Praha - Příznivci přímé demokracie mají naději, že v Česku bude možné vyhlásit celostátní referendum. Jeho zavedení ve středu podpořila vláda.

"Je to přesně podle programového prohlášení vlády," říká vicepremiérka Karolína Peake (Věci veřejné), která návrh předkládala.

Voliči by mohli v referendu rozhodovat "o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu".

Rozhodování by se přitom nesmělo týkat změny "podstatných náležitostí demokratického právního státu", porušení práv a svobod, daní nebo bezpečnostních otázek.

Alespoň 250 tisíc podpisů

Návrh konat referendum by podávala vláda na základě petice voličů s alespoň 250 tisíci podpisy. Podat by ho ale mohla i sama za sebe.

I v případě, že někdo sebere oněch 250 tisíc podpisů, ale není jisté, že se referendum skutečně konat bude.

Na základě petice s jasně formulovanou otázkou pro všelidové hlasování by musela teprve vláda připravit zákon o konkrétním referendu a ten by musel schválit Parlament. Pokud by ho neschválil, žádné referendum by se nekonalo.

Referendum by bylo platné, pokud by se ho zúčastnilo alespoň 50 % voličů a ANO by musela říct nadpoloviční většina z nich. Toto byla jediná změna oproti návrhu z dílny Peake, kterou vláda udělala: zvedla kvorum pro účast z 35 % na onu polovinu.

"Důvodem je, že nižší kvorum by mohlo být zástupným důvodem pro sněmovnu, proč neschválit vyhlášení konkrétního referenda zákonem pro příliš nízkou účast," vysvětlila Peake.

V Parlamentu narazí

Už teď je ale jasné, že v Parlamentu je osud zákona přesto nejistý, ne-li předem odsouzený k nezdaru. Pro referendum totiž nehorují ani všichni koaliční zákonodárci.

"Nemyslím, že to bude bez problémů, obecné referendum není zrovna institut, který bychom měli rádi," říká místopředseda poslanců ODS Marek Benda.

A pro podobu, v jaké zákon schválila vláda, nejsou ochotni zvednout ruku ani sociální demokraté, tradiční zastánci referenda.

ČSSD podle šéfa poslaneckého klubu Jeronýma Tejce vládní předlohu v úvodním projednávání ve sněmovně podpoří. V takzvaném druhém čtení ale bude podávat pozměňovací návrhy.

"V této podobě určitě neprojde. To by umožnilo konat jen referenda, o která stojí vláda nebo většina ve sněmovně," říká Tejc.

"My chceme zakotvit povinnost referendum konat, když už se podaří sebrat tolik podpisů," upřesňuje Tejc.

Pro prosazení tohoto zákona je navíc nutná ústavní většina - ve sněmovně by tedy pro něj muselo zvednout ruku minimálně 120 poslanců.

Celostátní referendum prosazovaly hlavně Věci veřejné. Vláda také přípravou tohoto zákona odůvodňovala, proč odmítá podobné návrhy ze strany opozice.