Praha - Martin Stropnický, jeden z lídrů politického hnutí ANO 2011 Andreje Babiše, v rozhovoru pro Aktuálně.cz slíbil, že v případě zvolení zveřejní svůj majetek - a to včetně rodiny.
"Tedy všichni lidé starší 18 let. My jsme toto udělali v Tošovského vládě, bylo to pak uložené u Petra Pitharta v Senátu. Byl tam stav před a po nástupu do funkce a bylo to uplně dobrovolné," říká Stropnický.
Jako poslanec by kývl i na změny ústavy - i on kvůli tomu, jak pojal úřad prezidenta Miloš Zeman.
"Pokud se octnou v ústavě nějaké termíny, tak, bohužel, je to možná v našem případě nutné, ale je to znak zoufalé nedospělosti naší demokracie. Nutné a nedůstojné," říká herec, bývalý diplomat a nyní politik, který se uchází o hlasy voličů.
Aktuálně.cz: Jak by vypadala vaše reforma policie, o které v programu píšete?
Martin Stropnický: Jistě ode mě nečekáte, na rozdíl od Radka Johna, že se pasuji na experta přes policii. Já jsem se podílel na dvou kapitolách programu - zahraniční a kulturní politice.
A.cz: Ale jako lídr budete muset i reformu policie lidem vysvětlovat...
Jako lídr samozřejmě na to musím mít nějaký názor. Když bych měl začít od hlavy, tak totální odpolitizování. A pak musím říkat - protože to tak je, že policisté musí jít z kanceláří do ulic. A určitě posílit pravomoci městské policie.A úplně konkrétně: nemyslím si, že je nastavený správně GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů - pozn. A.cz). Je to podobně jako Finančně analytický útvar ministerstva financí. Podle mě to musí být maximálně nestranná kontrola.
Máme jen samé překupníky
A.cz: Valná část programu je "ANO českým potravinám". Nebojíte se, že svým populárním obličejem budete reklamou na "kupujte české potraviny"?
Lidé jsou různí a někomu nestačí ani nevím kolik bilionů. Ale pak jsou lidé, a já si myslím, že je to je podstata vstupu Babiše do politiky, kteří si řeknou: nechci to tu doklepat, aniž bych nepřiložil stéblo. Nevylučoval bych ani špetku idealismu. Pokud tato země něco potřebuje, tak potřebuje vize, ideály a trochu toho amerického snílkovství. Babiš nevstoupil do politiky, aby prodal více jogurtů, jsem o tom skálopevně přesvědčen.
A.cz: Vaše daňová východiska: Znamená to, že byste daně jen nezvyšovali, nebo i snižovali?
Snižovali, určitě nižší DPH - na deset procent. Měla by tam být nula opět na tiskoviny a léky.
A.cz: Nebáli byste se snižování příjmu státu?
Ne. Nechci to považovat za všelék, ale je to důležitý bod: stát připomíná napouštění velké vany horkou vodou, ve které není špunt. Každý rok se „někde" poztrácí neuvěřitelné množství peněz. Ať je to 65 nebo sto nebo 200 miliard. Dvě stě miliard je skoro pětina rozpočtu. Když si představíte, že pětina rozpočtu teče po léta neznámo kam, tak je zázrak, že ten stát neklekl. Je to jen díky lidem, kteří pracují.
Když toto se dokáže zbrzdit, tak příjmy státu mohou umožnit snížit daňovou zátěž. Ve skutečnosti se ale vychází vstříc nejrůznějším tlakům šíbrů, kteří v podstatě nic neumí. Jsou to jen překupníci, novodobí veksláci a ti tu ekonomiku ovládli. Tady všechno funguje přes prostředníky a já se děsím okamžiku, kdy bude před samoobsluhou stát nějaký politický podnikatel, který mne tam za pět korun pustí, abych si mohl koupit rohlík.
Změna ústavy? Jsme prostě nedospělí
A.cz: Vy jste na to již narazil, je to změna ústavy. Ve volebním programu to popisujete jako zákrok proti rozkrývání moci soudní, zákonodárné a výkonné. Co si pod tím máme přestavit?
Co se teď děje s ústavou, mi hodně vadí. Zastávám názor, že ústava má být co nejstručnější a má se co nejméně měnit. Je hodně důležité to, co říkal kdysi prezident Havel a všichni se tomu smáli, tedy duch ústavy. To, co je mezi řádky a co je nepsané, ale co z toho explicitně vyplývá. Ale to chce jistou dávku nadhledu, pokory, nezaujatosti, dobré vůle a moudrosti.
Pokud se octnou v ústavě nějaké termíny, tak, bohužel, je to možná v našem případě nutné, ale je to znak zoufalé nedospělosti naší demokracie. Nutné a nedůstojné.
A.cz: Myslíte kvůli prezidentu Zemanovi?
Myslím kvůli různým rozpouštěním, jmenováním a podobně. A samozřejmě současný pan prezident v tomto směru vystupuje poměrně kreativně, což jeho předchůdce v některých případech také. Třeba při podepisování mezinárodních smluv - to je prostě ostuda, to nám nadělá takových záporných bodů v mezinárodním kontextu. Snižuje to například vyjednávací pozici v Unii, kterou potřebujeme mít co nejsilnější. Nemůžete pořád kritizovat a pak něco navrhovat, když jste ten zloprcek, co neustále bouchá botou do stolu.
A.cz: Jak konkrétně tedy chcete měnit ústavu?
Osobně bych tam přidal v řadě případů kontrasignace, jako druhou pojistku. Například u jmenování členů bankovní rady. Praxe nám ukázala, jak to dopadlo s profesory. Je otázka, jestli máme svou demokratickou dospělostí na to, abychom zachovali nějakou tradici. Titul od prezidenta je prestižnější, měl by mít nějakou validitu, ne jen odbornou, ale i společenskou. Ale jsme my toho schopni? Tak to ponížíme na úroveň ministra školství, protože jeden kandidát někomu nevoní?
A.cz: V souvislosti se změnami ústavy se mluví i o tom, jak by měl jmenovat prezident premiéra. Chcete i toto nějak upřesnit?
Já jsem proto, aby první jmenování bylo automatické a byl to šéf vítězné strany. Žádné, že nebude schopen složit většinu, to nevíme nikdy, pokud to neproběhne. Druhý pokus by byla volba premiéra prezidentem a třetí by zůstalo tak, jak je, tedy předsedou sněmovny.
Věřím ve zvykové právo
A.cz: V programu říkáte také: ANO jen takovým zákonům, jejichž dodržování je možné, neprodražují náš život. Jak poznáte, který zákon je možné dodržovat a který ne, který prodražuje náš život?
Důležité je, že pokud v 90. letech byla ekonomika přednější, což je částečně hájitelné, tak teď je čas výhybku přehodit. Měl by nastat čas práva. Ve spoustě návrhů, včetně zákona o úřednících, často trčí nějaký trojský kůň. Aby se Unie upokojila a nepřerušila finanční toky.
A.cz: Dobře, představme si to prakticky. Sedíte ve sněmovně a před vámi je návrh zákona. Jak poznáte, že se dá spravedlivě požadovat jeho dodržování, že neprodražuje náš život?
Když půjde třeba o zákon o státních zakázkách, tak pokud tam nebude, že například firma má být vlastnicky naprosto průhledná a dohledatelná, tak tomu zákonu prostě věřit nebudu.
Ve společnosti je důležité vytvořit atmosféru svobody v řádu. Ono to strašně dlouho trvá, ale proč se o to nepokusit. Zvykové právo je vždycky účinnější. Zákon je až rákoska.
A.cz: Ale vy chcete do sněmovny, kde byste nevytvářeli zvykové právo, ale právě zákony...
Ano, ale můžeme k tomu zvykovému právu přispět. Třeba i tak obyčejnou věcí, jako je více korektního chování k našim oponentům a méně exhibicionismu pro kamery. Co budeme moct prosadit z programu, to závisí na síle mandátu. Jinak je to se čtyřmi procenty, osmi a šestnácti. Teď to závazně hlásat je trošku malování prstem na pláži do písku.
A.cz: Ale vy slibujete něco voličům, na základě toho se budou rozhodovat...
Když budeme mít tu sílu, tak samozřejmě ano, když tu sílu mít nebudeme, třeba proklouzneme do sněmovny, ale budeme třeba v opozici, tak budeme zvedat ruce pro všechny prospěšné věci bez ohledu na to, kdo je předloží.