Zemanovo přání nás už v minulosti stálo stovky miliard

Petr Holub
25. 6. 2013 11:30
Dvě úřednické vlády selhaly, Zeman chce třetí
Prezident Miloš Zeman. Během kampaně slíbil konec pravicové vlády. Hodlá se o to postarat.
Prezident Miloš Zeman. Během kampaně slíbil konec pravicové vlády. Hodlá se o to postarat. | Foto: FTV Prima

Praha- Prezident Miloš Zeman má dostatečné pravomoci k tomu, aby zařídil, že si Česko zopakuje zkušenosti s úřednickými premiéry.

Nečinnost úřednických ministrů z dob Tošovského a Fischerovy vlády přitom přišla daňové poplatníky na stovky miliard. Tehdejší bezvládí navíc otevřelo prostor k podvodům, které dodnes vyšetřuje policie.

Největší ztráty v dějinách

Jmenovat "kabinet odborníků" nejméně na půl roku se v posledních dvaceti letech odhodlaly pouze tři evropské země, kromě Česka ještě Řekové a Italové. Experti v čele vlády měli najít řešení ekonomické krize a zachránit rozpočet z nezvladatelných dluhů.

Na místo premiérů byli zpravidla povoláni finančníci, například bývalí šéfové centrálních bank Lamberto Dini, Josef Tošovský nebo Loukas Papadimos. Zpravidla prosadili tvrdé rozpočtové škrty, v českém případě šlo o "Janotův balíček" Fischerovy vlády a "Klausovy balíčky", které po pádu premiéra Václava Klause realizovali Tošovského úředníci.

Tehdejší premiér Jan Fischer na schůzce s tehdejším prezidentem Václavem Klausem v Lánech.
Tehdejší premiér Jan Fischer na schůzce s tehdejším prezidentem Václavem Klausem v Lánech. | Foto: Ludvík Hradilek

Ministři českých úřednických vlád ovšem zároveň zadlužili stát do budoucnosti. Tošovského vláda převzala v roce 1998 špatné úvěry z banky IPB za 16 miliard a pak banku prodala za tři miliardy japonské společnosti Nomura. Právě Nomura nakonec dovedla IPB k největšímu bankovnímu krachu v českých dějinách. Stát za něj zaplatil 200 miliard korun.

Zbytečné pětisetmiliardové náklady daňovým poplatníkům způsobila vláda Jana Fischera v roce 2009 tím, že ignorovala riziko solárního boomu a nesnížila výkupní cenu sluneční elektřiny. Česko proto bude příštích dvacet let platit za sluneční elektřinu dvojnásobnou cenu ve srovnání například s Německem.

Tošovského uhlí a letadla

První úřednický premiér Josef Tošovský.
První úřednický premiér Josef Tošovský. | Foto: Reuters

Slabost úřednického vládnutí a cena, kterou za ni platí obyvatelstvo, se ukazují i v relativně menších případech. Tošovského vláda byla příliš slabá, aby dotáhla svůj plán na prodej Mostecké uhelné společnosti. Přispěla tím k divoké privatizaci mosteckých dolů, při které přišel český stát nejméně o 12 miliard korun uložených dnes ve švýcarských bankách.

Tošovskému nevyšla dohoda s americkými leteckými společnostmi Boeing a Ayers, aby převzaly krachující letecké továrny Aero Vodochody a Let Kunovice. Američané přes státní podporu v řádu miliard korun továrny do pěti let opustili. Pomníkem nepodařené spolupráce jsou neprodejné bitevníky L-159 ve vodochodských hangárech.

Fischerovy vlaky a pojišťovny

Fischer zabezpečil policii agendu nejen tím, že připustil solární průšvih. Policie vyšetřuje také předražené nákupy v nemocnicích, v první řadě dvoumiliardový nákup zdravotnického materiálu, který si nemocnice IKEM po schválení od Fischerovy vlády objednala od anonymní firmy Kardio Port.

Stranou zájmu justice už zůstala chystaná šestimiliardová investice do ubytovny pro sestry v Ústřední vojenské nemocnici. Fischerova vláda schválila smlouvu a tento přehmat pak musel napravit „politický" ministr obrany Alexandr Vondra. Za zrušení smlouvy zaplatil 120 milionů.

Objem zbytečných státních závazků, které vznikly v období Fischerovy vlády, zřejmě nemá obdobu. Jeho ministr dopravy třeba rozhodl bez výběrového řízení o tom, že zakázku na veřejnou železniční dopravu dostanou za třináct miliard korun ročně České dráhy. Stát jim bude platit až do roku 2019.

Pojišťovny Česká národní a Hutnická inkasují ročně deset miliard korun z veřejného zdravotního pojištění. Za Fischera byly podřízeny pojišťovně Agel, kterou založil podnikatel Tomáš Chrenek. Také ve zdravotnictví museli tehdy zasáhnout proti úředníkům politici, kteří ve sněmovně zablokovali, aby Chrenek ovládl další pojišťovnu Metal-Aliance.

Demokracie bez sněmovny

Od úřednických vlád Řecka a Itálie se bude případný Zemanův kabinet lišit ještě v jednom ohledu. Prezident hodlá podle svých slov prosazovat, aby úředníci řídili stát bez schválení sněmovnou až do voleb v květnu 2014. Tento plán nemá v  Evropě srovnání, konkrétně úřednické vlády v Itálii i Řecku parlament schvaluje.

Více než 100 dnů bez potvrzení sněmovnou přežily v posledních dvaceti letech jen tři kabinety. Nejslavnějším příkladem je vláda Yvese Leterma, který řídil Belgii bez podpory parlamentu rekordních 541 dnů. Leterme byl ovšem politický premiér, který prohrál volby v červnu 2010, ve funkci ale musel zůstat až do prosince 2011, než se vítězné strany dohodly, kdo ho nahradí.

První vládu vítěze parlamentních voleb Mirka Topolánka udržel prezident Klaus ve vedení státu 122 dnů, i když ji sněmovna odmítla.

Stodenní bulharská vláda Renaty Indžové z přelomu let 1994 a 1995 může posloužit jako příklad úřednického kabinetu, který má po pádu regulérní vlády jediný úkol, připravit co nejrychleji předčasné volby.

 

Právě se děje

Další zprávy