Zároveň ale nechce, aby z významných dnů vypadl Mezinárodní den žen (MDŽ), jak navrhovali senátoři.
K novele měl výhrady ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD). Česko má podle něj nyní svátků dost. Další státem uznané volné dny ubírají podnikatelům zisky a snižují konkurenceschopnost, uvedl ministr po zasedání vlády.
Někteří odborníci vyčíslili ztráty spojené s uzákoněním Velkého pátku státním svátkem na 20 milionů až jednu miliardu korun. Podle analytiků by ale dopad mohl být i pozitivní kvůli příjmům z turistiky a nakupování ve velkých obchodech.
Pramalé šance na přijetí ve sněmovně má vymazání MDŽ, které Senát navrhl kvůli údajně nedůstojnému způsobu jeho slavení za
komunistického režimu. Poslanci to odmítli už loni.
Ministři nedávno zaujali neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu novely zákona o státních svátcích, který počítá naopak s rozšířením významných dnů o Den matek, slavený druhou květnovou neděli. V březnu kabinet podpořil další novelu téhož zákona,
podle níž má mezi významné dny přibýt Den vzdělanosti, který by připadal na 7. dubna na paměť výročí založení Karlovy univerzity
v roce 1348. Další návrh, mít 10. červen jako významný den k připomínce vyhlazení Lidic nacisty v roce 1942, by byl podle vlády trochu nadbytečný kvůli dalším podobným významným dnům.
Velký pátek je křesťanským svátkem, připomíná obětování Ježíše Krista. Mezi státem uznanými svátky jej má například Velká
Británie, Irsko a Španělsko. Z českých sousedů slaví Velký pátek v Bavorsku a na Slovensku, ne však v Rakousku a Polsku.
Česko má nyní 13 státních svátků nebo volných dnů, stejně jako třeba Dánsko, Itálie, Slovensko či Portugalsko. Méně jich má z evropských zemí například Francie (12), Nizozemsko (11), Polsko a Británie (10) či Řecko (9), více volna než Češi si užívají obyvatelé Španělska (18) či Norska (19).
