Praha - Tři, možná čtyři týdny zbývají vládě Mirka Topolánka, aby dojednala se Spojenými státy druhou smlouvu o radaru, pracovně nazvanou SOFA a předložila obě smlouvy ministrům k projednání.
V první dekádě června by podle odhadů premiéra Mirka Topolánka mohla přijet do Prahy stvrdit obě smlouvy ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová.
V tuto chvíli není jisté, jestli smlouvy posvětí všichni ministři, nejasný je například postoj zeleného ministra školství Ondřeje Lišky.
Ani v poslanecké sněmovně nebude mít vládní materiál o radaru jednoduchou cestu. Kromě Lišky jsou skeptické ještě kolegyně z klubu, Olga Zubová a Věra Jakubková, proti může být i lidovec Ludvík Hovorka.
Hlavně zelené dráždí věta v první smlouvě o radaru, že výhradní velení a řízení operací protiraketové obrany připadá Spojeným státům, a ne NATO, jak požadovali.
| Exkluzivně: Co stojí ve smlouvě o americkém radaru Smlouva: Když Česko radar zruší, USA musí do 2 let pryč |
"Podle mě je problém v tom, že někteří zelení nevědí, jak funguje NATO. Pokoušíme se jejich námitky vyvrátit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka Odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí Veronika Kuchyňová Šmigolová.
A.cz: Proč radar v Brdech nemůže být pod přímým velením NATO, jak požadují zelení?
V zásadě neexistuje žádné velení NATO, které by zároveň nebylo velením nějaké členské země. NATO nemá nic, co by vlastnilo a nemá žádné vojáky nebo velitelské struktury, které by měly nějakou uniformu NATO.
Vrchním velitelem vojsk NATO je fyzicky americký generál, který je zároveň vrchním velitelem amerických sil v Evropě. A to, že říkáme, že Američané mají velení a řízení systému, tak to neznamená nic jiného, než že americký velitel v Evropě tomu bude velet, ať už to bude za NATO nebo za Spojené státy.
A.cz: Přímé velení NATO ale už jednou fungovalo v Jugoslávii, není tomu tak?
Ano, tady přímé velení aliance fungovalo. Tedy spíše nefungovalo. Třeba při bombardování Jugoslávie. Tam každý cíl, který se měl bombardovat, musela schválit Severoatlantická rada. Každý den tam byl na schůzi seznam cílů a když měla nějaká země námitku proti konkrétnímu cíli, tak ten cíl nebyl schválen. Pak se nemohlo bombardovat.
Blogeři o radaru
| Lubomír Zaorálek: Proč nepřijela Condoleeza Riceová? | |
| Ivan Gabal: My, protiraketoví kutilové v Čechách a na Moravě |
A.cz: U radaru by tedy podle Vás bylo přímé velení problematické?
Při protiraketové obraně něco takového nemůže fungovat. Když poletí nějaká nepřátelská raketa, tak se nemůže sejít nějaká schůze NATO, aby rozhodovala, jestli zapojíme protiraketovou obranu, nebo ne. Tak to myslel náměstek ministryně zahraničí USA Condoleezzy Riceové John C. Rood, když řekl, že radar nebude pod přímým rozhodováním NATO. Nicméně NATO musí schválit nějaké procedury, třeba když poletí raketa z nepřátelské země na kterýkoliv členský stát NATO, tak bude aktivována protiraketová obrana. To je samozřejmě jednoduše řečeno, bude to spousta stránek...
Červené tlačítko zmáčkne Američan
A.cz: Takže NATO bude přesně vědět, co se s radarem děje?
Ten systém protiraketové obrany bude mít nějaký komunikační systém a nějaká pravidla toho nasazení. Čili všichni, kdo budou do toho systému zapojeni, budou mít stejný obrázek na té obrazovce. Všichni budou vidět, co je do protiraketové obrany zapojené a co je zrovna použité. Ale zároveň těm jednotlivým součástem toho systému bude velet ta země, které patří.
Co bude v Brdech stát?
- X-band radar protiraketové obrany a související zařízení
- komunikační zařízení
- bezpečnostní a přístupová zařízení
- administrativní, údržbářská a skladovací zařízení
- zařízení veřejných služeb, včetně záložního zařízení na výrobu elektrické energie
- zařízení pro nakládání s palivy a jejich skladování
- protipožární ochrana
- ubytovací a podpůrná zařízení pro personál
Třeba Holanďané do toho zapojí svoje Patrioty, které mají proti raketám krátkého doletu, a budou napojeni na ten komunikační systém, budou vidět obrázky z radaru, nicméně těm Patriotům budou velet oni.
Radaru a protiraketám budou velet Američané, protože to bude jejich zařízení.
A.cz: A Američané budou rozhodovat i o těch operačních plánech kdy a co aktivovat?
O těchto plánech bude rozhodovat Severoatlantická aliance (NATO), nicméně o tom, kdo "zmáčkne to tlačítko", o tom bude rozhodovat Amerika. Ovšem bude to dělat podle nějakých dohodnutých postupů.
Zelení netuší, jak funguje NATO
A.cz: Právě proto jsou někteří zelení poslanci proti. Nelíbí se jim přímé velení USA...
Pokoušíme se jejich námitky vyvrátit, ale podle mě je problém v tom, že oni nevědí, jak funguje NATO. Někteří zelení například také chtějí, aby ty veškeré procedury velení a řízení byly definovány předem, než my rozhodneme o tom radaru. Ale NATO na tom bukurešťském summitu řeklo, že nemůžou stanovit detailní procedury něčeho, o čem není v zásadě rozhodnuto. Oni nemohou říct, jak bude v aliančních strukturách fungovat něco, co ještě neexistuje.
Pak existuje další námitka, jestli bychom s tím rozhodnutím o radaru nemohli počkat až na příští summit aliance, který by definoval ty procedury velení detailněji. Nicméně, je to stejná námitka, aliance na příštím summitu musí vědět, jak to s tím naším radarem je, jestli s ním má počítat, nebo ne.
A.cz: A co námitka, že by se mělo počkat na změnu americké administrativy? To například prosazuje šéf zelených Martin Bursík.
Nemyslím si, že by nová administrativa mohla být proti, protože ten proces plánování protiraketové obrany probíhá už od prezidenta Clintona. Kongres každý rok schvaluje peníze, které na to dá a Kongres to celá ta léta podporuje. Vždycky záleží právě na Kongresu, kolik na to dá peněz. Ovšem pokud by nebyla uzavřena smlouva ve chvíli, kdy by se střídala ta administrativa, tak to by mohlo znamenat odklad přinejmenším o další rok.
A to je jen odhad. Nejdřív jsou volby, pak je přechodné období, kdy jeden prezident skončí a druhý je inaugurován, pak se začíná vybírat administrativa a náměstci. Než by se dostali z hlediska jejich priorit (určitě se nejdříve budou věnovat Iráku, Iránu a Afghánistánu) na smlouvu o radaru, lépe řečeno než se ti noví lidé dostanou do toho bodu, kde jsme teď, tak uplyne určitá doba.
