Reakce kandidátů na Hrad: Obnovíme důvěru lidí ve volby

Domácí Domácí, Jana Černá
15. 10. 2012 6:00
Kandidáti na prezidenta se pro Aktuálně.cz vyjadřují ke krajským a senátním volbám
Foto: Jiří Kropáček

Praha - Oslovili jsme osm politických osobností, aby od okamžiku, kdy se po celé zemi otevřely volební místnosti, pro vás komentovaly krajské a senátní volby 2012.

Výběr to je cílený, již za pár měsíců čeká naše dnešní "komentátory" to samé.

Pozvánku k netradičnímu online článku dostalo všech osm prezidentských kandidátů, kteří již mají jistou účast v lednových volbách.

Odmítl jeden - Miloš Zeman (SPOZ).

Jak tedy vnímají lidé, kteří se již brzy utkají v souboji o Hrad, význam podzimních voleb? Jak hodnotí náladu v zemi a jaký je jejich pohled na témata, která obyvatele nejvíce trápí?

OTÁZKA DESÁTÁ: Souhlasíte s tím, že volby ukázaly, že voličům středopravicového zaměření chybí alternativa k současným vládním stranám ODS a TOP 09? Učinili byste jako prezidenti nějakou iniciativu vedoucí ke vzniku nové politické strany, která by si mohla získat důvěru voličů a tím také zvýšit volební účast?


"Nesouhlasím. Iniciativu bych neučinila, středová strana, kterou je KDU-ČSL, existuje, a v řadě krajů republiky se stala jako nejsilnější nelevicová strana pro voliče dostatečně životaschopnou alternativou. Mimochodem prohra pravice v krajských volbách souvisí také i s protestem proti vládní politice. Taková situace bývá obvyklá i v jiných zemích." (Zuzana Roithová)


"Prezident by po svém zvolení neměl aktivně vstupovat do stranické politiky a neměl by se takovými věcmi zabývat. Má zastávat nadstranickou pozici." (Karel Schwarzenberg)


"Ona nechybí alternativa programová, ale ona chybí alternativa, o které by se voliči měli vůbec šanci dozvědět. Myslím si, že jsou zde neparlamentní strany, které mohou být alternativou. Ale ty jsou mediálně a v průzkumech veřejného mínění "ničeny" tak, že jenom velmi dobře informovaný člověk, který se navíc o politiku zajímá, o nich ví. Rolí prezidenta republiky ale není iniciovat vznik jakékoli politické strany. Možná až ve chvíli, kdy opouští svůj mandát." (Jana Bobošíková)


"Takhle bych to neviděl, podle mého názoru včerejší výsledky jasně ukazovaly, že volič pravice většinou nešel k volbám. A při známé ukázněnosti komunistických a levicových voličů je potom takovýhle výsledek. Alternativu na pravé straně samozřejmě voliči mají. Dvacet let tady máme demokratické politické spektrum. Vždycky se tady objeví nějaký rychle zářící subjekt, a většinou stejně rychle zhasne." (Přemysl Sobotka)


"Nevěřím moc v nové spasitele ani v podobě nových stran. Dlouhodobě sázím spíše na postupnou kultivaci současných zavedených stran. Každá nová strana prakticky okamžitě upadne do stejných problémů jako strany starší, zejména díky ještě menší členské základně, než mají takzvané velké strany. Nezájem lidí o členství v politických stranách a jejich v historickém i mezinárodním kontextu směšně malá členská základna jsou hlavním problémem nekvality našeho stranického systému. Dokud se lidé nezačnou zajímat o veřejné záležitosti včetně vstupu do politických stran, nemůže se úroveň stran pozvednout." (Jiří Dienstbier)


"Úkolem prezidenta republiky není zakládat politické strany. Jako prezident bych ale přispěl k uklidnění situace a k nalezení dohody na řešení ekonomických i sociálních problémů, které skutečně trápí naše občany. Jedním z důvodů velkého znechucení politikou je totiž neschopnost stran domluvit se téměř na čemkoliv. Debata byla nahrazena překřikováním a hulvátstvím, nesouhlasný názor je automaticky brán jako smrtelné nepřátelství. To musí skončit." (Jan Fischer)

OTÁZKA DEVÁTÁ: Co byste udělali jako prezidenti pro vyšší volební účast a co konkrétně uděláte pro to, aby byla vyšší účast v lednové prezidentské volbě? Zvážili byste jako prezidenti i legislativní iniciativu, která by například zavedla jako podmínku pro platnost voleb 50% hranici účasti, tak jako je tomu například při referendech? Uvažovali byste o zavedení povinného volebního práva?


"Vůbec není v pravomoci prezidenta, aby zvyšoval účast u voleb. Je to přeci v demokracii svobodná vůle lidí jít volit, ale také nevolit, v tom je ten rozdíl oproti totalitě. O zavedení hranice účasti bych absolutně neuvažoval, protože to je věc mimo demokracii. V některých zemích je takzvaná povinnost jít volit a pokuta za neúčast je třeba pět australských dolarů. Symbolika té pokuty je zbytečná. Podle mého názoru lidé mají právo jít volit, nebo nevolit." (Přemysl Sobotka)


"Lidé ztrácejí pocit, že mohou volbami skutečně ovlivnit správu země. Jediným řešením je vrátit do veřejného života profesionalitu a úctu k občanům - jen tak lidé znovu získají důvěru v politiku, budou vidět smysl ve své účasti na volbách. A právě o to usiluji, na tom pracuji. Snažím se přesvědčit všechny občany, se kterými mluvím, nebo je oslovuji prostřednictvím kampaně, že změna je možná a že ten krok můžeme v lednu udělat společně. Povinné volební právo nebo podobná nařízení nepomohou." (Jan Fischer)


"Myslím si, že prezident nemůže udělat nic jiného než vyzvat občany, aby šli k volbám. Eventuálně v průběhu svého mandátu může vyzývat politiky, aby se chovali tak, aby občany od politiky neodrazovali. Já nebudu dělat nic jiného, než co jsem dělala dosud. Budu se snažit občany přesvědčit, že když k volbám nepůjdou, tak se vědomě vzdávají spoluzodpovědnosti za vývoj v této zemi, a tím se také zároveň v podstatě zbavují možnosti si potom stěžovat. Prezident nemá legislativní iniciativu, ale pokud by se zavedením povinného volebního práva přišla nějaká politická strana, já bych tomu jako prezident vůbec nebránila, naopak bych tento přístup podporovala." (Jana Bobošíková)


"Od zániku společného státu Čechů a Slováků nemá prezident České republiky zákonodárnou pravomoc, takže toto není možné. Tuto otázku je potřeba ponechat voleným zástupcům v Parlamentu." (Karel Schwarzenberg)


"Prezident by měl svým jednáním dlouhodobě usilovat o obnovení důvěry v instituce demokratického státu, a tak přispět k zájmu lidí o veřejné záležitosti včetně účasti u voleb. Co se účasti v prezidentských volbách týče, budu lidem sdělovat své principy a představy o fungování české společnosti. Zejména se je budu snažit přesvědčit, že lze změnit současné korupční poměry a že je možné zajistit dostupnost veřejných služeb, jako je zdravotnictví nebo vzdělání, pro všechny bez ohledu na jejich sociální postavení, a požádám je, aby mi svou účastí u voleb pomohli tyto principy prosazovat. Neprosazoval bych jako podmínku platnosti voleb jakoukoliv hranici účasti, mohlo by to vést k ústavní krizi, pokud by dlouhodobě nebyl platný určitý typ voleb. S naší historickou zkušeností bych povinnou účast u voleb neviděl jako šťastné opatření." (Jiří Dienstbier)


"Vyzývala bych občany k tomu, aby na svou největší politickou pravomoc nerezignovali a k volbám šli. Ovšem zvýšení volební účasti se nedosáhne legislativou. Povinná volební účast Československu mezi válkami v ničem neprospěla, pouze nahrávala extremistům. Podobná situace je i dnes v Řecku a v jisté míře i v Belgii, kde taková povinnost platí dodnes. Nezájem občanů o toto právo má různé příčiny, ale bez ohledu na ně je nutné věnovat podstatně větší úsilí široké osvětě o smyslu občanských práv a podmínkách fungování demokracie, a do ní by se měl beze sporu prezident zapojit. Zavedení hranice 50 % je správné a bez rizika, pokud jde o referendum o konkrétních otázkách. Ve volbách do zastupitelských orgánů by to patrně vedlo k opakování voleb, možná i vícečetnému, vznikl by chaos a anarchie." (Zuzana Roithová)

OTÁZKA OSMÁ: Čím si vysvětlujete propad TOP 09 napříč republikou?


"Lidi chtěli jiné - někteří kandidáti byli opravdu silnější a asi jsme voliče nepřesvědčili. Když je nálada taková, že je zvolen komunistický senátor, tak potom jsou naše šance opravdu poněkud omezené. Do valné míry to byla reakce na vládní politiku, ale také na skandály, které se staly této vládě. Také nám neprospívají vzájemné spory. Porážkou se ale nezhroutí svět." (Karel Schwarzenberg)


"Základní moment je, že TOP 09 je vládní strana. Takže dostává na frak, jsou na tom hůře než my (ODS - pozn. red.). Tento národ se snaží navodit volbou levice a extremistických stran - a teď to řeknu s nadsázkou - volební výsledek v roce 1946." (Přemysl Sobotka)


"To nám opět vyplynulo z našich cest po České republice. Není to tedy reprezentativní průzkum, ale například na hornických slavnostech jsem slyšela: Paní Bobošíková, vy sem ještě můžete, ale Kalouska bychom vyhnali vidlemi. Nechci generalizovat, ale toto jsme slyšeli." (Jana Bobošíková)


"Řada kandidátů, kteří dříve přešli z KDU-ČSL do TOP 09, jsou lidé, co se nedostali na kandidátky KDU-ČSL, takže toto je další červená karta. Navíc to pochopitelně souvisí s vládními reformami a vládní politikou TOP 09 a ODS. TOP 09 jako menší strana na tom tratí více." (Zuzana Roithová)


"Je to spravedlivé ocenění bezohlednosti vlády v sociální oblasti, týká se to i ODS. Nemá obdoby, aby i v této době tady nebyly sociální jistoty typu zdravotnictví bez problému přístupného pro všechny." (Jiří Dienstbier)


"Výsledky si musí jednotlivé strany zanalyzovat samy. Nepochybně se do výsledků těchto voleb promítá nespokojenost voličů s prací politiků na celostátní úrovni." (Jan Fischer)

OTÁZKA SEDMÁ: Co stojí za letošním úspěchem KSČM? V krajích bude mít silnou pozici.


"Kauzy, které jsou kolem ČSSD, korupce při rozdělování evropských dotací. Je to jakási červená karta vystavená jejich politice. Levicoví voliči proto na protest volí jinou levicovou stranu." (Zuzana Roithová)


"Ten výsledek není vůbec překvapivý, naznačovaly ho už průzkumy. Je to ale výsledek vládní politiky. Je smutné, že vláda po tolika letech od roku 1948 voliče dohnala do této situace, obrací se k extrémům." (Jiří Dienstbier)


"Zavedené demokratické strany nedokázaly přijít s přesvědčivým návrhem na řešení vážných ekonomických a sociálních problémů, s nimiž se regiony potýkají." (Jan Fischer)


"My jsme v rámci sbírání podpisů projeli celou republiku a vyplývá nám z toho, že je to výsledek obrovské nespokojenosti voličů. Říkali nám, že současní politici měli 22 let na to, aby vymazali KSČM z vlády. Ne administrativně, ale svou politikou." (Jana Bobošíková)


"Nic nedělali a pouze mlčeli. A hlavně všichni jejich voliči šli jako vždy k volbám, právě proto strana vykazuje takové výsledky při nízké volební účasti." (Přemysl Sobotka)


"Je to velice disciplinovaná strana, byli k tomu vychováni. A navíc jejich voliči většinou jdou k volbám. Pak je tu zmíněná celková nespokojenost; ubrali také dost hlasů sociálním demokratům, to jim přidalo další hlasy. Lidi nechápou, že hospodářská krize je celosvětová a obzvlášť u nás v Evropě. I kdybychom měli geniální vládu, tak bychom se jistě nárůstu nezaměstnanosti a poklesu příjmů nevyhnuli." (Karel Schwarzenberg)

OTÁZKA ŠESTÁ: První odhady naznačují velmi nízkou volební účast. Čím si to vysvětlujete?


"Je to velmi vážný vzkaz všem veřejným činitelům. Lidé jsou nespokojeni a nedůvěřují politice. To nejhorší, co by se mohlo stát, kdyby se o ni přestali zajímat. Výrazně by se zvýšilo riziko úspěchu extremistů a populistů všeho druhu." (Jan Fischer)


"To mě mrzí, je to trochu zklamání. Ukazuje to na otrávenost lidí z politické i sociální situace. Ale je to škoda, vždy je možné vybrat si stranu, která bude situaci řešit rozumně." (Jiří Dienstbier)


"To je velmi smutná zpráva. Nízká účast v krajských a senátních volbách, to je zklamání. Dvaadvacet let po revoluci a lidé už si voleb neváží. Chápu, že spousta lidí je naštvaná na politiky, na vládu, na všechno - ale měli by to vyjádřit ve volbách, volit někoho jiného. Když nejdou k volbám, je to přesně opak toho, co by mělo být. Lidé jsou naštvaní na celou politiku - to je jediný důvod." (Karel Schwarzenberg)


"Je škoda, že lidé nevyužili možnost ovlivnit, kdo má řešit regionální témata v jejich krajích. Jsou zřejmě natolik otráveni politikou, že na to rezignovali. Domnívám se, že je to špatná zpráva." (Zuzana Roithová)


"Je to dáno tím, že žijeme v demokratické době a je svobodou člověka jít nebo nejít k volbám. Občané můžou dát najevo svou nelibost. Neúčast ve volbách znamená zbavit se této šance." (Přemysl Sobotka)


"Dalo se to čekat. Občané jsou podle mých informací naprosto znechuceni politikou. Toto znechucení se projevilo v nízké volební účasti. Na špatné počasí bych neúčast ve volbách nesváděla." (Jana Bobošíková)

OTÁZKA PÁTÁ: Je správné, že lidé v krajských volbách vyjadřují svůj názor na vládu?


"Myslím, že obecně lidé dávají větší váhu místním tématům. Konkrétně v těchto volbách však skutečně může mít velký význam všeobecné rozčarování z celostátní politiky." (Vladimír Dlouhý)


"V politice nejsou místní, regionální a celostátní témata zcela oddělitelná. Například dostupnost zdravotní péče, vzdělání a dalších veřejných služeb pro všechny za stejných podmínek lze zajistit jenom spoluprací ve všech patrech politického rozhodování. Je proto přirozené, že lidé v krajských volbách přihlížejí ke všem tématům i k momentálnímu způsobu vládnutí na celostátní úrovni." (Jiří Dienstbier)


"Podle mých zkušeností jsou každé volby mixem vyjádření k celostátní i místní politice. Voličům nelze nařídit, podle čeho se mají rozhodovat, jen lze bojovat za to, aby se mohli rozhodovat svobodně a tajně." (Jana Bobošíková)


"Krajské volby jsou primárně o tématech místních, regionálních, tam by mělo být těžiště rozhodování. Rozumím ale tomu, když jejich prostřednictvím lidé vyšlou vzkaz vládě, nebo jí vystaví v polovině vládnutí vysvědčení." (Jan Fischer)


"Lidé v krajských volbách by se měli rozhodovat na základě krajských témat. Je to otázka síly krajů, jejich určité svrchovanosti. Krajská témata se s celostátními nekryjí. A krajské vlády jsou lidem také blíže než ta ústřední." (Přemysl Sobotka)


"Já sama dávám přednost výběru podle krajské politiky a témat - jde o volby, v nichž voliči rozhodují o životě ve svém okolí, ve svém kraji. Je škoda, když někdo hlasuje v krajských volbách kvůli centrální vládě, ale je to jeho právo, každý může volit podle svých kritérií." (Zuzana Roithová)

OTÁZKA ČTVRTÁ: Nabádal/a byste jako prezident/ka k účasti ve volbách?


"Určitě bych vystoupil na podporu účasti lidí u voleb. Zdůraznil bych, že by si neměli nechat ujít možnost podílet se na rozhodování o své budoucnosti, že volby jsou příležitostí měnit poměry podle představ občanů a že neúčast u voleb, stejně jako nezájem o věci veřejné obecně, jsou dobré pouze pro politiky, kteří nechtějí, aby jim občané koukali pod prsty." (Jiří Dienstbier)


"Ano, vyzval bych občany k účasti s tím, že i přes všeobecně nízkou míru důvěry v politiku a oprávněnou nespokojenost občanů rozhodně má smysl volit. Jen tak je možné věci změnit, zlepšit. Upozornil bych je, že nabídka je dostatečně široká, neomezuje se jen na zavedené strany, a že tedy je z čeho vybírat. A také na to, že v letošních krajských volbách platí snížení počtu preferenčních hlasů potřebných pro posun na kandidátce z deseti na pět procent. Známé kroužkování se tím stává efektivnějším nástrojem k projevení vůle voličů." (Jan Fischer)


"Pokud bych viděl, že volební účast začíná být kriticky nízká, tak bych jistě hledal cesty, jak občany vyzvat, aby k volbám přišli. Základní poselství takové výzvy: Rozumím, že v dnešní době máte výhrady jak k politickým stranám, tak k navrhovaným kandidátům a jejich kampani, ale tím, že volit nepůjdete, nic neřešíte, naopak. Neúčast ve volbách nahrává politickým nepoctivcům a extremistům." (Vladimír Dlouhý)


"Ano, vyzval bych občany k účasti ve volbách. Apeloval bych, aby si zvolili své zástupce, kteří je budou v příštích letech reprezentovat." (Karel Schwarzenberg)


"Občanům bych připomněla, že demokracie není samozřejmost a přes veškerá negativa je to ten nejlepší známý systém fungování svobodné a pluralitní společnosti. Věnovat jí několik málo minut při volbách se proto vyplatí každému z nás. Slabá účast ve volbách totiž vždy zvyšuje šance extremistů a demagogů všeho druhu." (Zuzana Roithová)


"Volby jsou vlastním projevem demokratického uspořádání, je to podstata demokracie. Každý občan má možnost ve volbách vyjádřit svou spokojenost či nespokojenost s chodem a řízením státu. Účast ve volbách je rovněž vyjádřením politického názoru, kam by naše společnost měla směřovat. Mělo by být ve vlastním zájmu každého občana voleb využít. S agitačním projevem bych ovšem nevystupoval." (Přemysl Sobotka)


"Ano, zároveň bych se snažila sdělit, že nejít k volbám a pak si stěžovat není hrdinství, ale obyčejná lenost převzít svůj díl zodpovědnosti za situaci v zemi, ve které žijí." (Jana Bobošíková)

Jak probíhají volby v krajích, jejichž představitelé jsou za mřížemi?

OTÁZKA TŘETÍ: Měl by prezident občanům doporučovat, koho volit?


"Prezident by měl hájit demokracii. Jeho doporučení by proto měla směřovat k podpoře demokratických stran. Konkrétnější vymezení nepovažuji za vhodné." (Přemysl Sobotka)


"Prezident má být nadstranický. Neměl by vyjadřovat podporu politickým stranám, pokud svou nadstranickost myslí vážně." (Zuzana Roithová)


"Prezident by měl jít příkladem a využít svého volebního práva. Zveřejňováním svých volebních preferencí by ale do předvolebního boje zasahovat neměl." (Jan Fischer)


"Ne, myslím, že prezident by to takto přímo dělat neměl. Je však v pořádku (a dokonce i správné), když prezidentova obecná politická preference je zjevná z celé jeho politické práce, jeho postoje k problémům země, k politickým stranám a z jeho vztahu k navrhovaným zákonům." (Vladimír Dlouhý)


"Prezident by měl vyzvat občany, aby šli k volbám a aby volili uvážlivě a zodpovědně. Svou politickou preferenci by si měl ponechat pro sebe." (Jana Bobošíková)


"Prezident by měl zůstat před volbami neutrální, přestože v mém případě by byla má preference zcela zřejmá." (Jiří Dienstbier)


"Ne, prezident by se neměl k tomuto vyjadřovat." (Karel Schwarzenberg)

OTÁZKA DRUHÁ: Půjdete letos volit? Komu dáte hlas?


"Samozřejmě - budu volit v jižních Čechách a každý si asi dovede spočítat, že KDU-ČSL." (Zuzana Roithová)


"Letos volit nemohu, protože v Praze se do městského zastupitelstva nevolí, a v mém senátním obvodu také ne." (Jan Fischer)


"Volit budu a svůj hlas dám TOP 09." (Karel Schwarzenberg)


"Vzhledem k tomu, že bydlím v Praze a navíc v obvodě, kde se letos nekonají senátní volby, tak se jich nezúčastním. Jinak k volbám pravidelně chodím." (Jana Bobošíková)


"Zúčastním se senátních voleb, krajské v Praze nejsou. Jako sociální demokrat budu volit tak, abych posílil naši pozici v Senátu." (Jiří Dienstbier)


"Volby jsou tajné, tak proč sdělovat podrobnosti. Budu volit jako vždycky." (Přemysl Sobotka)

Předvolební mítinky se musely obejít skoro bez voličů:

OTÁZKA PRVNÍ: Co pro mě znamenají volby, jak se k nim stavím?


"Volbu považuji za své osobní rozhodnutí, které nezveřejňuji," říká nezávislý kandidát Vladimír Dlouhý. "Je však v pořádku (a dokonce i správné), když prezidentova obecná politická preference je zjevná z celé jeho politické práce," dodává.


"Krajské volby slouží k tomu, aby krajská zastupitelstva odpovídala potřebám regionu, a neměla by se do toho míchat celostátní témata," uvádí kandidát na prezidenta za TOP 09 Karel Schwarzenberg.


"Prezident má občany povzbuzovat k tomu, aby se v co nejvyšším počtu demokratických voleb účastnili," říká kandidátka za KDU-ČSL Zuzana Roithová. "Slabá účast ve volbách totiž vždy zvyšuje šance extremistů a demagogů všeho druhu," dodává europoslankyně.


"Vyjádřit v krajských volbách názor na vládu může být zavádějící a pro chod kraje chybné," uvažuje kandidát na prezidenta nominovaný ODS Přemysl Sobotka. Lidé v krajských volbách by se podle něj měli rozhodovat na základě regionálních témat, která se s celostátními nemusí krýt.


"Rozhodně bych se snažila ve veřejném vystoupení občany přesvědčit, aby šli k volbám. Zdůraznila bych, že mají příležitost svobodně promluvit do toho, v jaké zemi chtějí žít, a pokud nejsou spokojeni, svou vlnou to dát najevo," říká předsedkyně strany Suverenita - Blok Jany Bobošíkové, co by dělala v případě, že by zaujímala prezidentský post.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Podle Borise Johnsona stojí Írán za útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii

Teherán z útoku, ke kterým došlo 14. září letošního roku, už dříve obvinil americký prezident Donald Trump. K zodpovědnosti se mezitím přihlásila jemenská skupina šíitských povstalců, kteří jsou podporovaní právě Íránem. 

"Budeme pracovat s našimi americkými a evropskými přáteli, abychom zareagovali způsobem, který by deeskaloval napětí v oblasti (Perského, pozn. red.) zálivu," řekl Johnson novinářům na palubě letadla po cestě na klimatický summit OSN v New Yorku.

Teherán jakékoli zapojení do incidentu odmítá a varuje, že případné odvetné údery ze strany Spojených států nebo Saúdské Arábie vyústí v "totální válku".

před 36 minutami

Trump a Johnson chtějí mít do července 2020 uzavřenou obchodní dohodu

Britský premiér Boris Johnson a americký prezident Donald Trump se dohodli, že do července příštího roku uzavřou obchodní dohodu mezi oběma zeměmi, píše britský deník The Sun. Na složitá jednání by tak měli zhruba jen devět měsíců. Fungovat by dohoda začala až po skončení případného přechodného období po vystoupení Spojeného království v Evropské unie. 

Zdroj: Reuters
Další zprávy