Praha - Otázka už nezní, zda vůbec platit, nýbrž kolik platit.
Rozhodnutí sněmovny postupně zcela zrušit elektrárnám, hutím, teplárnám a dalším velkým znečišťovatelům poplatky za vypouštěné škodliviny do ovzduší nemá v Senátu naději na úspěch. V druhé komoře parlamentu se nyní přetlačují senátoři o to, kolik peněz by za tunu síry nebo prachu měly podniky platit.
Nejde o žádné drobné. Na poplatcích se ročně vyberou stovky milionů korun, které pak Státní fond životního prostředí obvykle používá ke kofinancování ekologických projektů financovaných z evropských dotací.
Svou představu o poplatcích, které jsou součástí nového zákona o ochraně ovzduší, už má hospodářský výbor. V úterý odsouhlasil pozměňovací návrh, podle něhož by se poplatky měly po roce 2016 snižovat na 50 až 60 procent své současné hodnoty. Jedinou výjimkou by měly být prachové částice, kde by se měla částka zvýšit z 3000 na 4200 korun za tunu.
Chalupa chtěl zdražovat
To je ovšem v přímém rozporu s tím, co původně chtěl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, který chtěl poplatky naopak postupně radikálně zvýšit (než je sněmovna těsnou většinou zcela zrušila).
"Zvýšení poplatků se ukazuje jako trest," tvrdí ovšem senátor Jiří Bis z ČSSD, spoluautor pozměňovacího návrhu.
Podle Bise budou od roku 2016 platit přísné evropské limity na znečišťování ovzduší, takže není zapotřebí zvyšovat poplatky, které mají motivovat k nižším emisím.
Obdobně argumentují i velké teplárny, kterým Bis už jednou pomohl, když jim díky senátorské iniciativě přihrál část emisních povolenek zdarma.
Jsme diskriminovány, brání se teplárny
"Situaci, kdy teplárny budou nuceny aplikovat nejlepší dostupné technologie a ještě platit poplatky za emise znečišťujících látek chápeme jako hluboce diskriminační ve vztahu k individuální výrobě tepla, kde žádné poplatky neexistují, a která současně představuje podstatně větší dopad na ovzduší bez možnosti účinné kontroly," uvedl v dopise senátorům výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Dodal, že teplárny budou muset investovat v následujících letech desítky miliard korun, aby splnily evropskou směrnici o průmyslových emisích.
Pomozte Ostravsku, píší zelení
Dopis senátorům poslala i asociace ekologických organizací Zelený kruh, která prosazuje návrat k původnímu návrhu ministra Chalupy, tedy postupného zvyšování poplatků.
"Cokoliv menšího by pro zdraví lidí i modernizaci českého průmyslu byla jednoznačná prohra," uvedl Zelený kruh, podle něhož by poplatky měly sloužit jako motivace k modernizaci průmyslu především v nejšpinavějších regionech země.
"Původní vládní návrh sice není ideální, přinesl by ale naději pro postupné omezení smogových situací především na Ostravsku a Ústecku," uvedl Daniel Vondrouš, expert na politiku životního prostředí Zeleného kruhu.
Ekologická asociace upozornila, že aplikace nejlepších dostupných technologií, s níž počítají evropské předpisy, ve skutečnosti může znamenat i to, že i "opravdoví špindírové mohou předstírat, jak jsou čistí", protože rozpětí nejlepších dostupných technologií dosahuje i 600 procent.
Poplatek může být i 0 Kč
Svůj pozměňovací návrh má i ministerstvo životního prostředí. "Myslíme si, že princip znečišťovatel platí, by měl být uplatněn i v tomto zákoně," řekl v Senátu náměstek ministra Ivo Hlaváč. Svou novou představu o poplatcích by mělo ministerstvo prosadit prostřednictvím garančního výboru pro životní prostředí.
Náměstek Hlaváč uvedl, že návrh by se měl podobat původní představě ministerstva o zvyšování poplatků. Zároveň ovšem umožní podnikům, aby platily výrazně méně, nebo dokonce vůbec nic.
Bude to záležet na tom, nakolik budou podniky využívat už zmiňované nejlepší dostupné technologie. Čím méně vypustí exhalací, tím méně budou platit. Ti nejlepší pak nezaplatí ani korunu.
Podle ekologické asociace Zelený kruh bude záležet na konkrétním nastavení tohoto principu, aby se nemohlo stát, že se do něho "schovají" i velcí znečišťovatelé. "O konkrétní podobě budeme ještě debatovat," řekl Aktuálně.cz náměstek Hlaváč.
Senát by o návrhu zákona o ochraně ovzduší měl hlasovat ve čtvrtek.
