Praha - Na výrazné změny v kabinetu teď není čas, tvrdí občanští demokraté před další schůzkou koalice, která je plánována na zítra a kde chtějí Věci veřejné znovu otevřít právě personální otázky.
ODS připouští debatu pouze o čtvrtém křesle pro VV, které zůstává po odchodu předsedy VV Radka Johna z pozice vicepremiéra pro boj s korupcí volné.
"Jsme připraveni jednat o tom, jak zařídit, aby Věci veřejné měly ve vládě opět čtyři členy vlády," řekl Aktuálně.cz předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
ODS trvá na tom, že před hlubšími změnami ve vládě Petra Nečase musí přijít test, že koalice je schopna prosadit ve sněmovně většinu a přijímat reformní zákony.
Výraznější zásah do složení kabinetu podle ODS připadá v úvahu nejdříve na podzim.
Ať Nečas dodrží slib, chtějí VV
Tento postoj jde zcela proti přáním nejmenší koaliční strany, která má mnohem širší personální požadavky. Jaké konkrétně, to nechce strana před nedělí prozradit.
"Očekáváme naplnění slibů, které dal nejenom nám, ale i veřejnosti na dubnové tiskové konferenci v Kramářově vile. Řekl, že do konce jara proběhne širší rekonstrukce vlády a i s tímto slibem jsme přistupovali k našemu stáhnutí se například z ministerstva vnitra," upozornila šéfka poslanců Věcí veřejných Karolína Peake.
Nabídnuté křeslo šéfa legislativní rady vlády, stejně jako uvolněný post po Johnovi Věci veřejné nechtějí. "O žádný konkrétní resort jsme si neřekli. Požádala jsme pana premiéra, aby přišel s nějakými konkrétními variantami," uvedla.
Podle informací Aktuálně.cz budou chtít VV jedno z křesel, které dnes drží ODS nebo TOP 09, zatím se mluví o resortu spravedlnosti.
"VV by si měly uvědomit, v jaké situaci se koalice i kvůli jejich skandálům ocitla, a neměly by si klást přemrštěné požadavky," doplňuje svým názorem dvojici šéfů klubů Petr Gazdík, který předsedá poslancům za TOP 09 a Starosty.
Až na podzim, vzkázala ODS
Jenže ODS si chce nejdřív otestovat, jestli má skutečně koalice stále 115 hlasů. Už příští týden má sněmovna hlasovat v prvních čteních hned o několika reformních zákonech, které prošly složitými koaličními vyjednáváními.
"Každá ze stran má u každého zákona nějaké výhrady či pochybnosti, něco, co by řešila jinak. Musí se ukázat, že většina existuje. Podle nás se to ukáže ve třetím čtení," uvedl. A to podle běžných zákonných lhůt proběhne přibližně za tři měsíce od prvního projednání, tedy koncem srpna či začátkem září.
"Ne, že by nebylo důležité, jak ten zákon vypadá, když vstupuje do sněmovny. Mnohem důležitější je, jak vypadá, když vystupuje ze sněmovny," vysvětluje Stanjura důvod, proč si dává ODS s personálními změnami načas.
Nečas ještě neví, jak si řekne o důvěru
Právě s reformními zákony chce premiér Petr Nečas spojit hlasování o důvěře v jeho kabinet.
"Hledáme formu, jak spojit hlasování o důvěře vládě s reformními zákony tak, abychom vyloučili možné obstrukce opozice, která by dané situace teoreticky mohla zneužít k vyvolání politické nestability," uvedl premiér v oficiálním komuniké.
Nabízejí se tři varianty. Ta první počítá s tím, že si kabinet určí zákon, se kterým chce spojit otázku důvěry. Na něm se pak musí sněmovna do tří měsíců shodnout. Pokud ne, vláda automaticky padá. Tady vidí Nečas riziko v podobě možných obstrukcí.
"Hrozilo by, že bychom se nedostali k hlasování," varuje Stanjura. Druhou variantou je, že si vláda řekně o důvěru kdykoliv bude chtít. Poslední možností je pak politické prohlášení, že když do nějaké doby reformní zákony schváleny nebudou, tak premiér podá demisi a tím padá celá vláda.
Nedělní koaliční schůzka se bude věnovat i tomuto tématu, před samotným jednáním sněmovny pak taktiku odsouhlasí jednotlivé kluby.