Hradec Králové - Komunisté rozhodli, že je v příštích letech povede stávající předseda Vojtěch Filip. Letošní sjezd byl v mnoha směrech unikátní. Poprvé se o funkci uchází žena, poprvé za dlouhou dobu se volby nezúčastní Miroslav Grebeníček. Atmosféra byla na počátku ostřejší.
Staronový předseda Vojtěch Filip se ve svém úvodním vystoupení opřel do všech ostatních politických stran v Poslanecké sněmovně. Bez výjimky. Kritika se ovšem nevymykala z komunistických standardů.
Občanští demokraté dělají podle Filipa agresivní pravicovou politiku založenou na asociálních vládních reformách. Lidovci udělají všechno možné, jen aby byli v každé další vládě. Zelení modrají a fungují jako "užiteční idioti" nejsilnější ODS.
Ani sociální demokraté, jejichž lídr Jiří Paroubek na komunistický sjezd odmítl přijet kvůli nezvolení Jana Švejnara prezidentem, nezůstali ušetřeni. Filip se domnívá, že ČSSD čas od času posiluje křehkou vládní většinu a pomáhá s prosazením některých důležitých rozhodnutí. Například s vysláním českých vojáků do Afghánistánu.
| Prohlédněte si grafiku: Kdo jsou kandidáti na šéfa KSČM? |
Podobně silná slova zaznívala i od Filipových protikandidátů. Zatímco poslanci Soňa Marková a Stanislav Grospič kritikou šetřili, europoslanec Miloslav Ransdorf naopak na stávající vedení zaútočil.
„Je mizerná mediální politika strany a všeobecně vládne nízký výkon," stěžoval si před delegáty. Za chybu považuje, že dnes lidé považují levici za konzervativní. Navzdory tomu, že historicky byla levice vždy tou silou, kterou veřejnost vnímala jako pokrokovou.
„Problémem KSČM není jen otázka programového zázemí, je to i to, že naše reprezentace funguje určitým způsobem jako trabant. Trabant, který poslouží, ale nenadchne," pomohl si přirovnáním.
S výjimkou Ransdorfa se ale žádný vyloženě ostrý slovní souboj neodehrál. Kdo jsou lidé, kteří kandidovali proti stávajícímu předsedovi Vojtěchu Filipovi a co mu vytýkají?
Komunisté svého předsedu řádně volili přesně po čtyřech letech. Předsedu volil naposledy sjezd v Českých Budějovicích v květnu 2004. Tam tehdy zvítězil Miroslav Grebeníček. Po necelém roce ale odstoupil a ÚV KSČM - nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy - do svého čela vybral právě Vojtěcha Filipa.
Emancipace v rudém: Do čela mířila žena
I pro Filipa byl tak letošní sjezd premiérou. Premiéru si odbyli s výjimkou Miloslava Ransdorfa, který neúspěšně kandidoval již několikrát, také zbývající dva uchazeči.
Poslanci Stanislav Grospič za střední Čechy a Soňa Marková za Královéhradecký kraj. Marková je vůbec první ženou v novodobé historii strany, která se o vrcholný stranický post ucházela. Možná i proto neuspěla a od delegátů obdržela pouhých pět hlasů.
A zdálo se, že právě toto považovala za svojí hlavní devizu. "Asi se to liší tím, že vůbec historicky poprvé kandiduje na tento post žena. Mým cílem je přivést do politiky více žen," odpověděla Soňa Marková před sjezdem na otázku, co nového přináší oproti stávajícímu vedení.
Jiné vlastní programové alternativy nenabídla. Předsednictvo pod vedením Filipa naopak pochválila.
"Já si myslím, že náš program je jasný a ty alternativy jsou také jasné. Smyslem není něco výrazně měnit, chci pokračovat v nastoupené linii. Ten hlavní programový cíl zůstává stále stejný. A ty problémy, které je třeba řešit, ať už jde o členskou základnu nebo o společenské problémy jsou pro mě stejně aktuální jako pro současného předsedu Vojtěcha Filipa," řekla poslankyně.
| Čtěte více: Grebeníček už se nechce stát předsedou KSČM |
Cíl: Ukázat, že jsme pluralitní stranou
S opravdovou alternativu ke způsobu Filipova vedení nepřišel ani druhý protikandidát, poslanec Stanislav Grospič. Přiznal, že hlavním přínosem jeho kandidatury je vnější efekt, tedy obraz strany na veřejnosti.
"No, chtěl bych to říct takto. V polistopadové historii KSČM bylo na post předsedy vždy navrženo několik kandidátů, nikdy se nevolilo pouze z jednoho kandidáta. Považuji za pozitivní to, že strana i dnes ukázala, že má více lidí schopných lidí ucházet se o tuto pozici. Ukazuje to, že nejsme stranou jednoho člověka."
V pohledu na programové priority se od Filipa také příliš nelišil. "Měla by být důslednou a zásadovou opozicí současné pravicové politice," shrnuje Grospič. Přesto se domnívá, že na sjezdu nepůjde o souboj osobností, ale o prosazení určitého vlastního pohledu na věc.
Jak Marková, tak Grospič, který ale obdržel druhý nejvyšší počet hlasů (70), se za favority volby nepovažovali. "Nejsem asi ta, která by měla největší šanci na úspěch, ale myslím si, že je třeba dávat alternativy k těm mužským kandidátům," doplnila Marková.
Nepříliš velkou důvěru ve vlastní úspěch s nimi měl společnou i poslední kandidát, europoslanec Miloslav Ransdorf.
Kritik Ransdorf a jeho Nový Marx - díl druhý
"Přinejmenším stojím o to vysvětlit sjezdu své programové představy, protože si myslím, že stav strany je velice vážný a že bez zásadních změn se neobejde. Pokud o mých tezích nebudou přemýšlet, tak příliš velkou šanci nemám," odhadoval svojí pozici před sjezdem Ransdorf.
Europoslanec si nemyslí, tak jako Marková či Grospič, že strana funguje dobře a daří se jí úspěšně prosazovat to, co hlásá.
"Problém současného vedení KSČM je v tom, že dělá politiku zaměřenou spíš na údržbu než na to, aby se něco nového skutečně dělo. Myslím si, že strana potřebuje silnou programovou vizi, silný projekt, který by oslovil i širší veřejnost. Protože česká veřejnost se nachází ve stavu ekonomické, sociální, kulturní a morální krize," tvrdí Ransdorf a odkazuje na texty, které od revoluce napsal.
| Čtěte analýzu: Nebezpečí komunistů? Čekají na svou šanci |
"Osmnáct let publikuji práce, které se tím zabývají, včetně Nového čtení Marxe z roku 1990. Teď mám připravený druhý díl, kde jsou věci, které se týkají ekonomiky, občanské společnosti a dialogu mezi modernou a postmodernou," avizuje vydání svého zatím posledního spisku.
