Praha - K tomu, aby vznikla instituce, která bude zkoumat éru komunismu a nacistické okupace Československa, chybí už jen podpis prezidenta.

Dnes totiž zákon o vzniku instituce přijal Senát - hlasovalo pro něj 46 členů horní komory z padesáti přítomných, jen tři byli proti, jeden se zdržel.

Senát původně navrhl vytvořit Ústav paměti národa, který by měl zkvalitnit shromažďování a archivaci dokumentů o totalitě, včetně listin komunistických tajných služeb. Poslanecká sněmovna zákon pozměnila a senátoři tak o návrhu hlasovali v pozměněné podobě.

Svého práva začlenit do zákona pozměňující návrhy senátoři nevyužili kvůli obavám o osud zákona ve sněmovně.

"Jestliže tento zákon vrátíme do sněmovny s úpravou, tak pravděpodobnost, že tam bude schválen, je podle mě tak deset procent," vyjádřil v rozpravě před hlasováním svoji obavu šéf lidoveckých senátorů Adolf Jílek.

"Vrátit návrh do sněmovny by bylo nebezpečné," přidal se k němu senátor Liška.

Politika, či historie?

Při projednávání návrhu se senátoři přeli zejména o to, bude-li nový ústav politický, či nezávislý.

Proti zákonu se stavěli komunisté a někteří sociální demokraté a tvrdili právě to, že ústav bude pracovat pouze na politickou objednávku.

"Nevytvářejme politický ústav," vyzývala své kolegy sociální demokratka Alena Gajdůšková. Jako lepší možnost vidí podporu stávajících vědeckých institucí.

K jejímu názoru se připojil i komunistický senátor Vlastimil Balín. "Má jít o ústav nebo o jakousi soudní instituci?"

Vyvrátit jakékoliv pochybnosti se snažil senátor Liška. "Není to žádný politický úřad. Právě tím, že vznikne nezávislý ústav, dojde k odpolitizování."

Podle něho nebudou mít politici možnost do práce úřadu zasahovat. "My politici říkáme, že nechceme zapomenout na minulost. Ale tím to naše politické zadání končí. Po tomto našem politickém aktu následuje nezávislé nepolitické bádání."