Praha - Církevní sňatky nebudou nadále rovnocenné občanským. Registrované partnerství se stane rovnocennou alternativou k manželství s výjimkou práva na osvojení dětí. A nájemníka bude možné vypovědět z bytu do tří měsíců.
Tyto tři návrhy obsahuje nový občanský zákoník, který má do konce prázdnin projednat vláda.
Jsou také hlavní překážkou toho, aby norma z pera ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila kabinetem prošla. Proti jsou totiž zcela jednoznačně lidovci.
Říkám rovnou, že ne
"Za lidovou stranu říkám naprosto jasně, že občanský zákoník nemůžeme podpořit a také nepodpoříme, bude-li v něm registrované partnerství," upozornil lidovecký ministr a šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda. "Je tam dokonce zařazeno jako součást rodinného práva, tak to říkám rovnou, že ne."
| Nový občanský zákoník přehledně: co všechno změní? |
V zákoníku skutečně navazují paragrafy o takzvaném zapsaném partnerství ihned za paragrafy o manželství.
O tom, že obě formy soužití jsou pro autory prakticky rovnocenné, svědčí formulace: "Pro vzájemné povinnosti a vzájemná práva partnerů se použijí obdobně ustanovení o povinnostech a právech manželů."
Zákon dále výslovně upřesňuje, že se to týká společného majetku, bydlení, dědictví i případných alimentů. Homosexuální dvojice nebudou mít pouze právo osvojit si cizí dítě.
Šestnáct církví stačí
Pro lidovce jsou nepřijatelné i paragrafy o sňatcích, i když je Pospíšil předkládá ve dvou variantách.
Podle první verze je platný pouze civilní sňatek, podobně jako před rokem 1989. "Projev vůle o vstupu do manželství činí snoubenci osobně před orgánem veřejné moci v přítomnosti dvou svědků a matrikáře," stojí v zákoně doslova.
Druhá varianta počítá s tím, že bude zachováno pravidlo, podle kterého je církevní sňatek rovnocenný civilnímu. Návrh však rozšiřuje seznam církví, které mohou partnery sezdávat.
Dosud na to měly právo jen církve s takzvanou druhou registrací, tedy náboženské společnosti, které buď existovaly už před rokem 1989, anebo ty, které byly poprvé zaregistrovány před deseti lety a mají nejméně deset tisíc členů.
Takových církví je šestnáct a s výjimkou židovských obcí jde o tradiční křesťanské církve. Dalších deset církví, včetně Ústředí muslimských obcí, má jen první registraci, ke které stačí 300 věřících.
Oddávat by ovšem mohly i neregistrované náboženské společnosti, pokud "nepůsobí na území České republiky jen přechodně a pokud její náboženské obřady a náboženské úkony mají stálou povahu".
Svoboda odmítá obě varianty. "Nezdvihneme ruku pro tento zákon, pokud bude zrušen církevní sňatek, případně bude nahrazen tím, že ho může uzavírat kdejaká sekta. Musí zůstat ta právní úprava, která dnes platí a která nikoho neuráží," řekl.
Tříměsíční výpověď z bytu
KDU-ČSL se chce zaměřit i na paragrafy, které popisují práva majitelů bytů a jejich nájemců. "To také ještě není dořešeno," tvrdí Svoboda.
Z pohledu lidovců se práva vlastníků posilují příliš. Mohou totiž zvyšovat nájemné o pětinu za tři roky i bez souhlasu nájemníka. Mohou jim také dát dvouletou výpověď bez udání důvodu.
Hlavním sporným momentem je přitom možnost majitele vypovědět nájemníka během tří měsíců. Přitom stačí prokázat, že se rozchází se svou manželkou a že byt potřebuje pro ni.
Stejně rychle může nájemníka vypovědět, pokud chce byt pronajmout svým či manželčiným příbuzným včetně bratranců nebo synovců. Tento paragraf je podle KDU-ČSL možné snadno zneužít.
Sporná místa civilního zákoníku se podle Svobody zatím nepodařilo odstranit. "Zpracovatelům kodexu jsem už před několika měsíci říkal, jak je to pro nás s těmi třemi okruhy vážné, ale pořád jedou dál."
