Praha - Vedle Světové banky, opozičních politiků a expertů vládní rady NERV už také Česká národní banka upozornila, že se snižuje šance, že vládou připravovaná reforma důchodů vylepší penze mladších generací.

Přihlásila se ke stanovisku, že hlavní reformní krok, spoření u soukromých penzijních fondů, nemá v navržené podobě smysl, protože osloví maximálně třetinu zdejší populace.

O názoru expertů ČNB už informovala Mladá fronta Dnes a banka odmítla na přímý dotaz Aktuálně.cz svůj postoj podrobněji zdůvodnit.

"O zákonu se stále jedná," zdůvodnil to mluvčí Marek Petruš, přestože vláda odeslala svůj návrh do sněmovny už minulý týden.

Ani Úřad vlády připomínky ČNB nezveřejnil.

Kdo má přes 40 tisíc

Podle informací Aktuálně.cz však míří kritika ČNB dál než argumenty NERVu.

Vládní experti upozornili na to, že se převod části pojistného do soukromých fondů vyplatí jen nejbohatším. Pokud fondy každý rok po odečtení inflace a provozních nákladů vydělají investováním svěřených peněz jedno procento, pak na převodu pojistného vydělají lidé s průměrnými příjmy nad 40 tisíc korun měsíčně.

Při nulovém výnosu svěřených peněz se převod do soukromého pilíře nevyplatí kromě fondů vůbec nikomu.

V zemích, které s penzijní reformou Českou republiku předběhly, přišly penzijní fondy o peníze během předloňské finanční krize. Většina z nich pak měla nízké výnosy už předtím.

Například slovenské penzijní fondy vydělávaly před krizí necelé procento ročně, lotyšské měly v průměru ztrátu. Po odečtení provozních nákladů vydělaly svým klientům pouze polské a estonské fondy. 

České fondy, které mají na starost penzijní připojištění, vykazují průměrný výnos necelého půl procenta ročně.

Článek pokračuje pod tabulkou.

Polovičatá reforma

Centrální banka upozorňuje na hlavní důvod, proč může zdejší důchodová reforma oslovit jen bohatší část populace.

Na rozdíl od ostatních východoevropských zemí totiž zavádí soukromé penzijní spoření, i když se zatím neuskutečnila skutečná reforma státních penzí.

Tím opakuje připomínky profesora Jaroslava Vostatka z Vysoké školy finanční a správní.

Ten upozornil, že Polsko, Slovensko, Maďarsko i Estonsko zrušily ve státním pilíři přerozdělování od bohatých k chudým. Ve všech zemích vypočítávají státní penzi pouze z příspěvků, které konkrétní zaměstnanec do systému odvedl: zaměstnanec s dvojnásobným platem dostane také dvojnásobnou penzi.

Pro všechny občany je pak stejně výhodné či nevýhodné převést část pojistného do soukromých fondů a očekávat, že soukromí investoři jejich peníze rozmnoží.

V Česku se to může vyplatit pouze bohatším, protože při přerozdělování ve státním systému ztrácejí nejvíc a útěkem do soukromých fondů zachrání část peněz před přesunem k těm chudším.

Klaus: Opačným směrem

Ve státním pilíři však nic významného nemění ani tzv. „malá reforma" kterou již schválil Parlament. Pouze mírně omezuje přerozdělování, opatrně snižuje penze a odsouvá mladším generacím důchodový věk.

Nedostatečnost malé reformy kritizoval prezident Václav Klaus, který ji dokonce odmítl podepsat. „Jsem přesvědčen, že se jedná o chybný krok, který jde přesně opačným směrem, než jaký bychom měli udělat, abychom naplnili vlastní smysl institutu státem vyplácených důchodů," komentoval svůj krok.

Klaus prosazuje model, podle kterého stát pouze garantuje rovný důchod, který financuje ze svých daňových příjmů.

Z východoevropských zemí zavedlo minimální rovný důchod Estonsko na úrovni pětiny průměrné mzdy. Tím doplňuje pojištění ve státním systému a spoření u soukromých fondů.