"Do řádných prezidentských voleb zbývají ještě více než tři roky. Přesto se mne ale řada lidí už dnes ptá, zda budu opět kandidovat. Považuji za férové na tuto otázku jasně odpovědět: budu kandidovat a občané se mnou mohou počítat," řekl Hilšer.
Představil pouze obecnou vizi své kandidatury. "Je předběžné vykládat karty na stůl z hlediska programu," uvedl. Lidé ale podle něj mohou usuzovat podle toho, jaké názory zastává v Senátu. "Horká kampaň teprve přijde, toto beru jako předpolí pro lidi, aby věděli, že kandiduji. Neplánuji nějakou rozsáhlou kampaň," prohlásil.
Voliče chce Hilšer oslovit vizí sebevědomé republiky postavené na lidech, kteří se nebojí. "Nebojí se problémů, které přináší dnešní svět, protože je nevnímají jako hrozbu, ale jako příležitost. Nebojí se naslouchat ostatním, protože vědí, že respekt se rodí z respektu a spolupráce. Nebojí se trvat na tom, že stát a jeho instituce má sloužit lidem, ne naopak. A nebojí se hájit svoje právo na svobodu, bez ohledu na to, jak silný je protivník."
"Zisk bezmála půl milionu hlasů v předešlých prezidentských volbách a následné zvolení do Senátu mě utvrdilo v tom, že veřejná služba má smysl. Že stojí za to snažit se poměry v naší zemi zlepšit, i když se někdy může zdát, že nelze s věcmi pohnout a běžný občan nenalezne zastání," řekl.
Hilšer chce být občanským kandidátem, proto dnes oficiálně zahájil sběr
podpisů pod petici na podporu své kandidatury. "Nikdy jsem nebyl virtuálním kandidátem z plakátů. Proto i v příštích třech letech budu cestovat, potkávat se s lidmi a naslouchat jim. Svoje návštěvy přitom spojím se sběrem podpisů pro registraci."
Při minulé kandidatuře Hilšerovi podpisy od občanů nestačily - nasbíral jich 43 850, potřeboval nejméně 50 000. Do voleb ho tak nominovali zákonodárci, konkrétně 11 senátorů především za KDU-ČSL, ČSSD a Zelené.
Marek Hilšer
Narodil se v roce 1976 v Chomutově. V létě 1989 s rodiči emigrovali do Španělska, po sametové revoluci se do Československa vrátili. Po studiu politologie na Fakultě sociálních věd UK odjel do USA a Austrálie. Následně vystudoval medicínu na 1. lékařské fakultě UK a během studia působil v akademickém senátu.
Svou práci zasvětil výuce mediků, výzkumu zhoubných mozkových nádorů a hledání nových způsobů léčby rakoviny. Známým se stal také občanskými protesty, například proti privatizaci fakultních nemocnic, proti navržené reformě vysokých škol nebo proti okupaci Ukrajiny.
V roce 2015 se oženil s Monikou, lékařkou záchranné služby, v létě roku 2018 se jim narodila dcera Sofie. V roce 2018 kandidoval na prezidenta a podpořilo ho téměř 455 000 občanů. Ještě téhož roku byl zvolen senátorem, kde je členem výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.
Favoriti na kandidáty: Drahoš, Středula i Eben
Jako o možných uchazečích o příští prezidentské klání se v poslední době mluví například také o kandidátech z roku 2018 Jiřím Drahošovi a Pavlu Fischerovi, kandidaturu také nevyloučili bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Prezident Miloš Zeman označil za dobré potenciální kandidáty vedle Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Sám by volil současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten několikrát možnou kandidaturu odmítl.
Naposledy se k případné kandidatuře přihlásil hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Chtěl by veřejnosti nabídnout étos a hodnoty sametové revoluce, řekl Rádiu Impuls. Do boje by šel pouze za podmínky, kdyby se země ubírala nepříznivým směrem. Na začátku roku nevyloučil kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus. Domnívá se ale, že to je úkol pro nové generace. Naopak znovu se o prezidentský úřad nechce ucházet Michal Horáček, který se zúčastnil minulé volby.
Mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří podle průzkumu agentury STEM/MARK premiér Andrej Babiš, moderátor a herec Marek Eben nebo senátor a kandidát z minulých prezidentských voleb Jiří Drahoš. Babiš ale zároveň s Václavem Klausem mladším (Trikolóra) patří mezi potenciální kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá.
