reklama
 
 

Miliardář Janeček shání celebrity pro volební revoluci

23. 8. 2012 6:30
Podnikatel chce změnit systém voleb do sněmovny, oslovil například hudebníka Kollera

Praha - Miliardář Karel Janeček, hlavní postava Nadačního fondu proti korupci, shání populární osobnosti, které by podpořily jeho chystanou kampaň na revoluční změnu volebního systému.

Deník Insider ve středečním vydání uvedl, že mezi oslovenými je například bývalý frontman skupiny Lucie David Koller, jinak také interpret jednoho z aktuálních protestsongů, které reagují na korupční poměry v České republice. 

Sám Koller deníku Insider potvrdil, že nabídku dostal, ale dodal, že si své případné angažmá ještě rozmýšlí. 

"Ano, říkal mi o tom," uvedl Koller a dodal: "Volebnímu systému nerozumím. Rozmyslím si to, až se s tím seznámím a uvidím, jestli to má šanci."

Janečkův protikorupční fond už delší dobu podporují i další mediálně známé tváře, mj. herec a moderátor Jan Kraus nebo majitel pivovaru Stanislav Bernard.

Ten Aktuálně.cz řekl, že kampaň na změnu volebního systému "není součástí činnosti fondu", ale z jeho vyjádření vyplývá, že svou podporu projektu neupírá. "Fandím jakémukoliv návrhu, pokud pomůže k lepšímu z dnešního marasmu," odpověděl s tím, že věří v ty nejlepší úmysly Karla Janečka.

Janečkův návrh předpokládá změnit poměrný systém voleb do sněmovny na většinový. Volilo by se ve stejných obvodech jako do Senátu (v 81), v každém by se ale nevolil jeden, ale hned dva poslanci. Voliči by vybírali jen v jednom kole a kromě dvou "pozitivních" hlasů by přidělovali "nejhoršímu" kandidátovi i hlas "negativní".

Občanské organizace zdrženlivé

Janečkův návrh

  • 81 volebních obvodů (shodných se senátními)
  • 2 poslanci volení v každém obvodu
  • volič: 2 pozitivní a 1 negativní hlas
  • pozitivní hlasy se sčítají, negativní odčítají
  • vítězí 2 kandidáti, kteří dostali nejvíc "bodů"
  • kromě stranických kandidátek i nezávislí kandidáti
  • zákaz "politické reklamy"
  • možnost odvolat poslance

Kromě veřejných osobností oslovil Karel Janeček i významné neziskové či občanské organizace a hnutí. Mezi nimi je Transparency International, Ekologický právní servis či sdružení Oživení. V jejich případě Insider uvedl, že jsou k Janečkovu návrhu zatím rezervované, navenek nicméně zachovávají neutralitu.

"Není to jedním z našich hlavních témat, zajímá nás spíše komunální politika, takže není jasné, jestli se za to nějak postavíme," říká například předseda Oživení Štěpán Rattay.

A podobně mluví i Martin Fadrný z Ekologického právního servisu: "Dělám si zatím názor. Chceme i expertizu politologů, protože je to hluboký řez do pravidel hry. Chceme vědět, zda by to nezabetonovalo 'opoziční smlouvu', tedy systém jen dvou velkých stran."

Aby se skutečně změnil systém sněmovních voleb, musely by se na tom shodnout obě komory Parlamentu (sněmovna u volebního zákona Senát přehlasovat nemůže) a pro nutnou změnu ústavy přesvědčit 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů (při plné účasti tedy 49 členů horní komory).

Proto počítají lidé kolem Janečka v druhé fázi s přímým tlakem voličů. "Chtěli bychom, aby změnu prosazovali lidé sami a dávali najevo, že chtějí změnu. Nechceme pouliční demonstrace. Pokud se nám ale podaří zapojit stovky tisíc lidí, měli by to brát poslanci v potaz," řekl už dřív Janečkův tajemník Tomáš Marada.

Parlamentní strany: NE

Politická scéna se k návrhu staví odmítavě: všichni předsedové poslaneckých klubů čtyř velkých stran zastoupených ve sněmovně nápad pro tuto chvíli odmítají.

"Na první pohled mi to přijde jako úplný nesmysl. Myslím, že tato změna volebního systému by nevynesla do sněmovny morálnější a ke korupci méně náchylné poslance," říká Petr Gazdík z TOP 09 a Starostů.

"ODS je prakticky jediná, která tvrdí, že většinový systém by byl dobrý. Ale jsme pro jednomandátové obvody. Dvoumandátové - to je světový unikát," přidává se Zbyněk Stanjura.

"Osobně jsem pro úpravy stávajícího systému. Tento návrh je natolik revoluční, že i pan Janeček musí vědět, že nemá příliš šancí na úspěch. Ostatně jací jsou politici, je dáno tím, jaká je společnost, ne jaký je volební systém," komentuje návrh reformy Jeroným Tejc za ČSSD.

A předseda komunistické frakce Pavel Kováčik dodává: "Byl by to krok k omezení demokracie. My pro to ruku nezvedneme."

Podívejte se, jak dopadly poslední sněmovní volby:

Topolánek ani "oposmlouva" neuspěli

Naposledy se o reformu voleb do sněmovny pokoušel Topolánkův kabinet. Hlavní zvažovanou změnou měl být bonus pro vítěze, který by získal několik křesel ve sněmovně navíc. Topolánkova vláda si od (jen zamýšlené) změny slibovala větší stabilitu vlády.

Topolánek o tom uvažoval v situaci, kdy po volbách v roce 2006 měla levice i pravice ve sněmovně shodně po 100 mandátech. Proti se ale postavili i vládní lidovci, dohoda s opozicí byla úplně vyloučena.

Ještě předtím se o větší reformu - s posílením většinových prvků zvýhodňujících velké strany - pokusily v době tzv. "opoziční smlouvy" Zemanova ČSSD a Klausova ODS. Obě strany reformu dokonce protlačily Parlamentem, ale zrušil ji Ústavní soud. Mezitím senátní volby změnily politickou situaci a reforma už byla nepřijatelná.

Nakonec se jen parametricky upravil poměrný systém pro volby do sněmovny.

autor: Jan Němec | 23. 8. 2012 6:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama