Klaus: Euroval nepodepíšu. Považuji ho za zrůdnou věc

ČTK ČTK
7. 12. 2012 13:58
Prezident nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy o vzniku nového záchranného fondu
Václav Klaus.
Václav Klaus. | Foto: Reuters

Praha/Brusel - Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk lisabonské smlouvy, který se týká nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

"Tyto valy považuji za zrůdnou, nesmyslnou, absurdní věc a já je podepisovat rozhodně nebudu," uvedl Klaus v pátek na setkání týdeníku Euro s manažery.

Na samotnou činnost fondu, který už od podzimu funguje, to ale nemá vliv.

"Česká republika nemusí ratifikovat smlouvu o ESM. To je mezinárodní smlouva podepsaná všemi 17 státy eurozóny a platí už od konce září," řekl v reakci na zprávy z ČR mluvčí Evropské komise Simon O'Connor.

Klausův podpis se vztahuje na změnu článku 136 lisabonské smlouvy. Jde o ustanovení, které potvrzuje pravomoc, kterou už státy mají, uzavírat mezinárodní smlouvy. Nepřenáší ale pravomoci, takže bylo možné mechanismus spustit dřív, než skončí ratifikace tohoto článku.

Česko je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila.

Kalousek: Partneři jsou na český postoj zvyklí

Mluvčí komise nechtěl Klausova slova na adresu záchranného fondu komentovat. Uvedl pouze, že dokončení ratifikace článku, které jen vyjasňuje právní rámec týkající se smlouvy o ESM, nemá na fungování ESM žádné dopady.

"Jak jsem řekl, ta (smlouva o ESM) už platit začala a (ESM) plně funguje," dodal.

Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je prezidentův krok zbytečný a zkomplikuje situaci partnerů v eurozóně. Doplněk lisabonské smlouvy se podle něj nijak nedotýká České republiky, ani ji k ničemu nezavazuje.

"Pouze tím komplikujeme situaci našim partnerům v eurozóně," dodal Nečas.

"Pan prezident tím vyslal jasný signál o svém postoji k evropským integračním snahám a k eurozóně jako takové," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), podle něhož prezidentův krok vyjednávací pozici Česka v EU nevylepšuje. Na druhou stranu jsou ale prý už partneři Česka na podobné výroky zvyklí.

Podle analytika České spořitelny Jana Jedličky bude mít blokování ratifikace dodatku lisabonské smlouvy dopad na důvěryhodnost Česka.

"Vláda, Parlament a prezident netáhnou za jeden provaz. To je zvláště nešťastné v době vyjednávání budoucího rozpočtu EU na roky 2014 až 2020," upozornil.

Senát nevylučuje zapojení Ústavního soudu

Klause vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v pátek uvedl, že žádnou prezidentovu reakci neobdržel.

Pokud ji dostane, seznámí s ní členy horní komory a především senátní evropský výbor, který výzvu inicioval. Při čtvrtečním schvalování výzvy naznačil, že by se Senát mohl obrátit na Ústavní soud.

"Já myslím, že (Klaus) povinnost podepsat spíše má. Ale on si to možná nemyslí," řekl k tomu ústavní právník Jan Kysela.

Problém je podle něho v tom, že lisabonská smlouva není typickou mezinárodní smlouvu. Pokud by jí byla, pak by se na prezidenta vztahoval verdikt Ústavního soudu, podle kterého má prezident povinnost smlouvu bezodkladně ratifikovat po souhlasu obou komor Parlamentu.

"Mně zkrátka připadá z řady důvodů, že se máme tvářit, že to mezinárodní smlouva je," dodal právník.

ESM má pomoci zemím platícím eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Fond bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy