Praha - Důležité dokumenty týkající se závažných kauz spojených s Českou konsolidační agenturou (ČKA) můžou nenávratně zmizet.
Upozorňují na to Věci veřejné, které navrhnou vládě, aby prodloužila povinné uchovávání materiálů týkajících se ČKA a tím zabránila jejich skartaci.
Podle představitelů VV je totiž současná lhůta zaručující jejich archivaci příliš krátká. Dokumenty mají být zlikvidovány do roku 2019, tedy po 12 letech od ukončení činnosti agentury. O lhůtě rozhodlo ještě vedení ČKA.
Strana nyní chce prodloužit jejich uchování na 50 let. Argumentuje tím, že skartace dokumentů znamená zametení stop.
Skrz agenturu totiž stát vykupoval toxické úvěry a následně je za zlomek ceny prodával investorům. Objevily se však i případy, kdy si sami dlužníci skrz prostředníky odkoupili levně své vlastní závazky.
"Předložila jsem to legislativnímu odboru Úřadu vlády k prozkoumání a k přípravě návrhu, abychom tomuto, podle mého logickému nápadu, mohli vyhovět," řekla Aktuálně.cz vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake.
Původním autorem záměru je pak její stranický kolega, místopředseda VV Tomáš Jarolím, který k návrhu dospěl na základě kauzy Ostroj. V té podal trestní oznámení na koaličního partnera - ministra financi Miroslava Kalouska.
"Úplně vidím, jak všichni začnou slavit ve chvíli, kdyby veškeré dokumenty o ČKA zmizely," argumentuje Jarolím. A podporu má i u předsedy VV Radka Johna nebo místopředsedkyně Dagmar Navrátilové.
Kauza Ostroj a ČKA
Jarolím argumentuje tím, že často dojde na situaci, kdy hledání viníků nejrůznějších kauz komplikuje nedostatek listinných důkazů, které postupem času mizí.
Podle Jarolíma to je i případ konsolidační agentury, kdy rozsah dění s ní spojeného neumožňuje, aby podezřelé pohledávky byly v čas a dostatečně zdokumentovány.
V souvislosti s případem Ostroj Jarolím totiž podal nejen trestní oznámení na Miroslava Kalouska a jeho spolupracovníka Radka Šnábla, ale hnát před soud chce také i někdejší vedení Ostroje, a to za machinace s pohledávkou spojenou právě s Českou konsolidační agenturou.
A zatímco Kalouska se Šnáblem viní, že v případu nezasáhli, ačkoli byli na nesrovnalosti upozorněni, manažery Ostroje Jarolím napadá, že stát jejich jednáním přišel o 393 milionů korun.
Miroslav Kalousek se ale brání, že v době, kdy on šéfoval ministerstvu, tak už šanci zasáhnout do kauzy neměl.
Podle místopředsedy VV existuje důvodné podezření, že pohledávku Ostroje vůči státu, která spadala do gesce ČKA, odkoupil v zastoupení jiné společnosti opět Ostroj. Jen místo původního dluhu 533 milionů korun za ni zaplatil jen 140 milionů korun.
Jarolím ve svém trestním oznámení píše, že pohledávku původně odkoupila společnost Eximta, která ji obratem prodala společnosti Karajan Financial Services Ltd. registrované na Britských panenských ostrovech. Cena pohledávky se během těchto obchodů držela právě kolem 140 miliony korun, jako dostal původně i stát. Karajan v zápětí prodal pohledávku Ostroji za 300 milionů korun.
Finance: Času zbývá dost
Podle ministerstva financí ale v současnosti není důvod skartační lhůtu měnit, protože do jejího konce zbývá dostatečná doba.
"Po jejím vypršení rozhodne o tom, co zůstane zachováno a co bude zničeno skartační komise ministerstva společně Národním archivem. Ten rovněž může u některých dokumentů skartační lhůtu prodloužit," uvedla Veronika Lukášová z tiskového odboru úřadu.
