Praha - Zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců podpořila také senátní ústavní komise.

Její členové o tom ve čtvrtek rozhodli přes námitky, že další dílčí ústavní novela neřeší například zánik mandátu pravomocně odsouzeného člena parlamentu za úmyslný trestný čin.

Obě úpravy Senát neúspěšně navrhoval ve své ústavní novele v roce 2001.

Důvodem souhlasného stanoviska komise bylo nakonec mimo jiné to, že imunitu jen na dobu svého funkčního období bude mít také prezident republiky.

"Je zcela nesmyslné, abychom měli rozsáhlejší imunitu než prezident," řekla předsedkyně senátorského klubu TOP 09 a STAN Soňa Paukrtová.

Privilegium bez důvodu

"Imunita je ochrana parlamentu, ne privilegium jednotlivce, měla by být přiznávána jen na dobu mandátu," uvedl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Zdrženliví byli naopak Luděk Sefzig (ODS) nebo Miroslav Krejča (ČSSD), kterému vadilo účelové či populistické měnění ústavy.

Místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV) nicméně již dříve označila navrženou novelu za maximum možného, čeho se podařilo ve sněmovně dosáhnout. I komise se shodla na tom, že vláda a sněmovna preferují dohodu o izolovaných změnách ústavy, avšak bez projednání se Senátem, který by proto měl tuto praxi do budoucna odmítnout.

Předloha má od příštího roku zrušit dosavadní praxi, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétní kauze navždy vyloučeno, pokud by to sněmovna nebo Senát odmítly. Podle tvůrců novely je takovéto privilegium nedůvodné.

Nadále bude podle předlohy platit, že zákonodárce nebude možné trestně stíhat během jeho funkčního období bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu.

Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora. V případě přestupkové imunity si nyní mohou zákonodárci vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.