Praha - Sobotní uvalení vazby na pravou ruku premiéra Petra Nečase (ODS) Janu Nagyovou ještě oslabilo premiérovu politickou pozici. Premiér přesto oznámil, že neodstoupí.
Druhá vládní strana, TOP 09, večer prohlásila, že "vláda rozpočtové odpovědnosti" by měla pokračovat až do řádných voleb v příštím roce. Podle zdrojů z nejužšího vedení TOP 09 to ale neznamená podporu přímo premiérovi, ale spíše pokračování vlády na stávajícím půdorysu.
"Nejdřív musíme jednat v koalici. Tímhle jsme získali čas," řekl zdroj z nitra TOP 09.
A jednání nejen o předčasných volbách, ale také případně o "pokračování vlády" bez premiéra Nečase překvapivě nevyloučil v televizi Prima ani 1. místopředseda ČSSD Michal Hašek s tím, že nejsilnější opoziční strana je i na toto připravena.
Peake: Důvěra v Nečase pod bodem mrazu
Předsedkyně třetí vládní strany - vicepremiérka Karolína Peake - za LIDEM už v sobotu prohlásila, že zatím "od Petra Nečase neslyšela nic - kromě útoků na policii -, co by situaci nějak vysvětlilo", a že její "důvěra v něj klesá pod bod mrazu".
ČSSD dál žádá okamžitou premiérovu demisi (a tím i automatický pád celé vlády) a nejlépe předčasné volby. Na příští týden už opozice vyvolala hlasování o nedůvěře v Nečasův kabinet.
Ostravský soud vzal v sobotu do vazby kromě ředitelky Nečasova kabinetu Nagyové i exposlance Petra Tluchoře a Ivana Fuksu. Nagyová je obviněna z podílu na korupci a na nelegálním sledování. Obviněni jsou i šéf a bývalý šéf vojenské zpravodajské služby, u kterých si Nagyová údajně objednala sledování Nečasovy manželky.
Směrem k TOP 09 pak sociální demokraté vyslali signál, že by měly obě strany jednat o rozpuštění sněmovny (ke kterému je nutných 120 hlasů poslanců). TOP 09 zatím ústy Miroslava Kalouska ČSSD vzkázala, že až do úterního jednání sněmovny o tom s ní jednat nehodlá.
Za Nečase se už v pátek postavila i jeho domovská strana. Někteří členové výkonné rady ODS ale v rozhovoru s Aktuálně.cz označili tehdy ještě jen "případné" uvalení vazby za jakýsi mezník. Širší vedení ODS se má sejít znovu v úterý, někteří členové výkonné rady, které Aktuálně.cz oslovilo, ale nevylučovali, že to může být i dřív.
"Bylo to sice dvě třetiny pro něj, ale to bylo před uvalením vazby na obviněné," upřesnil pro Aktuálně.cz zdroj z nitra ODS.
Nečas: Nagyová nezůstane ředitelkou
TOP 09 naopak vyvolala koaliční jednání, které by se mělo konat "do konce" neděle - po návratu Petra Nečase z Polska ze summitu zemí Visegrádské čtyřky.
Premiér Nečas v sobotu odmítl výzvy k demisi a prohlásil, že "nikdy nerozhodl ani nebyl informován o údajném sledování osob" a že to považuje "za závažné pochybení". Zároveň oznámil, že Jana Nagyová "nemůže dále pokračovat v pozici vrchní ředitelky Sekce kabinetu předsedy vlády".
TOP 09 premiéra opětovně prozatím podpořila a chce "naplňování programu vlády rozpočtové odpovědnosti až do termínu řádných voleb v roce 2014".
Koalice a hlasování o nedůvěře
Nedělní koaliční jednání může ukázat, nakolik je skutečně pevná podpora premiéru Nečasovi.
Skutečná podpora ve sněmovně se ukáže příští týden při hlasování o nedůvěře. Koalice v posledních měsících balancovala na hraně a i sám premiér Nečas připouštěl, že většinu ve sněmovně už možná nemá.
Na druhou stranu dokázala vláda dál prosazovat přehlasování veta Senátu nebo prezidenta u některých zákonů, k čemuž je potřeba 101 hlas. Faktem ale je, že občas musela hlasování odložit.
Teď by potřebovala 101 hlas ke svržení kabinetu opozice. Vládě vysloví nedůvěru fakticky jen ten poslanec, který se vysloví "pro návrh", tedy pro vyslovení nedůvěry Nečasovu kabinetu, zdržení nebo nepřítomnost při hlasování nemají na výsledek praktický vliv.
Co dál?
V případě pádu vládního kabinetu by ČSSD preferovala předčasné volby. Začala sbírat podpisy, ale není jasné, zda by se našlo 120 poslanců ochotných zkrátit své volební období bezmála o rok.
V případě, že by se strany shodly na rozpuštění sněmovny, musely by být volby do 60 dnů a Nečasova vláda by dovládla v demisi.
Pokud by se ale sněmovna na svém rozpuštění po pádu vlády neshodla, podle ústavy by nastal automaticky další krok: prezident republiky by jmenoval nového premiéra, přičemž ve výběru osoby není nijak omezen. Nová vláda by ale musela do 30 dnů dostat důvěru sněmovny.
Pokud by ji nedostala, přišel by na řadu třetí pokus: prezident by musel jmenovat premiérem toho, koho mu "doporučí" předseda sněmovny. Pokud by ani tato vláda nedostala důvěru, sněmovna by automaticky skončila a byly vypsány nové volby.
