Ženy, které se dnes v pražském Kongresovém centru zúčastnily zahájení předvolební kampaně KSČM, dostaly krátce po poledni dárek k Mezinárodnímu dni žen - takřka dvouhodinové vystoupení Statise Prusalise, který chybí jen na málokterém komunistickém mítinku.
Šéf komunistů Filip citoval Gottwalda - více čtěte ZDE
"Děvčata, máme vás všechna rádi!" popřál na pódiu Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM, a předal květiny aspoň dvěma ženám - Zdeňce Hajné, předsedkyni Českého svazu žen, a Květě Čelišové, představitelce Levicového klubu žen.
Jako na Festivalu politické písně
Pak už mohlo vypuknout kulturní vystoupení. Většinu programu, který obstaral playback, zaplnily písně o lásce a o Prusalisově rodné zemi, Řecku.
Nechyběly ovšem ani angažované skladby, které by se hodily na Festival politické písně v Sokolově, pokud by ovšem tato přehlídka neskončila listopadem 1989.
Když chtěl Prusalis tepat kapitalistické zbohatlíky, objevily se na plátně za ním záběry z módní přehlídky, kde modelky předváděly kožichy a luxusní spodní prádlo.
"Kdybych na to jenom měl!" zpíval Prusalis, který v Ostravě-Porubě vlastní zámeček.
Záběry na český letoun L 159 na modré obloze střídaly na velkém plátně dopadající rakety, výbuchy, hasiči a vysoké plameny v troskách domů. A do toho zní píseň komunistického muzikanta Statise Prusalise odsuzující bombardování Jugoslávie vojsky NATO.
Nechyběly ovšem ani pozitivní příklady, tedy svižná rytmická píseň oslavující ostrov svobody - Kubu. Na plátně se mezitím promítaly romantické záběry z pláže, kde se v přítmí zapadajícího slunce objímá mladá dvojice.
Miluju stranu!
Prusalisovi se několikrát podařilo publikum ve zcela zaplněném sále roztleskat a rozesmát. To když mluvil o tom, že ještě neobjevil písničku opěvující kapitalismus.
Na konci svého programu pak muzikant sestoupil z pódia, potřásl si rukou se všemi krajskými lídry KSČM a s některými se i objal.
"Milovaná Komunistická strana Čech a Moravy," rozplýval se a přidal ještě úplnou novinku, v níž zpíval o tom, že "i v kosmu byl první ten náš", že "my spustili jsme metro" a o "pýše spartakiád".
Prusalis neopomněl připomenout, že v "této krásné zemi" sice žije už 57 let, ale úřady mu stále nedaly české občanství, takže nemůže volit.
"Za mě ale budou volit stovky mladých lidí!" prohlásil spokojeně Prusalis.
