Fakta:
Jak se počítají mandáty
- d'Hondtova metoda
Vytvoří se tabulka, kde je na řádcích zisk jednotlivých stran, dělená postupně čísly 1,2,3,4,… Mandáty se přidělují nejvyšším číslům
- Metoda Saint-Laguë
Vytvoří se tabulka, kde je na řádcích zisk jednotlivých stran, dělená postupně čísly 1,3,5,7,… Mandáty se přidělují nejvyšším číslům. Metoda je výhodnější pro menší strany
- Metoda Hagenbach-Bischoff
Vypočte se volební číslo, kolik nejméně hlasů je třeba na zisk mandátu ve volebních krajích. Nerozdělené hlasy se rozdělí stejným způsobem ve druhém skrutiniu na celostátní úrovni
Praha - Na začátku nyní plánovaných změn volebního systému byl červnový pat ve sněmovních volbách před dvěma lety.
Tehdy ještě pomyslná koalice ODS, zelených a lidovců získala 100 mandátů, stejně jako levice zastoupená sociálními demokraty a komunisty.
Nové návrhy z pera ministra spravedlnosti mají takovému patu do budoucna zabránit. Měly by odstranit diskriminaci menších politických stran a tím je posílit a zároveň garantovat tzv. bonus pro vítěze.
Ostatně přesně na tom se po sestavení křehké vlády všechny její strany shodly.
"Upravíme volební systém tak, aby garantoval vyšší míru proporcionality a garantoval vítězi voleb tzv. volební prémii v rámci přerozdělení mandátů v druhém skrutiniu, o jejíž podobě bude vedena diskuse," stojí v koaliční smlouvě.
Zabránit patu
Proč pat v červnu 2006 vzniknul, je už dnes jisté. Bylo to právě kvůli změnám volebního systému, který prosadily dvě největší politické strany před osmi lety. ODS na to paradoxně doplatila.
Připomeňte si: VOLBY 2006: Proč se to stalo a jak to dopadlo
Opoziční smlouva se tehdy oběma největším štikám politického rybníka zalíbila. Oba tak docílili změny volebního systému, která je posílila a zároveň oslabila menší rivaly.
"Naše návrhy vytvářejí lepší předpoklady pro vznik vlád. To zadání není zadáním sepsaným pro jednu nebo druhou stranu. Je to zadání obecně platné a obecně přínosné pro jakoukoliv stranu podle konkrétních výsledků voleb, které dopředu nikdo nezná," vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti František Korbel /SZ/, který se na návrzích spolupodílel.
6, respektive 9 variant
Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo 6 základních variant, z nichž některé mají ještě podvarianty.
"U některých variant lze předem říci, kolik má činit bonus a kolik mandátů má být rozděleno poměrným systémem v prvním skrutiniu," vysvětlil Korbel.
| Skotská varianta | Skotská varianta zavádí nový způsob přepočtu hlasů na mandáty, který zvýhodňuje vítěze voleb zejména na úkor druhé velké strany. Vítěz voleb má pak pro výpočet mandátů jinou číselnou řadu dělitelů než všechny ostatní strany. Počítá se dvěma skrutinii, ve kterých se rozdělí 175 krajských a 25 celostátních mandátů. Mandáty ve 14 krajích se rozdělí podle Saint-Laguëa (dělitel 1,3,5,7…) Celostátní mandáty se rozdělí u vítěze podle d'Hondta (dělitel 1,2,3,4..), podle Saint-Laguëa pro ostatní. |
Jak skutečně volí ve Skotsku Každý volič má dva hlasy. Jedním hlasem volí svého kandidáta v 73 jednomandátových obvodech. Většinová volba je jednokolová. Druhým hlasem volí v každém z osmi volebních krajů politickou stranu. Sedm mandátů v každém kraji se rozděluje podle d'Hondta. |
| Řecká varianta | Pracuje s volebním modelem Hagenbach-Bischoff. Je to volební systém, který v České republice platil do roku 1998. Tento model se zde osvědčil a generuje poměrně proporcionální výsledky voleb. Tato varianta zároveň generuje jakési přebytky, které se převádí do druhého skrutinia. Ty by mohly tvořit bonus pro vítěze. Na jeden volební kraj připadá zhruba jeden nerozdělitelný mandát, může to být víc nebo míň, bonus je předem neznámý.TD> | Jak skutečně volí v Řecku 288 krajských mandátů se rozděluje v prvním skrutiniu v 56 obvodech podle Hagenbach- Bischoffa. Zbylé hlasy (cca patnáct) a 12 mandátů z celostátního obvodu se rozděluje ve druhém skrutiniu, kam postoupí strany, které dostanou víc než 3 procenta hlasů |
| Varianta tvrdého bonusu | Tento model je podobný řecké variantě, ale používá metodu d'Hondtova dělitele. Tato varianta negeneruje "zbytky". Je možné předem říci, že se rozdělí pevně stanovený počet mandátů proporcionálně a ve druhém skrutiniu bude přidělen vítězi předem stanovený bonus (horní doporučená hranice 15 mandátů) | |
| Polská varianta | 170 krajských mandátů se rozděluje v sedmi krajích podle d'Hondta. 30 mandátů se rozděluje na celostátní úrovni stranám, které mají nad 25 procent podle d'Hondta. Do prvního skrutinia by tedy postoupily strany, které by získaly více než 5 procent, do druhého pak více než 25 procent. Tato varianta ovšem posiluje obě velké strany, tím pádem nevytváří prostor pro vznik koalic s menšími stranami. | Jak skutečně volili v Polsku do roku 2000 Většina ze 460 mandátů se rozdělovala v 52 krajích podle d'Hondta. Část mandátů se rozdělovala na celostátní úrovni stranám, které získaly přes sedm procent podle d'Hondta. |
| Italská varianta | Vítěz získá 102 mandátů (51%). Zbylých 98 se rozdělí ostatním stranám podle d'Hondta. | Jak skutečně volí v Itálii Vítěz získá minimálně 340 mandátů (54%). Dalších 277 mandátů ostatním stranám podle d'Hondta. Zbylých 12 mandátů pro Italy, kteří žijí v cizině. |
| Holandská varianta | 190 mandátů se rozděluje v jediném volebním obvodu podle d'Hondta. Na mandáty má nárok strana, která získá nejméně 5 procent hlasů. Zbylých 10 mandátů jako bonus pro vítěze. Podvarianty řeší bonus, který může být tvrdý nebo degresivní. To znamená, že čím silnější strana je, tím získává menší bonus. | Jak skutečně volí v Holandsku 150 mandátů se rozděluje v jediném volebním obvodu podle d'Hondta. Na mandáty má nárok každá strana bez omezení procentním ziskem. |
