Praha - Poslanci s první výplatou za rok 2015 ke svému údivu zjistili, že navzdory odhlasovanému nárůstu platů jim na výplatní pásce přibylo jen pár desítek korun, někteří si dokonce i pohoršili. Důvodem je zdanění náhrad, které novelou v tichosti prošlo.
Pikantní je, že poslanci do tohoto týdne vůbec netušili, že jim méně peněz přijde. Když se totiž před koncem roku po velkých debatách dohodli na rozmrazení platů, počítalo se, že dostanou navíc průměrně několik tisíc.
Vlasta Bohdalová z ČSSD však v pondělí našla na své výplatní pásce přesně o 117 korun víc. "Byl to šok. Prý je to proto, že nově platíme zdravotní a sociální pojištění i z poslaneckých náhrad," řekla Bohdalová.
"Vůbec si nejsem jistá, že se něco takového projednávalo. Nikdo nás na to neupozornil," stěžuje si.
Místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Margita Balaštíková si rovněž pohoršila. "Týká se to i mě, cirka o tři a půl tisíce. Zatím jsem se tím ale nezabývala. Jen jsem konstatovala, že je to podstatně méně, ale neřešila jsem to," potvrdila.
"Já jsem se ještě do internetového bankovnictví nedíval, ale už dva poslanci mi říkali, že u nich pošla nula od nuly," říká Petr Adam (Úsvit). Ani on netuší, jak se z dohodnutého tříprocentního zvýšení platů stala u řadových poslanců nanejvýš stokoruna. "Je to absurdní a určitě budu chtít vysvětlení," tvrdí Adam.
Z náhrad se platí zdravotní pojištění
Důvodem poklesu je odvádění zdravotního pojištění z paušálů, které poslanci dostávají například na dopravu. To přitom řádně prošlo legislativním kolečkem v prosinci v rámci novely zákona o daních z příjmu, pro tehdy bylo 118 ze 165 přítomných zákonodárců.
"Bylo to obsažené ve vládním návrhu, připravilo to ministerstvo financí. Součástí novely zákona o dani z příjmu byla i novela zákona o veřejném zdravotním pojištění," vysvětlil deníku Aktuálně.cz šéf sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava, který je současně stranickým kolegou Bohdalové. Z náhrad ústavních činitelů se nově odvádí 4,5 procenta, dalších devět procent pak odvádí Sněmovna nebo Senát.
To se však nezdá například již zmíněné Balaštíkové. "Jestliže už jsou zdaněné náhrady, tak by se z nich v žádném případě nemělo odvádět zdravotní a sociální. Je to stejné, jako když podnikáte a někomu dáte cesťák, tak z něho neplatím zdravotní a sociální, ale pouze ho daním podle zákona o příjmu," rozčiluje se členka partaje, jejíž šéf Andrej Babiš vede právě resort financí.
Situace je přitom o to absurdnější, že Sněmovna se na konci roku skoro měsíc přela o to, o kolik by se měly politikům zvednout platy. Hrozilo totiž, že od Nového roku by jim platy stouply o 26 procent. Dohodu napříč stranami na navýšení o 14 procent shodil ze stolu premiér Bohuslav Sobotka, nakonec zvítězila varianta, s níž přišel předseda dolní komory Jan Hamáček.
Ta počítá s růstem pro tento rok o 2,9 procenta, tedy na 2,25 násobek průměrného platu ve státní správě. V roce 2018 by pak měl koeficient, kterým se násobí takzvaná základna, vzrůst na 2,5 a dál se už neměnit.
