A: Nakolik vyjadřují předvolební průzkumy promyšlené názory obyvatel, a nakolik jsou to nahodilé nálady?
To jste řekl přesně: odrážejí nálady. Udělat přesnou předvolební prognózu je velice obtížné. Dost pochybuji, že v Čechách někdo dokázal za tak krátkou dobu, co tu funguje demokracie, vyladit kvalitní metodologii. To neznamená, že ta nálada nás nemusí zajímat. Jenom ji nemůžeme vydávat za odhad volebních výsledků.
A: Mají nás ale zajímat pouhé pocity? Máme je brát vážně?
Důležité je vědět, že konkrétní číslo v průzkumu není vždy přesné. A taky že samo o sobě nemá velkou váhu. Podstatnější je sledovat jeho vývoj. Když vidíte, že nějaké straně v posledním půlroce postupně narůstají body, už to je nějaká relevantní informace.
A: Jak sledujete volební preference vy osobně?
Popravdě řečeno mě výsledky v mezivolebním období příliš nezajímají. Před volbami pro mě může být zajímavé vědět, jestli se s ostatními spíš shoduji nebo mám extrémní postoje. V mezivolebním období udělají často novináři z aktuálních preferencí velice důležitou událost, ale ve skutečnosti to nemá vůbec žádný vliv. Jde spíš o pseudoudálosti - preference se totiž stále mění. Existuje spousta zajímavějších témat veřejné reformy, vnímání českého jazyka, vědy a výzkumu. Zkrátka dlouhodobé události.
A: Nemůžou ale průzkumy třeba ovlivnit výsledek voleb? Nerozhodovali by se lidé jinak bez volebních průzkumů?
Já si myslím, že to nějak extrémně velký vliv nemá. Občas se objevují úvahy v odborném tisku toho typu, že nějaký průzkum ovlivnil volby. Myslím, že to jsou spíš výjimky, které pramení z chyby výzkumníka nebo novináře. Říká se, že výzkumy samy o sobě ovlivňují negativně volbu malých stran, kdy si lidé můžou říct, že straně, která má nízké preference, nebudou dávat hlas. Jindy jim to ale zase může pomoct. Kdyby se dnes výzkumy přestaly dělat, tak už by lidem chyběly, jsou na ně zvyklí i novináři a politici.
A: Existuje nějaký příklad, kdy průzkum ovlivnil volby negativně?
V roce 1992 z nějakého důvodu vypadnul při veřejné prezentaci předvolebního průzkumu, který dělal IVVM, sloupeček ODA. Ta strana potom ve volbách neuspěla, i když se v průzkumech pohybovala těsně nad hranicí pěti procent. Nikdo ale neví, jestli to bylo skutečně kvůli tomu.
A: Nakolik ovlivňují otázky v dotazníku odpovědi respondentů?
Otázka může ovlivnit odpověď extrémním způsobem, ale může ji ovlivnit také jen velice nepatrně. Záleží na tom, v jakém kontextu je položena, jakými slovy a termíny, do jaké nálady byl respondent přiveden předchozím dotazováním apod. Občas se setkám s naprosto sugestivními otázkami, na které je dopředu jasná odpověď. Pro nekorektního průzkumníka není problém získat odpovědi, jaké chce.
A: Jak tahle manipulace vypadá v praxi?
Původní odpověď by měla zaznít v co nejméně ovlivněné situaci. Snažíme se dávat nejcitlivější otázku stranické preference hned do úvodu dotazníku, aby byl respondent co nejméně ovlivněn. Určitě není ideálním případem, kdy odpovídá na všechny možné otázky a teprve na konci dostane otázku na stranické preference. Když už vás někdo otravuje otázkami, které vás nezajímají a pak se vás zeptá na politickou věc, je validita odpovědí velice sporná.
A: Máte svoje stálé respondenty, nebo jsou respondenti pokaždé jiní?
Výběr respondentů by měl probíhat náhodným výběrem. Složení je každý měsíc jiné. Máme síť tazatelů, ze kterých každý měsíc vybíráme. V pravidlech tázajícího je, že stejného respondenta nemůže kontaktovat dříve než za půl roku nebo za rok. I když na malých vesnicích může být problém shánět stále nové lidi.
A: Jsou průzkumy nezávislé, nebo se do nich snaží zasáhnout nějak samy strany?
V mezivolebním období jsou průzkumy většinou součástí běžné práce agentur, kde se otázky na preference připojují k dotazníku, který je jinak zaplněný komerčními zakázkami. Volební preference zakázkou nebývají. Existují samozřejmě průzkumy na zakázku, které si zadávají strany. V CVVM si ale striktně zakazujeme dělat pro politické subjekty. Ostatní komerční agentury to nejspíše dělají. Množství těchto zakázek roste před volbami.
