Praha/České Budějovice - V den, kdy společnosti ČEZ oznámila, že se do tendru na dostavbu Temelína přihlásili tři zájemci, se online deníku Aktuálně.cz podařilo získat statistiky, která jasně ukazují: Česká jaderná elektrárna aspiruje na to stát se nejdražší na celém světě.
A to přesto, že objem zakázky, o níž má zájem americký Westinghouse, Atomstrojexport z Ruska a francouzská Areva, zatím nebyl přesně vyčíslen.
Samotná ČEZ zatím hovoří, že dostavba Temelína přijde na několik set miliard korun. Sumu, kterou zveřejnil tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, pak zopakovali ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský a bývalý vicepremiér Alexandr Vondra.
Nikdo z nich nevyvrátil, že se cena vyšplhá na půl bilionu korun, jak bez výjimky opakují média. "Objem zakázky na výstavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně se odhaduje na zhruba 500 miliard korun," napsala naposled v pondělí ČTK bez toho, že uvedla zdroj.
Jde přitom o naprosto přemrštěnou částku. Alepoň to tak vyplývá ze srovnání s jinými elektrárnami, které má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Klikněte a podívejte se do tabulky, kolik stojí ve světě jaderné reaktory
Starosti v Olkiluoto
Nejostřeji sledovanou stavbou na světě je třetí reaktor finské elektrárny Olkiluoto. Finsko uzavřelo v roce 2004 smlouvu s francouzskou firmou Areva, že reaktor o výkonu 1600 megawattů bude stát 3,3 miliardy eur. Stavební komplikace způsobily, že se odhad nákladů letos v březnu zvýšil na 5 miliard. Elektrárna se nespustí před rokem 2012.
U reaktoru Olkiluoto-3 tak vyjde instalace výkonu jednoho kilowattu na tři tisíce eur, přitom podle původní smlouvy měl kilowatt přijít na dva tisíce eur.
Pokud se u Temelína postaví dva stejně velké reaktory za 500 miliard korun, vyjde výkon jednoho kilowattu na 6 tisíc eur.
ČEZ mlčí
Na nesrovnalosti v přípravě největší státní zakázky v dějinách upozornil jako první zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška: "Vypadá to, že se začínáme smiřovat s tím, že jsme drahou zemí. Podobně jako naše dálnice stojí třikrát tolik, co stály jinde, tak i naše reaktory budou stát víc," prohlásil v rozhovoru pro Český rozhlas 6.
Zároveň upozornil, že se s předražením stavby nesmíří: "Jestli má někdo představu, že se mu podaří uplést výsledek tak, že budeme platit za reaktor v Temelíně násobek toho, co se platilo ve Finsku nebo jinde, tak udělám všechno proto, aby to tak nebylo," řekl Bartuška.
ČEZ koncem minulého týdne obdržel nabídky zájemců o dostavbu, stále však nechce oznámit maximální cenu, kterou je ochoten za reaktory zaplatit: "Limity samozřejmě máme, ale nechci je říkat, protože by nám to zhoršovalo pozici v tendru," řekl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí Kříž s tím, že finský příklad nejde bezprostředně pro Česko použít.
Křišťálová koule Mycle Schneidera
Potíže při stanovení stavebních nákladů budoucích jaderných elektráren připouští francouzský expert Mycle Schneider: „To je typická otázka, na kterou byste potřeboval křišťálovou kouli," tvrdí.
Nositel alternativní Nobelovy ceny Right Livelihood Award přesto vedl tým, který se na zakázku německé vlády pokusil mapovat ceny rozestavěných elektráren. Schneiderovi lidé zjistili, že ceny překračují ve všech zemích dva tisíce eur za kilowatt výkonu a v Americe se už blíží k částce 4000 eur.
Reaktory Mitsubishi v americkém Comanche Peaku a reaktory GE-Hitachi ve Victorii zřejmě tuto částku překročí. Proto jim hrozí, že se příliš nákladné stavby nedokončí. "Vypadá to, že stavba reaktorů typu, jaký se staví ve Victorii, definitivně končí a že se tak General Electric úplně rozloučí s obchodem s reaktory," stojí ve Schneiderově zprávě.
Vláda si myje ruce
Česká vláda prozatím do výběrového řízení státní firmy ČEZ nevstupuje. "Dostavbou Temelína se zabývá ministerstvo průmyslu," říká Zuzana Chocholová za ministerstvo financí, které je vlastníkem většiny akcií ČEZu.
Ani ministerstvo průmyslu ale nechce do soutěže mluvit: "Tendr na výstavbu nových bloků je zcela v kompetenci společnosti ČEZ. Stát bude průběh řízení sledovat prostřednictvím zástupců v dozorčí radě," uvedl mluvčí Tomáš Bartovský. Ministerstvo podle něho nebude mluvit ani do ceny, ani do strategických rozměrů zakázky.
Vyřadit Rusko, ale jak
Zmocněnec Bartuška upozornil, že bezpečnostní rada státu už před dvěma lety doporučila, aby další jaderné bloky nedodávala ruská firma: "Nevyplatí se nosit všechna vajíčka v jednom košíku. U nás máme šest reaktorů sovětských resp. ruských. Bereme ruské jaderné palivo a proto by další reaktory, budeme-li je stavět, neměly být z Ruska," vysvětluje.
Ruské reaktory jsou navíc záhadou i po technické stránce, protože jejich parametry ani cenu dosud nezkoumal žádný západoevropský či americký úřad pro jadernou bezpečnost.
Ladislav Kříž za ČEZ však upozorňuje, že s tím jeho firma nemůže mnoho dělat: "Pří nákupu služeb musíte postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Ve veřejné zakázce nelze uplatňovat kritéria jako je geopolitické hledisko. Šlo by o porušení zákonné zásady nediskriminace dodavatelů," míní Kříž.
Případ dostavby Temelína se tak liší od privatizací, kdy vláda běžně vyřazuje firmy z území bývalého Sovětského svazu.
