Volební krachy v Rakousku a Bavorsku. Je na řadě Česko?

Petr Holub
30. 9. 2008 6:45
Volby u sousedů ukázaly soumrak velkých partají
Lídr rakouských Svobodných Heinz Christian Strache má důvod k oslavám.
Lídr rakouských Svobodných Heinz Christian Strache má důvod k oslavám. | Foto: Martin Novák, Reuters

Praha - Volby u sousedů ukázaly soumrak velkých stran. "Někdejší velké strany utrpěly neslýchanou katastrofu. Rudo-černý systém, který desetiletí vytvářel republiku, je u konce," napsal po nedělních volbách do vídeňské sněmovny šéfredaktor rakouského deníku Kurier Christoph Kotanko.

Rudí sociální demokraté získali 29,7 procenta, černí lidovci 25,6 procent. V obou případech to je nejméně od druhé světové války.

„Tento výsledek nečekal nikdo z vedení CSU ani v nejčernějších snech. Mýtus státní strany byl zničen," shrnul zase Georg Paul Hefty v německém deníku faz.de výsledek bavorských voleb, kde CSU poprvé od roku 1962 nedostala většinu hlasů a musela se spokojit „jen" se 43,4 procenty.

Lépe nedopadla sociální demokracie. Jejích 18,6 procenta je nejhorší výsledek od dob, kdy se v Bavorsku začaly konat volby.

Rakousko: boj proti Čechům zabírá

Pokud by měly tuzemské krajské volby kopírovat vzory ze dvou sousedních zemí, které jsou také největšími obchodními partnery Česka, pak přijde ODS o většinu hejtmanských křesel. Hejtmany z Topolánkovy strany však nenahradí sociální demokraté, ale lidé z menších a možná i z regionálních stran.

Vzorem může být znovuzrozený korutanský politik Jörg Haider, jehož BZÖ dostala jen v Korutanech 40 procent a na rakouské úrovni nečekaných 11 procent.

Haider, který těžce prohrál volby v roce 2002, znovu vsadil na boj proti přistěhovalcům, zrušení policejních kontrol na české hranici a proti Temelínu. Dnes je opět označován za muže, který bude rozhodovat o podobě vládní koalice.

Bavorsko: rozhodl Tlustý v sukních

V Bavorsku se do sněmovny poprvé dostala strana Freie Wähler (Svobodní voliči). Její mediální tváří se stala Gabriela Pauli, kterou německé noviny označují za „někdejší rebelku CSU". Po záležitostech jejího osobního života slídili lidé z blízkosti dlouholetého šéfa CSU Edmunda Stoibera.

Konflikt loni skončil rezignací Stoibera, Pauli přestoupila do nové strany. Také díky ní hlasovali pro Svobodné voliče lidé z bavorského venkova (zvláště od českých hranic), kteří dříve sázeli na CSU. Zajistili jim zisk přes deset procent.

Pokud by se v Česku opakovaly podobné scénáře, objeví se v regionech noví politici, kteří překvapí v Praze zavedené strany.

Jak z nejhoršího

V obou zemích ztratily vládní pravicové strany a z dostupných analýz vyplývá, že jejich šéfové nedokázali reagovat na rostoucí ekonomické těžkosti ani představit vizi pro budoucnost.

Velká koalice sociálních demokratů a lidovců v Rakousku až do poslední chvíle před volbami trvala na tom, že nebude zvyšovat penze ani sociální dávky, i když inflace dosahuje čtyř procent.

Nakonec snahu o vyrovnaný rozpočet torpédovali sami sociální demokraté, když s opozičními stranami ve sněmovně prosadili balíček sociálních zákonů zvyšujících penze podle inflace.

Zároveň zrušili školné na univerzitách a přidali na dávkách rodinám. Díky populistickému obratu unikla rakouská levice nejhoršímu a tamní SPD měla o čtyři procenta lepší výsledek než lidovci.

V Bavorsku se hřebíčkem do rakve CSU stal zcela neočekávaně zákon, který zakazuje kouření v zahradních restauracích. Sociální demokracie však nedokázala výpadku svého rivala využít.

V Česku sociální demokraté už dnes žádají takovou změnu rozpočtu, který by pomohl domácnostem. Předložili návrh na snížení spotřební daně z benzínu, zrušení poplatků u lékaře a mimořádný příspěvek důchodcům a rodinám.

Příchod malých stran

Úspěch v rakouských i bavorských volbách nakonec slavily menší pravicové strany. V Rakousku získali populističtí liberálové spolu s Haiderovci dohromady 29 procent, tedy dvojnásobek proti roku 2006.

V Bavorsku získali Svobodní voliči a liberální FDP 18 procent, trojnásobek proti minulým volbám.

Bez účasti „malých" stran se tak neobejde vláda v Bavorsku. V Rakousku má vládní účast pravicových populistů jedinou alternativu, obnovu neúspěšného projektu velké koalice.

Také v Česku průzkumy naznačují, že malé strany mohou v krajských volbách překvapit. Podle CVVM dostanou velké strany dohromady 55 procent hlasů, tři menší 30 procent. Při volbách do sněmovny přitom získaly ODS a ČSSD dohromady téměř 70 procent, malí se museli spokojit s 26 procenty.

Ještě větší šance dal malým STEM v průzkumu, který podnikl v Moravskoslezském kraji pro ČT. ODS a ČSSD tam mají celkem 45 procent, malí přes 30 procent.

V obou případech je 15 procent nerozhodnutých a zbytek volí strany, které nepřekročí pětiprocentní hranici.

 

Právě se děje

Další zprávy