Praha – Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský by přímo v ústavě jasněji vymezil otázku střetu zájmů. Rychetský to v pondělí řekl na semináři k možné novele základního zákona. Zmínil přitom vicepremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
"Jde o deficit ústavy. Do ní by měl být zahrnut výčet neslučitelných funkcí, ale zatím se o vyřešení tohoto deficitu nikdo nepokusil," prohlásil Rychetský na půdě dolní komory Parlamentu. Nyní podle článku 70 ministr nesmí vykonávat činnosti, "jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce". Odkazuje přitom na zákon o střetu zájmů.
Předseda Ústavního soudu zmínil jméno ministra financí, který prý podle obchodního rejstříku působí ve statutárních orgánech několika firem.
To ale není úplně pravda – Babiš je podle rejstříku jediným akcionářem ve třech společnostech, statutárním orgánem je pouze v Nadaci Agrofert.
Podle zákona o střetu zájmů musí člen vlády odstoupit z orgánů společnosti do 30 dnů od svého jmenování. Babiš z vedení Agrofertu odešel ještě před tím, než se stal ministrem.
Česko by mělo mít "zákon o vládě"
O tom, že by se měla změnit úprava střetu zájmů, je přesvědčený někdejší šéf Legislativní rady vlády a nynější náměstek ministra školství Petr Mlsna. Podle něj je současný zákon nedostatečný, do ústavy by však kvůli tomu nesahal.
Česká republika by se podle Mlsny mohla inspirovat například v sousedním Německu, kde existuje "zákon o vládě".
"Má podobně přísná pravidla, ale má také druhou stranu. Stanoví totiž ministrům určité materiální zabezpečení poté, co jim funkce skončí a kdy nemůžou vstoupit do byznysu. Na úkor toho jim garantuje poměrně slušnou rentu, aby nedocházelo ke zpochybňování výkonu a rozhodnutí vlády nazpět," nastínil možnou cestu Mlsna.
Ten českou praxi, kdy je ministr po odchodu z funkce "bezprizorní", označil za anomální. Politiky prý navádí k tomu, aby ustanovení o střetu porušovali. "Protože něčím se živit musí," konstatoval ministr bez portfeje v Nečasově vládě Mlsna.
Experti se neshodnou
Jak se na semináři pořádaném ústavněprávním výborem Sněmovny ukázalo, experti v otázce změn ústavy jednotní nejsou. Neshodnou se například na tom, zda by měly mít pravomoc podat ústavní žalobu na prezidenta obě komory.
Bývalá kolegyně Rychetského a nyní senátorka Eliška Wagnerová by byla pro. Zároveň by podle ní měly být odstupňovány sankce - nyní prezidentovi hrozí jen ztráta funkce, podle Wagnerové by ovšem Ústavní soud měl mít možnost uložit postih podle skutkových okolností.
Mezi odpůrce zrovnoprávnění obou komor se řadí například vedoucí katedry ústavního práva na pražské fakultě Aleš Gerloch. Ten se kloní k tomu, že nynější úprava, kdy je potřeba třípětinová většina v horní i dolní komoře, je dostačující. Další ústavní právnička Jindřiška Syllová z Parlamentního institutu pak dokonce prohlásila, že žaloba k Ústavnímu soudu slouží k politickým hrátkám a není kvůli tomu potřeba měnit stávající pravidla.
