Praha - Zvýšit si příjem, nebo nezvýšit? Poslanci se nakonec ve středu přiklonili k druhé možnosti a zamítli zrušení zdanění svých náhrad.

Zároveň ale připustili možnost, že soudci nedostanou na začátku roku svůj plat. Momentálně totiž kvůli rozhodnutí poslanců neexistuje způsob, jak jejich příjem vypočítat, a hrozí další žaloby ze strany soudců.

Na středečním jednání vlády tak, podle informací Aktuálně.cz, předloží ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová návrh zákona, který by tuto nepříjemnou situaci řešil. Tento návrh by potom měl, cestou legislativní nouze, projít sněmovnou.

Otázku platů otevřel Ústavní soud, když zrušil koeficient pro výpočet platů soudců, a tím umožnil politikům diskusi i o jejich platech.

Na stole sice byla obecná politická dohoda (stvrzená i na jednání špiček vládní koalice), že se teď platová základna poslanců, senátorů, ministrů a dalších nemá až do konce volebního období zvedat. K podrobné dohodě o tom, jak hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích, ovšem nedošlo, takže šlo o tzv. "divoké hlasování", které nakonec zákon samotný potopilo.

Mezi poslanci se vedl boj hlavně o to, zda se zruší, nebo nezruší zdanění náhrad, zavedené v roce 2010.

Jde až o 10 tisíc korun

"Přestaňme lhát o tom, že diety jsou příjem. Diety jsou náhrady nákladů spojených s tím, že naši funkci vykonáváme mimo své bydliště," prohlásil minulý týden při druhém čtení zákona Alfréd Michalík (ČSSD).

"Náhrady proplácené proti účtům daněné nejsou," namítá ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). A dodává, že pak jsou náhrady paušální, "které řada z nás používá prostě pro svoji osobní potřebu, je to běžný příjem, který se už dva roky daní".

Boj o zdanění či nezdanění náhrad je podstatný: pokud by se znovu paušální náhrady nedanily, řadový poslanec by si vylepšil svůj příjem o 8 až 10 tisíc korun.

"Nemůžeme si teď příjem zvedat, ať už jakkoliv," doplňuje debatu o platech, ve které padají ze strany soudců i slova o "populismu ", místopředsedkyně rozpočtového výboru Helena Langšádlová (TOP 09).

Soudci přitom v rámci diskuse poukázali na příjmy, které mají vysocí státní úředníci.

Příjmy na ministerstvech jsou zde:

Komplexní návrh rozpočtového výboru počítal sice se zmrazením platů, ale zároveň zrušením zdanění poslaneckých náhrad - část poslanců proto hledala způsob, jak to ještě změnit před závěrečným hlasováním.

Soudci si polepší

Základní plat by se tak měl zvýšit jen soudcům a státním zástupcům - bude to 2,75násobek průměrné mzdy v neziskovém sektoru (teď zhruba 24 tisíc korun), naopak poslancům, senátorům a dalším se plat měnit nemá ještě v příštím a přespříštím roce.

Teprve od roku 2015 má postupně růst tak, aby se vyrovnal v roce 2017 soudcovským platům.

Základní plat poslance či senátora (ale třeba i radních pro rozhlasové a televizní vysílání či právníků Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) se má odvíjet od základu ve výši 51 731 korun.

Poslanec a senátor by tak měli dál základní plat 55 900 korun, předsedové parlamentních komor a premiér 150 100 korun, ministr 106 tisíc.

K tomu je třeba ještě přidat paušální (nyní zdaněné) náhrady a pak náhrady, které zákonodárci vykazují zaplacenými doklady.

Náhrady poslanců si prohlédněte zde:

Od zmrazení přes pokles k dalšímu růstu

Diskuse o platech se vede léta. Původně se odvozovaly od nejvyššího platového tarifu státních úředníků.

To se změnilo za Zemanovy vlády: tehdejší ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla (ČSSD) navrhl v roce 2001 odvodit je od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře poukazem na to, že platy politiků rostou příliš rychle.

V roce 2001 tak byl základní plat zákonodárce bezmála 42 tisíc korun, v roce 2005 to bylo přes 54 tisíc a o čtyři roky později už 56 900 korun. Pak nastalo několikaleté zmrazení platů kvůli světové finanční krizi.

Tady začínají i ústavní žaloby soudců, podle kterých je zmrazení i jejich platů (navázaných na platy politiků) protiústavní.

Rok 2010 znamenal další zlom: nová vládní koalice navrhla platy snížit a navíc zdanit část náhrad. Poslanci přišli až o 20 tisíc měsíčně a někteří to zjistili až v únoru 2011 při výplatě za leden, přestože pro zákon sami ruku zvedli.

Následně někteří z nich vymýšleli, jak si platově polepšit. Asi nejznámější je nápad předsedy rozpočtového výboru Pavla Suchánka (ODS), který i veřejně mluvil o platu kolem 200 tisíc měsíčně a zrušení veškerých náhrad . Nápad se ale neobjevil ani v písemné podobě, natož aby jej sněmovna začala vážně projednávat.

Teď by mohly platy politiků začít růst zase až v roce 2015, tedy v novém volebním období.