Praha - Úderem druhé hodiny odpolední se vláda nad Českem rozdělila do rukou dvou premiérů.
Ke stávajícímu Mirku Topolánkovi, jehož vláda nemá důvěru poslanců a dosluhuje, se přidal Jan Fischer.
Dosavadní šéf Českého statistického úřadu převzal z rukou prezidenta Václava Klause pověření sestavit novou vládu.
V nezvykle uvolněné atmosféře se Fischer přiznal, že cítí břemeno velké odpovědnosti, ale také se "těší". Vzápětí se s prezidentem špičkovali, jestli je tato odpověď na statistika dostatečně přesná a zda raději míru těšení neměl Fischer vymezit určením rozpětí na škále od jedné do deseti.
Klaus během slavnosti na Pražském hradě popřál Fischerovi hodně štěstí: "Vím, že to je funkce náročná, že je to v náročné situaci. Nicméně věřím, že tento úkol zvládnete a jsem připraven vám v tomto být nápomocen," uvedl prezident.
Fischer stojí před úkolem poskládat vládu úředníků.
Ta v Česku naposledy vládla v první polovině roku 1998, kdy po pádu Klausova trojbarevného kabinetu složeného z ODS, ODA a KDU-ČSL pověřil Václav Havel vedením dočasné vlády exguvernéra ČNB Josefa Tošovského.
Tošovský do světa vysoké politiky přivedl Martina Stropnického (kultura) či Vladimíra Mlynáře (menšiny), byl první vládní štací pro Cyrila Svobodu (vnitro) nebo Martina Bursíka (životní prostředí).
Jan Fischer zatím o jménech pro svůj tým nehovoří. Personální složení hodlá řešit hned po Velikonocích. "Předpokládám, že postavíme dělný a pracovitý tým," řekl dnes.
Jisté je, že mu partaje, které ho k moci dosadily - tedy především ODS, ČSSD a SZ - doporučí své "koně".
"Koaliční návrh (se jmény, pozn. red.) určitý máme. Jsou to jména přijatelná i pro sociální demokracii," komentoval to Mirek Topolánek. "Jsou to jména, kdy není jasné z jednotlivých nominací, která strana je navrhovala - to byl i cíl, protože to mají být odborníci, kteří fakticky budou schopni resorty řídit, ale kteří nemají politické ambice."
| Čtěte také: Vládní krize má děsivé dopady v zahraničí, shrnul premiér Dokument: Přečtěte si prohlášení odstupujícího premiéra |
Jan Fischer už naznačil, že politické ambice vskutku nemá. Několikrát zopakoval, včetně dnešní slavnosti na Hradě, že jakmile jeho vláda dovede republiku k předčasným volbám, chce se vrátit na statistický úřad. "Chci se vrátit k rozdělané práci. Rozhodně neopouštím vrcholovou pozici v Českém statistickém úřadu," řekl.
Volby se podle dohody politiků mají odehrát 9. a 10. října.
Jisté je, že nepolitický kabinet a předvolební zbrojení nemohly přijít v horší okamžik.
Česko v tuto chvíli předsedá Evropské unii a blíží se klíčový summit EU-Čína, který má Praha řídit. Země stále silněji pociťuje dopady celosvětové recese, státní dluh roste, přibývá nezaměstnaných.
| Čtěte více: Tady jsou krizové úkoly pro vládu úředníků |
Sám Fischer ve čtvrtek na Hradě připomněl, že snadné nebude ani poskládat za této situace státní rozpočet na příští rok. "Mohu říci, že toto nebude to vláda vizí, bude to vláda tvrdé práce," řekl.
Fakta o českých vládách | |
| Počet premiérů: osm (včetně Jana Fischera) Počet vlád: deset (včetně budoucí vlády Jana Fischera) Nejdéle vládnoucí premiér: Václav Klaus (ODS) - necelé dvě funkční období od 2. července 1992 - do 2. ledna 1998 (pět roků a šest měsíců) Vládnoucí nejkratší dobu: Josef Tošovský (nestraník), 17. prosince 1997 - 22. července 1998 (sedm měsíců) Nejmladší premiér (v době jmenování): Stanislav Gross (ČSSD), jmenován 26. července 2004 ve věku 34 let Nejstarší premiér (v době jmenování): Jan Fischer, který bude dnes jmenován ve věku 58 let Průměrný věk (v době jmenování): 49,5 roku (u Václava Klause se počítá věk, kdy byl jmenován do funkce poprvé) Stranická příslušnost: Z osmi premiérů (včetně Jana Fischera) byli čtyři z ČSSD, dva z ODS a dva nestraníci. Vyslovení důvěry a nedůvěry: Odstupující premiér Mirek Topolánek (ODS) se v říjnu 2006 stal prvním předsedou české vlády, který nedostal důvěru sněmovny, a po letošním 24. březnu je i historicky prvním premiérem, kterému parlament vyslovil nedůvěru. | |
