Praha - Přes silná slova zůstávají vládní škrty velmi opatrné. Nebýt snížení platů pro státní zaměstnance, škrtalo by se pouze v malých, miliardových položkách.

Tak dopadly návrhy úsporných zákonů z pera ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, o kterých ve středu začne jednat vláda.

Kliknutím ZDE se dostanete rovnou na přehlednou tabulku s úsporami v sociální oblasti pro rok 2011

Hodně zaměstnanců, velké úspory

Snížení tarifů o deset procent umožní ušetřit na 557 tisících zaměstnancích státu 10,5 miliardy korun. Ve skutečnosti tím rozpočet získá maximálně 9 miliard, protože sice uspoří na platech, ze stejných platů však nevybere daně z příjmu ani pojistné.

Devítimiliardový příspěvek k boji s deficitem slibuje novela zákona o zaměstnanosti, kterou ministr Drábek poslal na vládu už před týdnem. Přitom upozorňuje, že jde o pouhou možnost: "Uvedené úspory jsou pouze teoretické a předpokládají, že jednotliví zaměstnavatelé nebudou zaměstnancům kompenzovat snížení platových tarifů jinou složkou platu."

Navržený postup musí dodržet státní úřady, které bez učitelů zaměstnávají 334 tisíc lidí, kraje a obce se 137 tisíci úředníky a zdravotní pojišťovny, které platí 86 tisíc zaměstnanců s tarify.

Díky Janotovi

Tím velké úspory končí. Vůbec nejvíc sice slibuje nemocenská, kde se má „ušetřit" 17 miliard, z toho se však 14 miliard získá prostě tím, že se prodlouží tři opatření tzv. Janotova balíčku.

Drábek navrhuje definitivně zrušit plán Topolánkovy vlády, který snižuje nemocenské pojistné placené zaměstnavatelem z 2,3 na 1,4 procenta hrubé mzdy. Sazby nemocenské na úrovni 60 procent předchozí mzdy prosadil ministr financí Janota pouze pro letošek, podle Drábka to tak zůstane navždy. Strop pro odvody pojistného budou i v příštím roce na šestinásobku průměrné mzdy a na čtyřnásobek se vrátí až v roce 2012.

Při dalších pěti miliardách úspor se Drábek striktně drží pravidla z vládního programu, které říká: "Sociálně citlivým způsobem dojde ke zkrácení některých druhů sociálních dávek, podpor a příspěvků s cílem zefektivnit jejich čerpání a zamezit zneužívání."

Nechce však škrtat v dávkách hmotné nouze, které dostávají nejchudší, ale sáhne na dávky, které zneužívají v první řadě živnostníci a podnikatelé.

Pohroma černých pasažérů

Ministr chce například zabránit živnostníkům, aby zneužívali nemocenské pojištění.

Ministr Jaromír Drábek z TOP 09 | Foto: Jan Langer

Od roku 2009 platí pravidlo, že podnikatelé mohou platit několik měsíců maxinální pojistné a potom mnohem delší dobu pobírat maximální nemocenskou. "Osoba samostatně výdělečně činná, která platí pojistné 1010 korun měsíčně, obdrží měsíčně 29 tisíc korun mateřské, nebo 23,5 tisíce korun nemocenské," vypočítávají Drábkovi lidé.

Proto se dnes od živnostníků vybere na nemocenském jen čtvrtina částky, která se jim vyplatí na dávkách.

Novela pojišťovacího zákona proto zakazuje, aby živnostník platil nemocenské pojistné z vyššího základu, než pojistné na důchod. Stát sice přijde o 200 milionů, ušetří však 1,3 miliardy.

Obdobný motiv má pravidlo, že firmy budou zaměstnancům platit nemocenské dávky místo státu o týden déle, tedy celkem 21 dní. Tím poklesne zájem podnikatelů posílat zaměstnance, pro které právě nemají práci, pro neschopenku k lékaři. Stát tím vydělá 1,7 miliardy.

Škrty čekají i občasnou výpomoc

Firmy podle Drábkova materiálu zneužívají také dávky v nezaměstnanosti, když posílají zaměstnance pro podporu a zároveň jim nabídnou tzv. "nekolidující" zaměstnání, tedy práci s výdělkem do poloviny minimální mzdy.

Napříště se nebude při nekolidujícím zaměstnání podpora vyplácet, ale odloží se až do chvíle, kdy nezaměstnaný pracovní místo skutečně opustí. Rozpočet tím získá až 800 milionů.

Zneužívání se zabrání také při dávkách sociální péče o nemohoucí.

Dnes dostávají osoby s nejmenším postižením podporu 2000 korun měsíčně. Podle Drábka peníze vybírá 66 tisíc lidí ve věku nad 65 let, kteří ve dvou třetinách případů dávají peníze příbuzným.

"U osob v I. stupni závislosti má sociální péče charakter občasné výpomoci v domácnosti," upozorňuje ministerský materiál.

Stát připlácí hodinu péče o osobu blízkou 50 korunami. Příspěvek 800 korun měsíčně proto bude příbuzným napříště stačit a stát získá 1,5 miliardy.

Rodiny suchou nohou

Na rodinných dávkách se ani po ohlášených škrtech příliš nezmění a stát na nich také ušetří jen miliardu.

Lidé s příjmy nad dvouapůlnásobkem životního minima, tedy například manželé s příjmy nad 13 tisíc korun čistého, nebudou mít nárok na porodné, které se bude vyplácet v dosavadní výši rovněž 13 tisíc korun, ovšem pouze na první dítě.

Zároveň se zruší tzv. sociální příplatek, který byl zaměřen na chudší rodiny s dětmi. Tím přijde celkem 150 tisíc rodin o částku až dva tisíce měsíčně a stát ušetří skoro tři miliardy ročně. Víc než miliardu ale vyplatí stejným rodinám v dávkách hmotné nouze, protože nejméně třetina z nich se propadne pod životní minimum.

Po Drábkových změnách se naopak zvýší výdaje na rodičovský příspěvek. Nový zákon stanoví strop ve výši 220 tisíc korun, které může rodina vybírat do dvou až čtyř let dítěte. O sazbě mohou rodiče rozhodnout a dokonce ji mohou měnit.

Celkový příjem z rodičovského příspěvku se proti současné praxi příliš nemění, ministerští úředníci však předpokládají, že rodiče v příštích letech využijí možnost volby a budou vybírat vyšší částky. Očekávají proto zvýšení výdajů o dvě miliardy.

Zdroj: vlada.cz