Praha - Ačkoliv politické strany prosadily v obou parlamentních komorách přímou volbu hlavy státu a v kuloárech už padají různá jména prezidentských kandidátů, vážně se jejich výběrem zabývají jen sociální demokraté.
Jasno má zatím pouze TOP 09, která do boje o "český trůn" vyšle svého předsedu Karla Schwarzenberga.
Právě v ČSSD se o kandidátovi diskutuje nejbouřlivěji. Rezonují tu hned tři jména - její někdejší kandidát na prezidenta z éry Jiřího Paroubka Jan Švejnar, bývalý premiér Jan Fischer a do třetice "stranický" kandidát - senátor a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier.
Zatímco Švejnarovy šance v tuto chvíli spíše ustupují, jména Fischer a částečně i Dienstbier získávají na síle.
ČSSD je v diskusi nejdál
Zájem o populárního expremiéra ale mají i jiné strany.
"Přicházel by v úvahu, musel by ale vystupovat pod značkou ČSSD," připouští člen vedení ČSSD, který si nepřeje být jmenován, protože strana si dala bobříka mlčení.
Jméno Jiřího Dienstbiera údajně padlo nejdříve jako v nadsázce, straníci o něm nicméně začali vážně uvažovat. Jeho nominace by měla totiž hned dvě plus: momentálně je nejpopulárnějším politikem vůbec a jeho povýšením by zmizel silný konkurent, který sice nemá podporu v rámci strany, ale díky veřejnému mínění se stal téměř nedotknutelným.
Podle informací Aktuálně.cz se za jeho nominaci bije například jeho dlouholetý spojenec David Rath.
Aby byl Jiří Dienstbier ve straně průchodný, musel by jej podpořit ovšem i Michal Hašek se Zdeňkem Škromachem, což by zejména v případě druhého ze jmenovaných místopředsedů bylo nepravděpodobné.
Vedení socialistů bude rozhodovat o svém kandidátovi na uzavřeném jednání svého politického grémia mimo Prahu 17. února.
Koalice: Každý sám za sebe
Z vládní koalice má v tuto chvíli jasno jen TOP 09 - nevybírá, už si vybrala: na svém posledním sněmu vloni na podzim nominovala svého předsedu Karla Schwarzenberga a záhy jí následovalo i její politické dvojče - Starostové a nezávislí.
Naopak ODS zatím výběr kandidáta ještě nezahájila.
"Ještě jsme to neřešili," říká jeden z poslanců z řad občanských demokratů. Na námitku, že zaostávají za ČSSD, dodává se smíchem: "A nejen v tomto."
"Bude to teprve řešit výkonná rada," potvrzuje ministr za ODS Tomáš Chalupa.
"Předpokládám, že budeme mít standardní primárky v regionech a pak nominační kongres," říká poslanec Jan Kubata. Ani termín kongresu ještě jasný není, ODS čekala, zda přímá volba projde i v Senátu.
"To jsou přece diametrálně odlišní kandidáti - pro přímou a nepřímou volbu," vysvětluje důvody ministr Alexandr Vondra.
Zatím se tak stále mluví jen o Přemyslu Sobotkovi, prvním místopředsedovi Senátu, který o své možné kandidatuře mluví už delší dobu, a Miroslavě Němcové, která jí nevyloučila.
Kandidáta vyberou "véčka"
O nominaci svého kandidáta uvažuje i třetí koaliční strana - Věci veřejné.
"Půjde to zřejmě do véčkařského hlasování," říká k tomu poslanec Radim Vysloužil. Kandidát VV by tak měl vzejít z tohoto internetového referenda "véčkařů".
K referendu "véček" by se přikláněla i místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová, jejímž favoritem je, podobně jako u ČSSD, Jan Fischer, i když je podle ní "handicapovaný devítiletým členstvím v KSČ".
Předseda poslanců VV Vít Bárta nicméně Aktuálně.cz řekl, že o způsobu výběru zatím Věci veřejné nerozhodly.
Mezi jmény přicházejícími v úvahu zmiňuje Jana Švejnara, kterého on sám preferuje, Jana Fischera a objevují se podle něj i hlasy uvnitř strany, které by rády nominovaly někdejšího předsedu ČSSD Miloše Zemana.
Karty se obrátily?
Přímou volbu prosazovaly všechny politické strany - jako populární téma pro voliče. V určitých chvílích si dokonce vyměnily role.
Zatímco ČSSD léta přímou volbu prosazovala, teď jí svitla naděje prosadit svého kandidáta na Hrad spíše v parlamentní volbě. Ve třetím kole volby, kdy ke zvolení stačí prostá většina členů obou komor parlamentu, by mohla mít pohodlnou většinu.
Ve sněmovně má teď 55 poslanců, v Senátu 41 senátorů. V podzimních volbách obhajuje jen 6 křesel. I kdyby všechna tato křesla ztratila - což se nedá čekat, spíš posílí - měla by sama ČSSD 90 zákonodárců. Pak by jí stačilo spojenectví pouhých 11 z jiných stran.
"ČSSD přímou volbu nechce, pragmaticky," říká s despektem jeden z poslanců z řad ODS. Z toho samého ale sociální demokraté obviňují naopak ODS.
Občanští demokraté - poněkud paradoxně - se zase pragmaticky přiklánějí spíše k přímé volbě. Důvod je tentýž: převaha sociálních demokratů v parlamentu.
"V přímé volbě máme vzhledem k rozložení sil mnohem větší šanci," říká například Alexandr Vondra.
