Praha - O přímé volbě prezidenta začnou konečně jednat poslanci současně se senátory. Premiér Petr Nečas (ODS) svolal reprezentativní schůzku předsedů politických stran a šéfů všech parlamentních klubů - poslaneckých i senátorských.

Sejdou se příští týden v úterý před schůzí Poslanecké sněmovny. Právě na ní mají poslanci rozhodnout o osudu vládního návrhu zákona na zavedení přímé volby hlavy státu.

V září sněmovna propustila zákon do dalších čtení.

Ledy se pohnuly

Naděje, že si nástupce Václava Klause v prezidentském úřadu zvolí přímo voliči, je momentálně o něco málo vyšší. Právě tato schůzka má sladit pozice vládní koalice, která sice má převahu ve sněmovně, ale nikoliv ústavní většinu, na jedné straně a opozice s převahou v Senátu na straně druhé.

Zákonodárce přitom tlačí čas a případný nezdar se snaží svalovat jeden na druhého.

Obrat nastal poté, co ČSSD podle některých zdrojů začala přemlouvat své senátory, aby svůj postoj k této záležitosti ještě zvážili.

K přímé volbě se oficiálně hlásí všechny strany zastoupené ve sněmovně, v posledních týdnech se ale dohadovaly kvůli pravomocem prezidenta a nebylo jasné, zda některé strany jen nehledají záminky, proč zákon potopit.

Omezení pravomocí

ČSSD chce omezit některé prezidentské pravomoci - například aby o vedení České národní banky s prezidentem spolurozhodoval Senát, nebo aby se omezilo právo udělovat milost, třeba nutným spolurozhodnutím vlády.

Sociální demokraté by také rádi, aby byl prezident trestně odpovědný, třeba až po skončení mandátu. Podle současného návrhu by ho mohl u Ústavního soudu žalovat jen Senát se souhlasem sněmovny, a to jen pro "velezradu" nebo "hrubé porušení Ústavy ČR".

Pro změnu ústavy musí ve sněmovně zvednout ruku 120 poslanců (koalici už tady tedy chybí několik hlasů), v "oranžovém" Senátu, kde má vůbec ČSSD převahu, pak musí být pro tři pětiny přítomných senátorů, v plném složení tedy alespoň 49.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ovšem ujišťuje, že v horní parlamentní komoře je vůle přímou volbu prosadit.