Praha - Nejvyšší kontrolní úřad stojí před významnou změnou, která může tuto nezávislou instituci dostat ještě více pod kontrolu politiků.
Pokud projde novela ústavy, kterou už přichystali poslanci, budou si moci politici příště už zcela sami rozhodovat, kdo usedne v patnáctičlenném kolegiu, jež společně s prezidentem a viceprezidentem rozhoduje o dění v tomto klíčovém úřadu.
V současnosti jsou možnosti poslanců při volbě omezeny. Mohou vybírat jen z kandidátů, které jim navrhne prezident NKÚ.
Změna se děje zároveň s jinou úpravou - ústava má dát podle ní NKÚ nově možnost kontrolovat hospodaření obcí a krajů.
Situace to není nová.
Když se loni na podzim rozšiřovalo vedení v jiné nezávislé instituci - v Úřadu na ochranu hospodářské soutěže - bylo oficiálním důvodem změny v příslušném zákoně zavedení černých listin pro firmy, které podváděly při veřejných zakázkách. Zároveň s tím přibylo jedno místo místopředsedy.
Ústavní změna o NKÚ
- Současné znění
(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
(2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
(3) Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.
- Nové znění
(1) Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje hospodaření s majetkem státu, příjmy a výdaje podle státního rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu. Může kontrolovat zákonnost hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmů a výdajů podle jejich rozpočtů. Stanoví-li tak zákon, kontroluje další hospodaření fyzických a právnických osob s veřejnými prostředky. Nezávislost výkonu těchto působností nesmí nikdo ohrožovat.
(2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje do funkce prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny na dobu devíti let. Nikdo nesmí být jmenován více než dvakrát.
(3) Na výkonu působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu se podílí patnáct členů Nejvyššího kontrolního úřadu, které volí Poslanecká sněmovna. Zákon stanoví, kdy Nejvyšší kontrolní úřad jedná a rozhoduje ve sboru, složeném z prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu.
(4) S funkcí prezidenta, viceprezidenta a člena Nejvyššího kontrolního úřadu je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, výkon funkce poslance, senátora, soudce, člena vlády a jakékoliv funkce ve veřejné správě, jakož i jiná činnost, kterou stanoví zákon.
(5) Zákon stanoví podrobnosti o organizaci Nejvyššího kontrolního úřadu, o postavení jeho prezidenta, viceprezidenta a členů, o výkonu jeho působnosti, jakož i způsob projednávání výsledků jeho kontrolní činnosti.
To po několika týdnech obsadil politik ODS, přičemž místo v čele ÚOHS patří sociálnímu demokratovi.
Potřebná kontrola krajů
Změna, kterou chystají poslanci pro NKÚ, se děje zhruba takto.
Ústava dnes obsahuje v pasáži o NKÚ tři odstavce a mluví se zde jen o jmenování prezidenta a viceprezidentů. Podle návrhu má přibýt odstavec o možnosti kontrolovat obce a kraje. Zároveň se přidá i ten, v němž se mluví o kolegiu a jeho volbě. "Kolegium volí Poslanecká sněmovna," zní inkriminovaná věta.
"Jsme jedni z posledních, kteří nemají kontrolu veřejných prostředků dotaženou až na městské a krajské samosprávy, " obhajuje zákon jeho hlavní autor, poslanec za ČSSD a místopředseda kontrolního výboru Jaroslav Fiala.
Věta o patnáctičlenném kolegiu podle něj nemá úřad nijak politizovat nebo omezovat jeho nezávislost.
"Reaguje se tím na dlouholetou diskusi odborníků v právní teorii, že by kolegium mělo být v ústavě přímo vyspecifikováno a stalo se tak její součástí," tvrdí poslanec. V současnosti totiž ústava hovoří jen o prezidentovi a viceprezidentovi.
Po vydání článku zaslal Lidový dům reakci Jaroslava Fialy, ve které poslanec slibuje, že aby předešel zbytečnému sporu a diskusi na téma, které podle něj nebylo jeho záměrem, navrhne sám změnu. K současnému znění novely ústavy připíše „na návrh prezidenta Úřadu."
Obdobně reagoval i druhý ze seznamu autorů novely.
"Nemyslím si, že by tato změna zákona znamenala, že by pravomoc prezidenta navrhovat kandidáty touto úpravou zcela zmizela. Zůstává v zákoně o NKÚ a vypadnout by mohla už nyní změnou tohoto zákona," konstatoval právní expert ODS Marek Benda.
Později připustil, že lze znění interpretovat i jinak.
Dílna Lidového domu
Ačkoli jsou pod novelou podepsáni i poslanci ODS, zákon podle informací Aktuálně.cz vznikal v Lidovém domě.
Podílel se na něm i současný viceprezident NKÚ Miloslav Kala. Byl to on, kdo stál na počátku aféry kolem prezidenta NKÚ Františka Dohnala.
K ČSSD má Kala blízko, před příchodem do vedení NKÚ seděl za socialisty ve sněmovně. Připouští, že novelu s ČSSD konzultoval a přispěl i radami.
Kontroverzní formulaci jako omezující ovšem také nevidí a opět odkazuje na potřebu zmínit existenci kolegia v Ústavě.
"Teď by bylo možné kolegium jen změnou zákona zrušit," argumentuje Kala.
Podle něj novináři jen naletěli falešné snaze jeho nadřízeného uchránit NKÚ nezávislost, aby "přebil" svou aféru se špatným hospodařením v čele úřadu.
Ústavní klička
Ústavní právníci oslovení redakcí Aktuálně.cz se však shodují, že Ústava stojí nad zákony, a pokud v ní bude formulace, že členy kolegia volí Poslanecká sněmovna, role prezidenta NKÚ z procesu volby kolegia vypadává.
"V novele Ústavy, tak jak je napsaná poslanci, chybí zmocnění pro zákon o NKÚ, aby upravil způsob volby," vysvětluje kličku profesor ústavního práva na pražské právnické fakultě Václav Pavlíček.
Podle experta na ústavní právo Vladimíra Balaše pokus o ústavní změnu zavání snahou předkladatelů nasadit NKÚ náhubek.
"Politicky nejdůležitější otázkou je v rámci NKÚ diskuse o tom, jaký bude mít plán kontrol, tedy koho bude kontrolovat," připomíná renomovaný odborník.
"Bude-li o této a obdobných citlivých otázkách rozhodovat grémium jmenované podle politického klíče, a dikce novely je v tomto směru více než jasná, nelze politizaci činnosti NKÚ vyloučit. Dokonce se dá říci, že jí už nebude stát nic v cestě," varuje.
Bez vytáček
Paradoxně v duchu posílení vlivu poslanců na rozhodování NKÚ rozumí novele ústavy i poslanci ODS i ČSSD. A nezůstává jen u obou nejsilnějších stran.
"Ano, znamená to, že sněmovna bude volit členy kolegia sama, bez návrhu prezidenta," potvrdil interpretaci poslanec za KSČM Jiří Dolejš.
Kličky si všimli i zelení. "S kontrolou krajů a obcí souhlasíme, s touto pasáží ale máme problém. Právě kvůli tomu, na co narážíte," uvedl předseda zelených Ondřej Liška.
