Praha - Sněmovna v úterý již v prvním čtení zamítla návrhy zákonů z pera TOP 09, které měly zavést finanční ústavu a zejména tzv. dluhovou brzdu, tedy opatření proti nárůstu státního dluhu. Totožný návrh předložila loni již bývalá koaliční vláda Petra Nečase, ale poslanci o něm před loňskými předčasnými volbami nerozhodli.
Poslanci v úterý zamítli celkem tři předlohy TOP 09 související s finanční ústavou: šlo o samotný návrh ústavního zákona, prováděcího zákona a změnu souvisejících zákonů. Pro zamítnutí hlasovaly především strany současné vládní koalice a přidali se k nim i někteří poslanci hnutí Úsvit.
"Schválení finanční ústavy pokládáme za vrcholný projev rozpočtové odpovědnosti vůči budoucím generacím," uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Podotkl, že podporuje vládní koalici ve snaze přistoupit k fiskálnímu kompaktu Evropské unie, národní finanční ústava je pro to podle Kalouska podmínkou. Proti předchozímu návrhu Nečasovy vlády se lišil podle Kalouska tím, že do něj autoři zapracovali většinu tehdejších připomínek ČSSD. Týkaly se hlavně pásem, od kdy by měla nastupovat jednotlivá opatření proti dluhu.
Předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) návrh TOP 09 zkritizoval. Vytkl mu mimo jiné, že neodráží současnou realitu. Podle něj je takový návrh zapotřebí prodiskutovat také s Asociací krajů a Svazem měst a obcí.
Stranám bývalé vládní koalice vyčetl, že měly sedm let na podobné opatření, ale přišly s ním až ke konci svého působení. Veřejné finance se podle něj v té době řídily náhodnými balíčky a rozpočtovými škrty, které znamenaly jen výrazný nárůst skrytých dluhů. Kalousek argumentoval tím, že návrh už zahrnuje i diskusi s kraji a Svazem měst a obcí.
Zpravodaj k předlohám Jan Volný (ANO) řekl, že návrh na zakotvení mechanismů rozpočtové zodpovědnosti v ústavě by měla připravit vláda vzešlá z voleb a měla by ho projednat v řádném legislativním procesu. Navrhl proto předlohy zamítnout.
Zamítnutý návrh ústavního zákona především ukládal vládě a Parlamentu vykonávat svoji činnost tak, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu. Zadlužení by zjišťovala Národní rozpočtová rada. Pokud by se zadlužení pohybovalo mezi 45 a 50 procenty HDP, musela by vláda neprodleně informovat Sněmovnu o důvodech překročení stanoveného limitu a o přijatých opatřeních. Musela by poslancům také předložit návrh opatření ke zpomalení růstu dluhu.
Při dalším růstu by pak nastupovala další opatření. Pokud by zadlužení překročilo 50 procent HDP, jedním z opatření by bylo dvacetiprocentní snížení základny, z níž se vypočítávají platy ústavních činitelů. Pokud by veřejný dluh překročil 60 procent HDP, musela by vláda neprodleně požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry.
