Rozhovor - Poslední sjezd KDU-ČSL před sněmovními volbami rozhodne o vedení, které bude mít hlavní úkol: stranu, které v roce 2010 voliči upřeli vstup do Poslanecké sněmovny, vrátit zase do poslaneckých lavic.
Není to jisté. V průzkumech voličských preferencí osciluje strana stále kolem uzavírací klauzule pěti procent. V krajských volbách sice v některých krajích uspěla, ale celostátně dostala jen 5,8 procenta hlasů - tedy těsně nad vstupní hranici do sněmovny.
Ve volbách chce strana, která program teprve na podzim připraví, lákat voliče hlavně na tradiční lidovecká témata, např. podporu rodin s dětmi.
"Nechceme tedy dávat lidem peníze za to, že mají děti, sociální inženýrství nepřichází v úvahu. Ale v době, kdy lidé mají největší náklady na děti, ať platí menší daně a menší odvody na zdravotní a sociální pojištění, aby jim zůstalo víc v peněžence," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda strany Pavel Bělobrádek.
Šestatřicetiletý Pavel Bělobrádek během celého rozhovoru působil až trochu odtažitým dojmem. Zasmál se prakticky jen jednou: otázce, jaký je poměr mladých politiků a starých matadorů uvnitř KDU-ČSL.
A.cz: Čekáte na nadcházejícím sjezdu větší obměnu vedení?
Zuzana Roithová už svoji kandidaturu v podstatě potvrdila, vidím to tedy jako pravděpodobnost hraničící s jistotou, že bude v předsednictvu.
A.cz: Koho byste si tam představoval dál?
K těmto personálním otázkám se nikdy nevyjadřuju. S výjimkou Zuzany Roithové.
A.cz: Jak byste vy sám zhodnotil své dvouapůlleté působení v čele strany?
Vydařila se finanční stabilizace, v polovině minulého roku jsme splatili dluhy, které jsme měli po předchůdcích z volebních kampaní, a na konci příštího roku budeme zcela bez dluhů. I přes půjčky, které jsme měli na krajské volby a které si půjčíme na evropské a sněmovní volby.
A.cz: A co se nepovedlo?
Pořád se nám ještě nepovedlo mediálně se prosadit. To, že jsme vypadli ze sněmovny, je velký handicap - média mají zájem o to, co se děje ve sněmovně, tam se dělá politika. Ale přesto se podařilo, že jsme nevymizeli z povědomí lidí. Ukázalo se to i v krajských volbách.
A.cz: Ale získali jste celostátně jen 5,82 procenta hlasů...
Myslím, že udělat 12 procent v Královéhradeckém kraji, 18 v Pardubickém není špatné. Získali jsme více mandátů než v roce 2008, kdy jsme byli vládní stranou. Relativní úspěch to byl, na druhou stranu jsme v několika krajích zůstali těsně před pětiprocentní hranicí.
A.cz: Analýza volebního neúspěchu KDU-ČSL z roku 2010, kterou dával dohromady Petr Pithart, říkala, že KDU-ČSL především neumí sbírat voliče. Čím je budete lákat příští rok?
Jednak na jasné programové priority - ty bychom měli představit na podzim. Druhá věc jsou nové tváře. Na jižní Moravě a ve Zlínském kraji už proběhly primární volby - a oba kandidáti jsou do čtyřiceti let, vysokoškolsky vzdělaní, erudovaní, zkušení komunální a krajští politici. To bude ta cesta - nových tváří do čtyřiceti let bude velká síla. Nějaké zkušené tváře se tam objeví taky a my jsme ochotni a schopni otevřít kandidátky i nestraníkům.
A.cz: Počtem členů ale jste ve srovnání s jinými poměrně masová strana - a přesto budete nabízet místa na kandidátkách nestraníkům, jako byste neměli dost svých politiků?
Problém je, že málokdo chce kandidovat. Být politikem je velký handicap ve společenském žebříčku. Politickou angažovanost lidé, kteří mají svůj život a kariéru, předvádějí spíše v komunální a regionální politice. Navíc spousta lidí je v naší straně proto, že ji podporuje, ale nemají třeba politické ambice.
Myslím, že být platformou pro to, aby se lidé mimo stranu dostávali do politiky, je správná volba. Samozřejmě, my přiznáváme: ano, v některých krajích budeme mít třeba i personální nouzi, kdy se o roli lídra nikdo nebude prát - a tam je možnost dát prostor i lidem vně partaje.
A.cz: Nepřežil se pak ale partajní systém, pokud strany nejsou schopné generovat vlastní politiky, kteří by i usilovali o moc a podíl na rozhodování?
Myslím, že se nepřežil. Ale že dochází k jiné formě, je evidentní, je to záležitost celé Evropy. Masové strany jsou pomalu nahrazovány stranami volebního typu. Členství ve straně je čím dál tím méně zajímavé a prestižní.
Na druhou stranu máme velké množství aktivních příznivců, to se ukázalo při sběru podpisů pro prezidentskou kandidaturu Zuzany Roithové. Nemáme problémy naplnit komunální kandidátky, ale nejsou tam straníci, jsou tam bezpartijní. To je celospolečenský fenomén. Je to i otázka spolků: snad kromě dobrovolných hasičů ubývá myslivců, včelařů, zahrádkářů.
A.cz: Vy sám budete kandidovat do sněmovny v Královéhradeckém kraji. Kdo bude vaším lídrem v Praze?
To jasné ještě není, primární volby budou dobíhat do podzimu nebo do konce roku. Ale je jasné, že pokud by se podařilo oslovit výraznou osobnost, tak žádná z kandidátek není úplně uzavřena. Ale nepředpokládám žádné velké překvapení.
Je jisté, že Praha je klíčem k úspěchu. A jsem rád, že Zuzana Roithová v prezidentských volbách v Praze - přes fenomén Schwarzenberg - dokázala uspět (získala přes 21 tisíc hlasů, což bylo 3,47 % - pozn. A.cz). Ty počty hlasů by ve sněmovních volbách stačily na mandát. Takže věřím, že se nám kandidátku pro Prahu i střední Čechy podaří postavit kvalitně.
A.cz: Mluvíte o nových tvářích, lídrech do čtyřiceti let. Přesto: není to tak, že z pozadí to stále řídí matadoři typu exhejtmana Juránka apod.?
Nevím, co si představujete, že řídí. Samozřejmě že Stanislav Juránek a další jsou krajští předsedové a ti mají svůj vliv ve svých regionech. Navíc když Stanislav Juránek nebo Roman Línek jsou statutárními náměstky hejtmanů. Takže jejich vliv je logický a myslím, že i správný.
A.cz: Probíhá uvnitř KDU-ČSL linie mezi "starými kádry" a "novými, mladými"?
Tady je mimořádná situace: když se potřebujete zvednout, dochází naopak k intenzivní kooperaci. Došlo ke generační výměně, ale ti zkušení nebyli odstaveni, to tak není. S lidmi jako Petr Pithart nebo Jan Kasal jsme v neustálém kontaktu.
A.cz: K nadcházejícím sněmovním volbám: už jste říkal, že nemusíte být nutně ve vládní koalici. Připouštíte si vůbec, že nemusíte být opět vůbec ani ve sněmovně?
Ta možnost vždycky zůstává, stejně jako možnost, že uděláme deset procent.
A.cz: V průzkumech oscilujete stále kolem uzavírací klauzule 5 procent...
Bude hodně záležet na volební účasti. Výkyvy dolů nebo nahoru nejsou nijak významné - a to je výzva, abychom za ten rok dokázali zvýšit naše preference. Pořád je to zatím otázka skalního jádra. A teď potřebujeme navázat další lidi, kteří nás budou volit.
A.cz: A na jaké hlavní téma chcete voliče lákat?
Hlavní téma asi nebude. To, co nemůže nabídnout jiná strana: vypadli jsme ze sněmovny, museli jsme udělat generační výměnu, sebereflexi, pořádek - finanční i personální a ideový. Jsme strana, která je tady sto let, nejsme žádným politickým plevelem, jak říkal pan prezident.
A.cz: Jaký je váš přirozený partner na politické scéně?
V České republice žádný přirozený není, možná Starostové a nezávislí. S nimi si velmi rozumíme jak na komunální, tak na regionální úrovni.
A.cz: Ti jsou ale spojeni s TOP 09...
Na té celostátní úrovni ano. Ale v regionech a myslím, že i v senátních volbách, můžeme úzce spolupracovat. Je to náš nejpřirozenější partner, protože je nám blízké řešení věcí na té nejnižší úrovni.
Z ostatních stran v Poslanecké sněmovně máme s každou poměrně rozdílné názory, protože my nejsme ani liberální pravice, ani liberální levice, nejsme neoliberálové ani socialisté. Jsme křesťansko-demokratická strana, chceme dělat politiku jako rakouská lidová strana, německé CDU-CSU, nebo KDH.
A.cz: Dovedete si představit povolební koalici s ČSSD?
Já mám velkou představivost. S kým si nedovedu představit koalici, to jsou extremisti - ať jsou to neonacisti, populisti, komunisti.
A.cz: To znamená ani KSČM?
Pochopitelně. I Bohumínské usnesení hovoří o komunistech jako extremistech.
