Praha - Několik týdnů trvající hrozba předčasných voleb mobilizovala i mimoparlamentní strany. Přestože preference je staví do role čekatelů na křesla v Poslanecké sněmovně, pár hodin před hlasováním o nedůvěře Nečasovu kabinetu jsou stále v režimu ostražitosti.
Jejich lídři přiznávají, že proběhly první přípravné porady, na kterých se dohodlo, jak co nejrychleji nastartovat stranické aparáty pro případné předčasné volby. Rámcově si nastínily možnosti stranických kas pro vedení kampaně, ale i způsob, jak v řádu dní sestavit konkurenceschopné kandidátky.
Nejdále s přípravami je, alespoň podle ambiciózního prohlášení své předsedkyně, Suverenita Jany Bobošíkové.
"Kdyby se řeklo, že volby jsou do čtrnácti dnů, tak my jsme připraveni do tří dnů zaregistrovat kandidátky a složit volební kauci," tvrdí Bobošíková. Pokud by volby měly proběhnout před prázdninami, odhaduje, že by na ně strana mohla vynaložit kolem 10 milionů. "Museli bychom aktivovat finanční zdroje a asi bychom situaci museli řešit i půjčkou," dodává.
V letech 2009 a 2010 získala na svou politickou činnost od státu celkově 25 milionů korun, v roce 2011 pak strany kolem Bobošíkové a její věrné spojenkyně Jany Volfové dotoval stát částkou 4,81 milionu korun.
Bobošíková přitom může do souboje o poslanecká křesla významně zasáhnout. Dubnový průzkum stranických preferencí od společnosti CVVM sice její stranu nezachytil, v úterý zveřejněný průzkum agentury Median ji přisoudil hned 2,5 procent. Před dvěma lety její partaj získala ve volbách 3,67 procent hlasů.
Během dnů jsou schopni sestavit kandidátky i lidovci. Částečně by překlopili již existující kandidátky pro krajské volby, místa politiků, kteří by odmítli jít do vysoké politiky, by operativně nahradili. Podle svého předsedy Pavla Bělobrádka mají dostatek schopných lidí.
Lidovci současně uvažují o půjčce až 15 milionů korun na sněmovní volby. Vychází přitom z jiného chystaného úvěru - na volby krajské. Zde mají předjednaných již deset milionů. "Připočetla by se k tomu kampaň pro Prahu," vysvětluje počty KDU-ČSL Bělobrádek.
Dluh z posledních voleb (6,67 milionů) doplatí sice až v červnu, lídr lidovců přesto tvrdí, že by jednání s bankami mělo proběhnout hladce. Už si prý vyzkoušely, že lidovci jsou seriózními klienty a navíc mají vysoké preference, které dávají téměř jistotu, že díky svému volebnímu výsledku budou schopni své závazky splatit.
Jeden dluh splatí, další si berou
V současnosti jim průzkumy připisují 6 (agentura Median), respektive 3,5 procent hlasů (CVVM). V roce 2010 je volilo jen 4,39 procent voličů.
Celkově strana vykazuje podle poslední výroční zprávy uložené ve sněmovně dluh 27,3 milionu korun, strana totiž vedle volebního účtu splácí ještě jeden dlouhodobý. Toho by se měla zbavit až v červenci roku 2014.
Lidovci ovšem můžou počítat s vysokými příspěvky na činnost. Od státu v roce 2011 obdrželi na provoz 27,23 milionu korun, členové na příspěvcích a dárci jim celkově poslali přes sedm milionů korun a dalších 13,4 milionů přisypaly do jejich kasy zisky z pronájmů vlastních budov.
Rozhodnutí o rozpuštění sněmovny by spustilo kolotoč stranických primárek ve Straně zelených. "Asi bychom tři neděle nespali, ale stihnout se to dá," tvrdí jejich lídr Ondřej Liška. Kromě shánění lidí by Zelení ovšem museli do terénu i pro sponzory na kampaň. Tu Liška odhaduje na 10 až 15 milionů, aby měla smysl.
"Úspory nemáme," přiznává s tím, že nemůže počítat ani s volebním úvěrem u bank. "Spíš bychom museli získat významnou pomoc od některého z našich podporovatelů," dodal. Zelení se na rozdíl od lidovců drží na chvostu volebních průzkumů. Dvě procenta jim připisuje průzkum agentury Median, o procento méně CVVM.
Kdo půjčí Zeleným? Banky ne
Zelení díky svému propadu (ve volbách 2010 získali jen 2,44 procent hlasů) nemají nárok na volební příspěvek, přežívají jen díky sponzorským darům a členským příspěvkům. Jejich příjmy v loňském roce tak činily jen 1,63 milionu korun. Výdaje byly přitom více jak dvojnásobné, tedy 3,88 milionů korun. Přesto zůstávají bez dluhů díky příjmům z minulých let.
Bez porušení stanov jsou schopni sestavit do měsíce kandidátky Strana práv občanů - Zemanovci, podle propočtů deníku Aktuálně.cz by si ale museli pospíšit, na sestavení kandidátek budou mít strany jen dva týdny.
Podle slov jejich předsedy Vratislava Mynáře zatím rámcový rozpočet sestavuje jeden z místopředsedů. "Šetříme si státní příspěvek a uměli bychom oslovit pár sponzorů," uvedl.
Že si Zemanovci skutečně dokáží sponzory sehnat, ukázali již ve volebním roce 2010. Tehdy jim dárci poslali celkově 37,4 milionů korun. V roce 2011 pak jela nová domovská strana Miloše Zemana na státní dotaci - díky dobrému volebnímu výsledku z roku 2010 obdržela příspěvek 8,8 milionů korun.
Bývalí premiéři v akci
A současné odhady preferencí Zemanovcům opět dávají naději, že by mohli magickou hranici potřebnou pro vstup do sněmovny atakovat. V roce 2010 získali 4,33 procent hlasů, nyní se pohybují na třech procentech (agentura Median) či 1,5 (CVVM).
Deník Aktuálně.cz oslovil i předsedu národních socialistů Jiřího Paroubka.
Nejprve se omluvil, že má jednání a ať se s ním redakce spojí pomocí SMS. Na otázky zda považuje rychlé volby pro svou stranu diskriminační, je-li schopen sestavit kandidátky, kolik peněz je ochoten investovat do kampaně a kde na to chce vzít, neodpověděl.
První fázi kampaně už přitom ve skutečnosti spustil - silnice lemují rudé billboardy, které mají veřejnosti připomenout, že již není sociální demokrat, ale národní socialista. Mediím řekl, že do nich investuje v řádu milionů.
Paroubkův restart v dresu jeho Lva21 stál v roce 2011 1,8 milionů korun, strana přitom oficiálně fungovala jen dva měsíce. Jeho preference se pohybují od nuly po tři procenta.
