Praha - Už tři roky má Česká republika na dosah 786 miliard z Evropské unie, nedostala však dosud z nich ani korunu.

Jak už Aktuálně.cz upozornilo, kvůli příliš komplikované české byrokracii se neúměrně protahuje schvalování a následné čerpání peněz, které by v současné krizi mohly v ekonomice nahradit výpadek zahraničních investic či kompenzovat úspory v rozpočtu.

Ze stovek miliard, jež má Česká republika přiděleny z fondů Evropské unie pro rozpočtové období 2007-2013 byla zatím vyplacena jen malá část záloh. A teprve koncem roku pošle Evropská unie Česku prvních osm miliard z rozpočtového období, které začalo před třemi lety.

Odborníci vidí hlavní příčiny v nepružné státní administrativě a také procesních chybách, kvůli nimž se mechanizmus vyplácení protáhl o roky. Dan Marek, který o evropských dotacích přednáší na Olomoucké univerzitě, navíc upozorňuje na velký rozdíl mezi tím, jak se k žádostem snaží dostat regiony, a jak s nimi zachází centrální úřady.

Kraje lepší ministerstev

O regionální programy se odborníci neobávají.

Kraje už totiž stihly proplatit 30 až 60 procent dotace roku 2007, výjimkou je jen společný program Ústeckého a Karlovarského kraje s 15 procenty. "Nejčastěji se čerpá na volnočasové aktivity, například stavbu koupališť," upřesňuje expert Dan Marek.

Potíže naopak hlásí některá ministerstva. Například ministerstvo školství už muselo žádat o výjimku, aby se výzkumná dotace z roku 2007 mohla čerpat až v roce 2011.

Ministerstvo dopravy už na stavby silnic a železnic vyplatilo 11,5 miliardy, tedy nejvíc ze všech řídících orgánů.

O proplacení v Bruselu však nemůže žádat, protože většinu peněz chce použít na tzv. velké projekty, které musí po jednom schvalovat Evropská komise. Ministerstvo přitom zaslalo evropským úředníkům ke schválení pouze dostavbu dálnice D8 přes České středohoří, ti však zatím zkoumají, jestli stavba neškodí životnímu prostředí.

Podle Dana Marka se tak stává hlavním českým rizikem pravidlo, že plánovanou částku musí do konce příštího roku získat každý ze čtyřiadvaceti programů. Pokud jeden z nich včas neodhalí své chyby, o peníze z roku 2007 přijde.

Viníci jsou. Ale který z nich?

Kritickými slovy na adresu odpovědných úředníků nešetří především předseda ODS Mirek Topolánek.

"Ministerstvo pro místní rozvoj funguje velmi špatně a nezvládá celou řadu faktorů. Vláda se musí velmi intenzivně zabývat tím, jak chyby odstranit," prohlásil.

"Na uplatnění částky schválení pro rok 2007 už zbývá jen velmi krátká doba," potvrdil obavy také Jiří Paroubek z ČSSD, zastal se však ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušky, kterého do funkce sám doporučil.

Za viníka zdržení označil expremiéra Topolánka: "Jeho vláda vyměnila po svém nástupu na ministerstvech pracovníky, kteří měli s evropskými programy zkušenosti."

Chybí řešení

Ani občanští ani sociální demokraté nenabídli reálnou cestu, jak dotační systém zjednodušit. Paroubek i Topolánek doporučili snížit počet operačních programů z 24 na tři nebo čtyři. Sami však připouštějí, že to je možné až v rozpočtovém období 2014-2020.

"Takové změny musí schválit evropská komise. Kdyby se chtěli prosadit v období 2007-2013, způsobily by zdržení o další rok," připomíná Dan Marek z olomoucké univerzity.

Stejná námitka platí i pro návrh ministra financí Eduarda Janoty, který chtěl dotace přesunout z méně úspěšných operačních programů do těch, kterým se daří peníze utrácet.

"Vláda může jedině vyzvat ministerstva k větší aktivitě a využít krizový management tam, kde se opravdu nedaří," navrhuje Marek.