věznice je blízko, ministři podepsali klíčový dokument

AKTUALIZOVÁNO 7. 9. 2016
Ojedinělý areál bývalé věznice v Uherském Hradišti, který sloužil mimo jiné jako nacistické a komunistické vězení, by se mohl po několika desítkách let chátrání opravit. Ministři financí Andrej Babiš (ANO), kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) podepsali memorandum, které řeší budoucnost tohoto pietního místa. Právě podpisy byly podmínkou toho, aby se celá věc po letech konečně pohnula.
Doporučujeme

Uherské Hradiště – Oprava unikátního areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti je reálnější než kdykoliv dříve. Zástupci všech dotčených institucí totiž podepsali důležité memorandum, které řeší budoucnost tohoto místa.

"Areál je zcela jedinečné místo, dotknuté obrovským lidským utrpením a bolestí," píše se v memorandu, které sestavil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). "Mezi stranami memoranda panuje shoda o zachování části věznice a jejího využití jako takzvaného muzea totality," stojí v textu.

Jako poslední podepsala memorandum ve středu dopoledne předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti. Opravu památky nechtěl soud brzdit, k textu memoranda měl ale výhrady. "Platí námitka, že text nedává garance, že bychom měli sídlit ve věznici," řekl mluvčí soudu Michal Tománek. Soud nadále trvá na tom, aby mohl část budovy v budoucnu využívat – nyní v něm má sklad spisů.

V minulých dnech dokument podepsali ministři financí Andrej Babiš (ANO), kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Kromě nich i generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu, hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha.

"Je to velký krok k tomu, aby už areál dál nechátral," sdělil Aktuálně.cz ministr Babiš, který nedávno věznici navštívil s ministrem Hermanem a slíbil na rekonstrukci peníze. "Ty jsem zatím neuvolnil, protože do podepsání memoranda to nemělo smysl. Jakmile ale budou na papíře plány rekonstrukce a všechna další povolení, budu se snažit peníze najít," uvedl Babiš.

Přispějí i město a kraj

Podle ředitelky majetkového úřadu Arajmu je nyní nutné, aby okresní soud areál v souladu se zákonem o majetku státu převedl na její úřad. "Současně požádáme, aby nám ministerstvo kultury, město a kraj navrhly prostor pro vybudování muzea totality. Poté vypíšeme transparentní zakázku na vypracování studie využitelnosti areálu, která bude obsahovat i náklady na rekonstrukci a provoz," dodala Arajmu.

Historie věznice

Nový justiční palác s věznicí v Uherském Hradišti byl vybudovaný v letech 1892 až 1897, kdy začal sloužit svému účelu.

Během německého protektorátu byli ve věznici drženi čeští vlastenci a odpůrci nacistického režimu. Po osvobození tady byli mimořádnými lidovými soudy stíhaní nacističtí zločinci, zrádci a jejich pomahači. Desítky z nich skončily na popravišti.

Po komunistickém převratu v roce 1948 tady začali komunisté zavírat, mučit a v některých případech i vraždit mnoho nevinných lidí. Na desce před věznicí jsou uvedena jména šestnácti mužů, kteří byli v Uherském Hradišti odsouzeni a popraveni, dalších jedenácti, kteří byli umučeni a dvou, kteří byli zastřeleni. Nikdo už ale nikdy zřejmě nezjistí, kolika lidem tady komunisté skutečně vzali život nebo zničiil zdraví. Řada dalších se sice vrátila domů, ale komunistický režim je i jejich rodiny dál pronásledoval a perzekvoval.

"Na nákladech na vybudování muzea totality se bude podílet jak město Uherské Hradiště, tak Zlínský kraj. Očekáváme, že město i kraj sdělí částku, jakou jsou ochotny do rekonstrukce vložit," vysvětlila Arajmu.

Právě definováním konkrétních kroků svitla unikátnímu areálu po desítkách let nečinnosti šance na záchranu. Politici a úředníci se léta nemohli shodnout, k čemu by měl areál sloužit, a nenašli ani peníze na obří rekonstrukci. Rozhlehlou nemovitost sice od města koupilo za 14,5 milionu ministerstvo spravedlnosti, z plánů na zřízení budovy soudu ale nakonec kvůli chybějícím prostředkům sešlo.

Tady se opravdu popravovalo?

Letos v květnu se do debat o osudu věznice vložil ministr Babiš. Oznámil, že sežene peníze na vznik památníku.

Na konci května se do Uherského Hradiště přijel osobně podívat a návštěva věznice na něj silně zapůsobila. "To je hrozné, šílené, to se fakt dělo? A tady se opravdu popravovalo?" podivoval se Babiš v doprovodu ministra kultury Hermana. Bývalá věznice se od doby, kdy v ní komunistický režim v padesátých letech minulého století nespravedlivě věznil své oběti, téměř nezměnila.

V České republice nemá obdobu. Nikde jinde není vězení, ve kterém totalitní režimy likvidovaly své odpůrce, dochované v tak autentické podobě jako tady. Omšelé a tmavé chodby, malé cely, slabé denní světlo procházející přes úzká zamřížovaná okýnka. Improvizované panely připomínají, že mezi zdejší vyšetřovatele patřil také nechvalně proslulý Alois Grebeníček.

O vznik památníku dlouhodobě usilovalo město Uherské Hradiště a Občanské sdružení Memoria. To iniciovalo také petici za důstojné využití bývalé věznice, kterou podepsaly mimo jiné významné osobnosti, například kněz a teolog Tomáš Halík, spisovatelé Jiří Stránský i Ivan Klíma, biskup Jan Graubner, režisérka Olga Sommerová, sochař Otmar Oliva a další.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama