Praha - Někteří poslanci dostávají mailové výzvy, aby se zasadili o "přímou volbu poslanců", tedy nahrazení současného poměrného systému pro volby do sněmovny systémem většinovým. Jednu z nich má Aktuálně.cz k dispozici.
Fakticky se tak rozjela kampaň za změnu volebního systému. Iniciátoři výzvy ve středu také spustili webové stránky, na kterých vyzývají, aby se voliči k petici přidali.
Výzvu podpořil premiér Nečas
Pod zprávu se podepsali např. ekonom Jiří Schwarz, architekt Josef Pleskot nebo hudebník Ondřej Soukup. Zároveň autoři upozorňují, že výzvu k zavedení většinového systému už podepsali i skladatel Ondřej Vetchý, lékař Jan Pirk, harfenistka Kateřina Englichová nebo houslista Pavel Šporcl.
"Chceme, aby v novém volebním systému straničtí kandidáti usilovali o přízeň voličů v malých volebních obvodech, se svým osobním kreditem, názory a postoji," píšou signatáři výzvy.
Výzvu už veřejně - jen hodinu a půl po spuštění webové stránky - přivítal předseda ODS a premiér Petr Nečas.
"Tuto diskusi o změně volebního systému považujeme za prospěšnou, budeme ji podporovat a účastnit se jí. Proto mám v úmyslu se s představiteli iniciativy sejít a vyslechnout si jejich názory a návrhy," píše ve svém prohlášení Nečas.
"Jsme dvě paralelní kampaně"
Výzva za "přímou volbu poslanců" přichází shodou okolností právě v době, na kterou plánoval rozjet svou kampaň miliardář Karel Janeček, jak o tom už v průběhu srpna psal deník Insider.
Z uvedeného e-mailu ale není nijak patrné, zda jsou na něj signatáři výzvy napojení, či ne. Tomáš Marada, tajemník Karla Janečka, to odmítá: "Víme o tom, ale nejsme její součástí."
V diskusi o změně systému se už v srpnu angažoval i Milan Hejl, jeden ze spolumajitelů AMI Communications, největší PR agentury v zemi. On sám ale popírá, že by to byla záležitost přímo jeho firmy. "Agentura nemá s politikou nic společného. Opravdu ne agentura, to pravda není," řekl už v srpnu Hejl.
Teď pro Aktuálně.cz přímo popřel, že by měl s Janečkovou iniciativou cokoliv společného. Je naopak signatářem čerstvé výzvy podpořené premiérem. "Jsou to dvě paralelní, nijak nepropojené výzvy," tvrdí Hejl.
Janečkovy návrhy
Janeček přitom právě na září plánoval spustit kampaň, navíc zaštítěnou známými osobnostmi.
"Chtěli bychom, aby změnu prosazovali lidé sami," řekl Aktuálně.cz k plánu už v srpnu Janečkův tajemník Marada. "Lidé by pak měli dávat Parlamentu najevo, že hodně lidí chce změnu. Pokud se nám podaří zapojit stovky tisíc lidí, měli by to pak brát poslanci v potaz," upřesnil tehdy Marada.
Podobně jako Karel Janeček i tato čerstvá výzva předpokládá, že se změnou volebního systému přijde i změna politické atmosféry.
"Věříme, že takový systém bude vyhovovat i Vám, neboť umožní obnovit Vaše pouto s voliči a vrátí politice jako povolání i poslání respekt občanů," apeluje výzva na poslance.
Karel Janeček si zase od většinového systému slibuje, že vybere "co nejkvalitnější zastupitele z řad občanů", jak píše ve svém návrhu.
Zatímco signatáři výzvy poslancům otevřeně píšou, že nepřinášejí "do této politické, odborné a veřejné debaty žádnou detailní představu", Karel Janeček už má poměrně ucelenou představu.
Politologové skeptičtí
Podle jeho nápadu by se do sněmovny volili poslanci v 81 obvodech (totožných s dnešními senátními), a to tak, že v každém obvodu by se volili hned 2 poslanci. Každý volič by mohl dát po jednom "pozitivním" hlasu dvěma kandidátům a jednomu - z jeho pohledu nejhoršímu - by mohl dát hlas "negativní".
Pozitivní hlasy by se sčítaly, negativní odčítaly a mandát by dostali v obvodu vždy 2 poslanci s nejvíce body. Oproti současné praxi, kdy mohou uchazeči o poslanecké křeslo kandidovat jen na listinách politických stran, by mohli o přízeň voličů usilovat i zcela nezávislí kandidáti.
K návrhu se v létě postavili skepticky nejen politologové, ale i organizace, které Karel Janeček oslovil, jako např. Ekologický právní servis.
Z politických stran se k většinovému systému pro sněmovní volby staví kladně v podstatě jen ODS (ale i ta by si představovala ne dvou-, ale klasicky jednomandátové obvody), špičky zbylých poslaneckých klubů byly pro zachování poměrného systému.
Na změně voleb by se musely shodnout obě parlamentní komory (sněmovna v tomto případě nemůže přehlasovat Senát) a byla by nutná i změna ústavy - tedy třípětinová shoda ve sněmovně i v Senátu.
