Praha - Ruský podnikatel Alexej Torubarov podal ústavní stížnost proti rozhodnutí bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který v dubnu povolil vydání Torubarova do Ruska. Podnikatel byl v té době žadatelem o azyl v ČR.
Podle něj byla kvůli tomu extradice v rozporu s mezinárodními dohodami o ochraně lidských práv i s judikaturou Nejvyššího správního soudu ČR.
Torubarov ve stížnosti rovněž uvádí, že rozhodnutím exministra Blažka bylo porušeno azylové právo chráněné úmluvou OSN o právním postavení uprchlíků a "práva stěžovatele zakotvená v Listině základních práv a svobod jakožto součásti české ústavy a také upravené evropskou úmluvou o lidských právech".
Torubarov byl v Rusku obviněn z vydírání důstojníka tajné služby a podvodů, sám naopak tvrdil, že jej vydírala ruská tajná služba, policie a mafie. V České republice žádal o azyl, ale na základě mezinárodního zatykače skončil ve vazbě.
Blažek pak rozhodl o vydání, jemuž se 2. května na poslední chvíli snažilo zabránit několik členů vlády, včetně bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který před letadlo s Torubarovem nařídil přistavit cisternu, aby mu znemožnil vzlétnout.
Na začátku července Torubarova propustil z vazební věznice soud ve Volgogradu. Důvodem propuštění bylo překročení doby, po kterou lze podle ruských zákonů stíhaného bez soudu držet ve vazbě.
Podnikatel ve stížnosti ale tvrdí, že během dvouměsíční vazby byla vícenásobně závažně porušena jeho lidská práva.
"Stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud po provedeném řízení rozhodl tak, že výše uvedená základní práva a svobody Alexeje Torubarova byly uvedeným rozhodnutím ministra spravedlnosti porušeny," píše se ve stížnosti.
Kvůli způsobu, kterým chtěl zastavit letadlo s Torubarovem, čelí trestnímu oznámení exministr Kalousek. Podal ho advokát Jiří Vyvadil, někdejší poslanec a senátor za ČSSD. Podle něj šlo o obecné ohrožení, Kalousek se ale podle něj mohl dopustit například i zneužití pravomoci.
Za "pravděpodobné spolupachatele" označil Vyvadil v trestním oznámení bývalé ministry Karla Schwarzenberga (TOP 09), Jana Kubiceho, Zbyňka Stanjuru (ODS) a případně expremiéra Petra Nečase (ODS).
