Drama kolem platů končí, poslanci si přidali tři procenta

Mikuláš Klang Lucie Stuchlíková Mikuláš Klang, Lucie Stuchlíková
Aktualizováno 5. 12. 2014 10:14
Základní plat poslance se příští rok zvedne o 1700 korun. Mzdy postupně porostou až do roku 2018.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ačkoliv se to tak ještě ve čtvrtek odpoledne nezdálo, v tahanici o platy poslanců a senátorů uspěli sociální demokraté s návrhem předsedy Sněmovny Jana Hamáčka.

Od příštího roku ústavním činitelům vzrostou platy o necelá tři procenta. Základní plat poslance a senátora bude nově 57 600 korun, zákonodárci si tak polepší o 1700. 

Platy budou navázány na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře a v příštích několika letech budou postupně stoupat. Zatímco příští rok budou zákonodárci brát 2,25násobek průměrné mzdy, v roce 2018 už půjde o 2,5násobek.

Návrh však prošel velmi těsně, Hamáčkovi se podařilo získat jen 97 z 94 potřebných hlasů.

Tříprocentní růst kromě ČSSD podpořilo i 12 poslanců KDU-ČSL, ačkoli jejich strana původně navrhovala úplné zmrazení platů na příští rok. Tento návrh ovšem neprošel. "Bylo to nejmenší zlo ze zbývajících možností," vysvětlil Aktuálně.cz předseda klubu Jiří Mihola.

Hamáčkův návrh podpořili také poslanci KSČM. "Pokud to bude varianta zmrazení na rok, bude to tu za rok znovu. Pokud to zmrazíme na tři roky, bude to tu za tři roky v ještě horší formě," vysvětlil ještě před hlasováním Sněmovny šéf klubu Pavel Kováčik.

Naopak drtivá většina poslanců hnutí ANO návrh předsedy Sněmovny nepodpořila, pro se vyslovilo pouze devět poslanců. "Hlasoval jsem pro. My jsme jako klub podporovali nulu, ale zároveň jsme si řekli, že pokud neprojde, podpoříme další návrhy, které by zabránily rozmrazení platů," uvedl předseda klubu hnutí Jaroslav Faltýnek.

Bělobrádek: Platy jsme si snížili

Postoj poslanců hnutí ANO přitom mnohé v sále překvapil. Stačilo, aby se zdrželi čtyři navíc a Hamáčkův návrh by pohořel. Poslanci by pak hlasovali o růstu platů o 14 procent. Pokud by nepřijali ani to, brali by od Nového roku dokonce o 26 procent více. "Měli jsme volné hlasování. A 14 procent je stále méně než 26," komentoval hlasování svých spolustraníků Faltýnek.

V narážce na možné zvýšení platů o 26 procent předseda lidovců Pavel Bělobrádek na Twitteru napsal, že si poslanci "na příští rok snížili platy o 23 procent. Ale to se nikde z médií nedozvíme..." Podobně výsledek pátečního hlasování komentoval i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Novelu zákona musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Horní komora se hodlá platy zabývat už 18. prosince. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) pro ČTK řekl, že návrh je "vcelku rozumný". Předpokládá, že senátoři předlohu schválí nebo umožní její přijetí využitím ústavní možnosti normou se nezabývat.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Místo po Ferim na pražské kandidátce obsadí za TOP 09 starosta Prahy 6 Kolář

Místo na pražské kandidátce Spolu do podzimních sněmovních voleb, které se uvolnilo po bývalém poslanci TOP 09 Dominiku Ferim, obsadí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Rozhodl o tom dnes výkonný výbor TOP 09, který zasedl v Jihlavě. ČTK to sdělil mluvčí strany Vladan Vaněk. Na pražské kandidátce koalice Spolu, kterou tvoří ODS s lidovci a TOP 09, byl Feri původně na čtvrtém místě a Kolář na devátém. Feri koncem května rezignoval na svůj mandát i na členství v TOP 09 poté, co ho několik žen obvinilo ze sexuálního obtěžování a násilí. Odmítl, že by se dopustil sexuálního násilí, omluvil se ale za nevhodné či nepatřičné chování. Případem se zabývá policie.

V čele pražské kandidátky koalice Spolu stojí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Dvojkou je starostka Prahy 2 Jana Černochová a trojkou poslanec Marek Benda (oba ODS). Na devátém místě, kde byl původně Kolář, nyní bude radní Prahy 2 Michal Zuna. "Dříve zvolené pořadí kandidátů za TOP 09 se pouze posunulo o jednu příčku směrem nahoru," uvedl mluvčí. Na poslední místo za TOP 09 nastoupí jako první náhradník radní Prahy 8 Tomáš Slabihoudek.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zadržela muže, kterého podezírá, že v německém Espelkampu zastřelil dva lidi

Německá policie po několika hodinách pátrání zadržela muže podezřelého ze střelby ve městě Espelkamp, při které zemřeli dva lidé, uvedla agentura Reuters.

Deník Bild napsal, že se střílelo dopoledne v centru města, které má přibližně 25 000 obyvatel. Německá média nejprve informovala o jednom mrtvém a jednom těžce zraněném. Později policie podle zpravodajské televize n-tv oznámila, že při střelbě zemřel druhý člověk. Na místo byli vysláni příslušníci speciální policejní zásahové jednotky SEK.

Podle deníku Bild policie předpokládá, že jde o čin šíleného střelce. Stanice Deutsche Welle uvádí, že policie zatím vylučuje spekulace o terorismu.

Oběťmi střelby jsou muž a žena, uvedla policie. Z jejích informací vyplývá, že se střílelo v jednom z domů a také před ním. Podle regionálního deníku Westfalen-Blatt se do pátrání po podezřelém zapojili policisté z celého regionu a po několika hodinách ho dopadli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Obraz Antonína Slavíčka Léto se v aukci prodal za 12,4 milionu korun

Malba Antonína Slavíčka s názvem Léto se na dnešní aukci v Praze prodala za 12,4 milionu korun včetně aukční přirážky. Nejde o autorův rekord, ale je to jedno z jeho nejlépe prodaných děl, řekl Milan Dřímal za pořádající galerii Arthouse Hejtmánek.

Obraz z roku 1897 zachycující bujnou louku chvějící se v horkém letním vzduchu byl naposledy vystaven v roce 1961, na veřejnosti se tak nyní znovu objevil po 60 letech. Slavíček, jeden ze zakladatelů českého moderního malířství, je označován za nejvýznamnějšího českého impresionistu. Vyvolávací cena obrazu byla 5,5 milionu bez aukční přirážky.

Za vyšší cenu než dnes byl v minulosti prodán Slavíčkův obraz Na lavičce z roku 1899, v aukci v listopadu 2016 za 18 milionů korun. Další jeho slavné dílo Žně v Kraskově (1906) bylo v květnu 2017 vydraženo za 13,4 milionu korun.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Americká sněmovna odvolala souhlas s vojenskými operacemi USA v Iráku

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila návrh zrušit téměř dvacet let staré rozhodnutí Kongresu, které umožnilo nasazení vojenské síly v Iráku. Pokud návrh projde i Senátem, prezident USA by potřeboval k případnému spuštění bojové operace na iráckém území nový souhlas zákonodárců. Současný šéf Bílého domu Joe Biden zneplatnění autorizace z roku 2002 podporuje.

Sněmovna ovládaná od roku 2019 Bidenovou Demokratickou stranou tento postup podpořila už loni. Senát, kde měli až do letošního roku většinu republikáni, ovšem návrh odmítaný administrativou prezidenta Donalda Trumpa neprojednal, připomíná zpravodajský web Axios.

Dnes zrušení souhlasu s vojenskými operacemi v Iráku podpořilo kromě demokratické většiny také 49 republikánů. Loni tak učinilo pouze deset zástupců Republikánské strany. Výsledek dnešního hlasování byl 268 pro a 161 proti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy