Praha - Prezident Václav Klaus předstoupil v úterý po dlouhých letech před Poslaneckou sněmovnu, aby vytyčil svůj hlavní cíl: získat si koaliční poslance pro spolupráci na reformách a změnách ústavy.
V souladu se svým viděním světa tak chce 'posílit svobodu, demokracii a akceschopnost národního státu'.
Klaus tak kráčí stejnou cestou, kterou se - v radikálnějším vydání - už letos vydal jeden středoevropský politik. Maďarský premiér Viktor Orbán.
Proti soudcům, Evropě a opozici
Klausův projev před novými poslanci byl stručný a prezident své požadavky formuloval jasně.
Česko prošlo "květnovou malou voličskou revolucí". Díky ní mají "strany vládní koalice výraznou parlamentní většinu, což může umožnit klidnější vládnutí a zemi přinést tolik potřebnou stabilitu", shrnul situaci prezident.
Většina 118 hlasů je podle Klause příležitostí, aby se uskutečnily "složité reformy, jejichž společným jmenovatelem je deficit našich veřejných financí".
Klaus blíže o reformách nemluvil. Místo toho představil konkrétní návrhy na změnu ústavy. "Proto by se tato sněmovna měla zabývat i redefinicí postavení Ústavního soudu v našem ústavním systému," požádal poslance s tím, že si Ústavní soud osobuje právo třetí a dokonce nejdůležitější parlamentní komory.
Poslanecká sněmovna by měla zároveň přestat s tím, že bude automaticky schvalovat evropské směrnice. "Parlament nemá být pouhou převodní pákou rozhodnutí, nařízení či zákonů, které nevznikly přímo z potřeby voličů," prohlásil prezident.
Proti opozici míří návrh, ať se jednotlivým poslancům zakáže předkládat návrhy zákonů. V naprosté většině by je měla připravovat vláda. I tato změna vyžaduje změnu ústavy.
Maďarská 'spolupráce pro republiku'
Obdobnou cestu k posílení centrální moci sleduje i maďarský premiér Orbán. Dubnové vítězství své strany Fidesz označil za revoluci, která po osmi letech vlády socialistů znovu umožnila občanům, aby rozhodovali o svých záležitostech.
Fidesz má v maďarském parlamentu ústavní většinu a Orbán se také chystá ústavu změnit. Jedním z důležitých kroků bude oslabení Ústavního soudu. Jeho členy bude napříště volit sněmovna na návrh premiéra.
Premiér se také vymezil vůči mezinárodním institucím, když odmítl další jednání s Mezinárodním měnovým fondem, který na Maďarech požadoval další úsporné kroky ke snižování dluhů. Orbánův tajemník odsoudil Evropskou unii za to, že odmítla nový předpis, podle kterého Maďaři nebudou do rozpočtového schodku počítat ztráty z penzijního pojištění.
Orbán nazývá svůj nový vládní model "systémem národní spolupráce". I to vzdáleně připomíná Klausovu výzvu poslancům: "V rámci svých možností, pravomocí i společenského vlivu s vámi chci co nejtěsněji spolupracovat na všem, co přinese naší republice prospěch."
Tolik potřebná změna chování
Také první reformní kroky nové maďarské vlády připomínají české poměry. Orbán v první řadě šetří ve výdajích na mzdách ve veřejném sektoru, používá ovšem tvrdší rétoriku než zdejší kolegové: "Žádný státní zaměstnanec si nemůže myslet, že to půjde dál jako v posledních osmi letech," upozornil Maďary.
Jeho další plány na hospodářskou prosperitu připomínají reformy Topolánkovy vlády, hodlá například snížit firemní daň a zavést jednotnou sazbu daně z příjmu ve výši šestnáct procent.
Klausovy požadavky na vládu jsou v tomto směru náročnější. Prezident poslancům připomněl svůj poslední projev ve sněmovně. Špidlovu reformu veřejných financí označil před sedmi lety spíše za "variantu tzv. úsporných balíčků, než východisko ke skutečné systémové změně, která by vyvolala tolik potřebnou změnu chování všech, kterých se veřejné finance - ať v důchodovém systému, ve financování zdravotní péče, v sociálních dávkách - přímo dotýkají".
Tentokrát řekl: "Reforma veřejných financí, což je vlastně reforma vztahu státu a občana, zůstává zásadní věcí naší nejbližší budoucnosti."
Jen deklarace o reformách
Klaus nepředběhl vládu v návrzích, jak by měly požadované reformy vypadat. V roli reformátora z počátku devadesátých let trval na tom, že stát omezí svou ekonomickou roli a spokojí se s vytvářením legislativy a orgánů na regulaci svobodného trhu. V takovém případě bude možné snížit daně.
Současná vláda ovšem trvá na pokračování rozsáhlých investičních projektů a v programu zvýšení daní nevylučuje.
Premiér a ministři se spíše shodnou na reformách penzí a zdravotnictví. Klaus ještě v roli premiéra před čtrnácti lety doporučoval, ať se "omezí povinné pojištění a oživí individuální penzijní systém". To odpovídá doporučení Bezděkovy komise, k níž se vláda ve svém programu hlásí. Ani prezident, ani ministři nebo poradní sbor NERV však neřekli nic přesnějšího.
V mlhách je také avizovaná reforma zdravotnictví. Klaus v roli premiéra doporučoval zavedení tzv. osobních účtů, které občanům umožní, aby se připojistili na kvalitnější péči. Stejnou myšlenku se pokusil uskutečnit v rámci své reformy Tomáš Julínek (ODS). Dnes slibuje vládní program neurčitě: "Budou navýšeny prostředky přísunem soukromých zdrojů," slibuje vládní program.
Neupřesňuje však, o jaké zdroje půjde.
Sněmovní den Václava Klause objektivem Ludvíka Hradilka
