Praha - Mise české armády v Afghánistánu má být posílena. Senát dnes vyslovil souhlas s vysláním dalších 55 českých vojáků. 40 z nich by mělo hlídat polskou základnu v Ghazni - s pomocí dvou radiolokátorů Arthur, 15 dalších se má zapojit do programu výcviku afghánských policistů.

Dodatečné náklady vyčíslil kabinet premiéra Jana Fischera na 172 a půl milionu korun.

Vyslání vojáků musí schválit obě parlamentních komory většinou všech svých členů - pro tedy musí zvednout ruku alespoň 101 poslanců a 41 senátorů.

Ve sněmovně bude mít vláda problém

A právě ve sněmovně bude muset vláda překonávat mnohem větší odpor.

Poslanci začali o posilení českého kontingentu jednat dnes odpoledne, kvůli pevně zařazeným bodům ale debatu přerušili.

I tak alespoň započatá rozprava ukázala, jakým oříškem sněmovna pro ministra obrany bude.

Martin Barták se snažil a při přesvědčování poslanců sáhl i k historickým příměrům. Poukázal na obsazení Československa nacisty: "Právě před několika dny jsme si připomínali jedno výročí - 15. březen 1939. Umožnila to politika radikálního odmítání vystoupit proti zlu."

Navrch přidal i připomínku teroristických útoků z posledních let ve Velké Británii nebo ve Španělsku.

Výhrady především levice pak shrnul poslanec Lubomír Zaorálek (ČSSD): nasazení radiolokátorů je moc drahé a počet vojáků, které může vláda v Afghánistánu na základě dřívějšího rozhodnutí parlamentu nasadit, ještě nevyčerpala.

Nemáme problém s vojáky na výcvik policistů, ale s radiolokátorem, dodal Zaorálek. "Však jsme také viděli ten původní návrh, který předkládal ministr Barták. Tam byly dokonce čtyři tanky, tam byla dokonce stíhací letadla - to vypadalo, že chceme ten Afghánistán veškerou svou silou obsadit."

Zaorálkovým vystoupením sněmovní rozprava skončila a není jasné, kdy se k ní poslanci vrátí. V úvahu připadá i mimořádná schůze.