"Současná mezinárodně-politická situace je důvodem, proč je navrhováno členství Česka v Spojeném ústavu jaderných výzkumů co nejdříve ukončit," stojí v důvodové zprávě.
Ústav je mezivládní organizací a přibližně 82 procent jejího rozpočtu hradí Rusko, jehož vliv v organizaci silně dominuje, uvádí vláda. Ústav vznikl v roce 1956 na základě dohody o zřízení Spojeného ústavu jaderných výzkumů s cílem rozvíjet teoretický a experimentální výzkum fyziky částic, jaderné fyziky, fyziky kondenzovaných látek a radiobiologie.
V době jednoznačné ruské agrese vůči Ukrajině není udržitelné, aby se Česko účastnilo fungování tohoto ústavu, uvedl před poslanci ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Ústav označil za reziduum z dob Varšavského paktu, vojenské organizace států bývalého sovětského bloku.
Informoval také, že například Polsko nyní aktivně pracuje na ukončení svého členství a další státy, například Slovensko, spolupráci zmrazily. "Nejsme jediní a já se domnívám, že je to správný krok," dodal.
Reakce na ruské ostřelování jaderné elektrárny
O ukončení spolupráce rozhodl tehdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN) 4. března. Tehdy uvedl, že nepovažuje za možné nadále spolupracovat na výzkumu jaderných technologií se státem, který vojensky ohrozil mírové využití jaderné energie. Reagoval na útok ruské armády na atomovou elektrárnu v ukrajinském Záporoží. Podle Gazdíka ruská strana útokem porušila ženevské úmluvy, které zakazují mimo jiné útoky na jaderné zdroje elektrické energie.
Česko ročně platilo příspěvek kolem 5,6 milionu dolarů, tedy něco přes 130 milionů korun. "Ačkoliv se Spojený ústav jaderných výzkumů řadí mezi uznávaná pracoviště, nebude ukončení členství Česka představovat významné omezení českého fyzikálního výzkumu, neboť je možné značnou část vědeckých oblastí pokrýt členstvím Česka v dalších výzkumných organizacích, ať již na stávající úrovni, nebo navýšením stávajících zapojení," stojí v důvodové zprávě.
