Praha - Ve jménu ochrany proti povodním se může i vyvlastňovat. Myslí si to většina poslanců.
Povodňovou novelu vodního zákona, která umožňuje vyvlastňovat pozemky pod hrázemi poldrů, schválili drtivou většinou.
Proti byl jeden jediný - sociální demokrat Robin Böhnisch z Královéhradecka.
Odpůrci: Budou se stavět zbytečnosti
"Naším zájmem by měla být podpora revitalizací a zvyšování retenčních schopností krajiny jako alternativy výstavby přehrad nebo poldrů. Institut vyvlastnění umožní, aby tyto varianty nebyly hledány," zdůvodnil Böhmisch, proč hlasoval proti novele.
Stejný názor mají i ochranáři přírody. Vodohospodáři by podle nich měli stavět náročná díla až tam, kde nelze uplatnit "přírodě blízká opatření". Ta by měli předem zvažovat jako rovnocenné varianty přehrad či poldrů.
"Vodohospodáři chtějí vyvlastňovat s odvoláním na veřejný zájem. Vyhlášení něčeho za veřejně prospěšnou stavbu je jednoduché politické rozhodnutí," tvrdí Martin Hanousek z Českého svazu ochránců přírody.
Povodňová novela:
- Definuje území k řízenému rozlivu vody při záplavách - takzvané poldry
- Pod hrázemi poldru umožňuje vyvlastnit pozemky pro stavbu hrází a komunikací (10-20% rozlohy poldru)
- Zemědělci hospodařící na "dně" poldru budou mít nárok na úhradu škod na úrodě a porostech po řízeném zaplavení
- Budou mít nárok také na úhradu vrácených dotací z evropských fondů (80-90% rozlohy poldru)
"Politik ale není odborník a bylo by šílené stavět vyvlastnění na politickém rozhodnutí. To už v této zemi kdysi bylo," dodal ochranář.
Jde o lobby vodohospodářů? Ministr to odmítl
Ochranáři i Böhnisch se obávají, že vyvlastňování nahraje vodohospodářské lobby.
"Zákon nahrává Povodím a stavebním firmám, které chtějí stůj co stůj prostavět oněch patnáct miliard, které budou do roku 2012 k dispozici," řekl doslova Böhmisch.
"O to se bezpochyby pokusí i tam, kde při troše snahy o hledání alternativ nebudou poldry ani přehrady zapotřebí," dodal.
Ministerstvo zemědělství ovšem to, že by se vyvlastňovalo, kde to není nutné, odmítá.
"Skutečně není naším záměrem zneužívat vyvlastnění ve veřejném zájmu ve prospěch realizace vodohospodářských staveb," ubezpečil ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Dodal, že vyvlastnění bude vždy až poslední možností, přednost prý bude investor vždy dávat dohodě s vlastníkem.
Zemědělec: Je to jako v padesátých letech
Jedním z "neposlušných" vlastníků je i sedmdesátiletý zemědělec Zdeněk Žďárek z Mělčan Dobrušky.
Na mělčanských polích hospodařil už jeho děda. Ovšem jen do té doby, než pozemky padly za oběť komunistickému zemědělství.
Žďárek je na to, že v odkazu svých předků pokračuje, náležitě hrdý. Ovšem část jeho pozemků leží přímo pod hrází plánovaného poldru.
A on odmítá svá úrodná pole vydat. Povodí Labe připouští, že Žďárek je typickým adeptem vyvlastnění.
Rozhodnutí poslanců Žďárka překvapilo. Věřil, že těch, kteří budou proti, bude mnohem víc.
"To by pak přece bylo jako v padesátých letech, když komunisti přišli, na nic se neptali a všechno nám vzali. To bychom se vrátili zase tam, kde být nechceme," okomentoval výsledek hlasování.
"Doufám, že senátoři budou rozumní a zákon neschválí. Doufám, že ho nepodepíše ani prezident," dodal.
Ustupovat zatím nehodlá. "Svou kvalitní půdu nedám přece dobrovolně někomu, kdo mi za ni nabízí horší."
Co je veřejný zájem? Pro každého něco jiného
Retenční prostor u Mělčan by ovšem podle vodohospodářů před velkou vodou ochránil nejen Dobrušku, ale celé území až k Třebechovicím na jedné a k Českému Meziříčí na druhé straně.
Ochrana tak velkého území již je dle vodohospodářů bezesporu veřejným zájmem, v jehož jménu by se dalo vyvlastňovat.
Odpůrci vyvlastňování si myslí něco jiného. "Vodní nádrž Mělčany považuji za děsivý příklad toho, k čemu by neuvážené vyvlastňování mohlo vést," tvrdí ochranář Hanousek.
"Ačkoliv zde existují přírodě blízké alternativy, tak vodohospodáři chtějí vyvlastňovat pozemky pro technická opatření s odvoláním na to, že se jedná o veřejný zájem," kritizuje Hanousek.
Čtěte k tématu:
