Vyplývá to ze přesněného odhadu výsledků voleb, které pro Českou televizi připravila agentura SC&C, jejíž lidé před volebními místnostmi sbírali statistická data.
Infobox
VOLIČŮ STÁLE UBÝVÁ
- Volby do Federálního shromáždění
- Volby do Poslanecké sněmovny
Agentura korigovala původní odhad o jedno procento dolů.
Přítomnost téměř dvou třetin lidí u voleb je nečekaná: I nejoptimističtější předvolební průzkumy sociologů hovořily o tom, že k volbám přijde zhruba 56 procent lidí. Před čtyřmi lety přišlo volit 58 procent lidí.
Komu účast pomůže?
Z letošních vysokých čísel zatím podle analytiků nelze říci, zda jde o důsledek agresiví politické kampaně, kterou politici před volbami rozehráli.
Vysoký zisk ODS - agentura SC&C ji přiradila vítězství s podporou 38 procent voličů - však této teorii nahrává. Kampaň mohla vyburcovat i vlažnější příznivce pravice, aby se "sebrali" a svým hlasem ukončili vládu levice.
S tím souhlasí Tomáš Lebeda ze Sociologického ústavu Akademie věd. "Pravici se podařilo využít toho, že ČSSD chtěla po volbách případně sestavit menšinovou vládu s podporou komunistů. ODS oslovila voliče v tom, že hlasem pro sociální demokracii pustí komunisty k moci," míní Lebeda.
Svou roli pak mohla mít i věcnost letošní kampaně. "Politici rozehráli témata, kterým lidé rozumí: Daně, zdravotnictví, školství. Mohli je motivovat, aby volit šli," dodává Lebeda.
| ČTĚTE VÍCE: Analýza Petra Holuba: Komu nahrává překvapivá účast ...Vyšší účast by podle expertů nejvíce poškodila komunisty, kteří mohou spoléhat prakticky jen na své tvrdé jádro. Omezený okruh příznivců má také ODS... |
Co rozhoduje? Počasí a nálada
I když se letos zájem volit oproti roku 2002 výrazně zvedl, zůstává v mezích toho, co je v Evropě běžné. Ve státech západní Evropy obvykle přichází volit jen něco nad polovinu oprávněných voličů. Pro srovnání - vloni, když parlament sestavovala Velká Británie, přišlo hlasovat zhruba 61 procent občanů.
Zkušenosti z předchozích voleb pak ukazují, že rozhodující vliv na účast má - s výjimkou skalních přívrženců jednotlivých stran - momentální rozpoložení voličů. A také počasí.
Před čtyřmi lety se k urnám dostavily tři pětiny voličů - tedy 58 procent občanů, což bylo o milión sto tisíc lidí méně, než kolik přišlo volit v roce 2002.
Sociologové a politologové tehdy přičítali nezájem lidí o volby zejména jejich znechucení politikou. Řada voličů ztratila důvěru v politiky a odmítla znovu podpořit "svou" stranu - mezi ostatními politickými subjekty však nenašla žádnou alternativu.
I proto před čtyřmi roky dostaly překvapivě velkou podporu malé, neznámé strany. U kterých bylo předem zjevné, že se do sněmovny nemohou dostat. V Praze například zaznamenala nečekaný úspěch partaj, která se předem profilovala jako recesistická: Balbínova poetická strana. Nezískala sice dohromady ani procento podpory, ale co do počtu získaných hlasů předstihla i kdysi parlamentní ODA.
"Byl to vzkaz politikům - Když si děláte legraci vy z nás, proč bychom si z politiky nemohli udělat legraci taky," komentoval tehdy situaci sociolog Jan Spousta. "Pro některé to byl únik od stran, které se v jejich očích zkompromitovaly."
Část voličů pak odradilo pěkné počasí - lidé vyrazili na víkend, a o volby se nestarali.
