Praha - Poslanci mají u lidí nižší prestiž než uklízečky, o moc lépe na tom nejsou ani ministři. Pětici nejhůře hodnocených doplňují ještě povolání sekretářky a kněze.

Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd.

Naopak dlouhodobě si lidé nejvíce cení lékařů - a to i navzdory akcím typu Děkujeme, odcházíme. Spolu s nimi se o vrchní příčky žebříčku dělí vědci, vysokoškolští pedagogové, zdravotní sestry a učitelé na základních školách.

Ohrožení demokracie

"Katastroficky nízkou míru prestiže profese poslanců a ministrů je možné hodnotit jako určité ohrožení demokratických principů naší politiky," uvádí zpráva Centra pro výzkum veřejného mínění.

"Zde již nejde o nedůvěru k jednotlivým politikům, či ke konkrétním členům vlády, ale o vztah obecné (ne)úcty k představitelům moci zákonodárné a výkonné v našem politickém systému," dodávají autoři.

Povolání, jehož si váží nejvíce, mohli lidé ohodnotit 99 body. Naopak jen jedním bodem měli ocenit povolání, kterého si váží nejméně.

Prakticky každé z povolání, které bylo v seznamu, dostalo alespoň jednou nejvyšší a jedno nejnižší hodnocení. U většiny z nich odpovídá průměr poměrně dobře nejčastějšímu hodnocení.

Výjimkou jsou v tomto ohledu čtyři povolání - voják z povolání, profesionální sportovec, kněz a novinář - která mají poměrně rovnoměrné zastoupení hodnocení.

Z podrobnější analýzy průzkumu také vyplývá, že o podobě výsledného hodnocení prestiže jednotlivých povolání sice do určité míry rozhodují také vzdělání a věk dotazovaného, nicméně role těchto faktorů příliš významná není.

Důležitý faktor - pohlaví

Zajímavý je však pohled veřejnosti na prestiž některých povolání v závislosti na tom, zda hodnotí její ženskou či mužskou variantu.

Ukazuje se totiž, že v jejich uvedení v ženském rodě (v případě zdravotního bratra v mužském rodě) může vést k propadu v celkovém hodnocení.

Nejvýrazněji to je znát na příkladu vědkyně/vědec , kdy rozdíl činí dokonce třináct bodů ve prospěch vědce.